Letní čas – a zase je tu
Relativně stará idea, alias trocha historie
Myšlenka vztahující se k posouvání se ručiček na hodinách se datuje do období první světové války v roce 1916, kdy ji zavedlo Švédsko, Rakousko – Uhersko (pod které jsme v té době patřili i my), Velká Británie a Německo. V období První republiky od roku 1918 nebyl letní čas používán. Na další dva roky byl poté zaveden 1. dubna 1940 v Protektorátu Čechy a Morava.
Vytrvale se u nás drží letní čas od roku 1979. Do roku 1996 nepřicházela změna času v říjnu, ale již v září. Po tomto roce jsme se připojili po vzoru Evropské unie k trvání letního času v délce sedmi měsíců. Středoevropský nebo jinak řečeno standardizovaný čas (tedy ten, kterému říkáme zimní) je ten přírodní, který vlastně kopíruje naše biorytmy. Označení zimní čas však není úplně správné. „Opravdový zimní čas, tedy sezonně posunutý v zimním období oproti standardnímu času, u nás rovněž krátce existoval, a to pouze v roce 1946. Ten rok byl tedy rozdíl mezi letním a zimním časem dvě hodiny.“ (zdroj: 1)
Střídání času se zruší
Evropská unie se již po průzkumu v roce 2018 rozhodla, že střídání času na jejím území se zruší a celoročně bude platit jen jeden čas. Problémem, který ale od té doby trvá, je, který čas zvolit. Doba na stanovení jednotného evropského času byla Evropským parlamentem posunuta na letošek. Proto by si i odpůrci měli letošní možná poslední letní čas naplno užít.
Původní význam zavedení změny času byly úspory energie. Večer nebylo třeba tolik svítit, sluneční paprsky zářily dlouho a zdarma. Řešení této problematiky spadá pod Ministerstvo dopravy. Od roku 1996, kdy jsme se přizpůsobily EU, trvá letní čas větší polovinu roku a to 7 měsíců. Na ten zimní pak zbývá měsíců 5.
Negativa a pozitiva posunu času
Uvědomili jste si třeba také, že na jižní polokouli, mají letní čas v období naší zimy? Podle statistik se právě v období po časovém posunu stává více dopravních nehod. Vysvětlením je, že lidé jsou unavenější a také podrážděnější. Změna času se u většiny lidí projevuje rozházením biorytmů. Primárním důvodem změny času je tedy ekonomická výhodnost zaváděním letního času, který je o hodinu posunut vůči času pásmovému. Mnozí odborníci soudí, že lidé si tak více užijí denního světla. Důvodem je to, že většina osob je aktivnější po západu slunce. Prý těch, kteří vstávají před východem slunce je o poznání méně. Ušetří se tak část elektrické energie za večerní osvětlení. Jedna ze studií tvrdí, že změna času ušetří 0,5 % spotřeby energie. Jiní zase soudí, že se energie neušetří.
Podle měření zaměstnanců Pražské energetiky je úspora elektrické energie pouze v období okolo rovnodennosti v rozsahu 1%. Negativem letního posunu je zvýšení spotřeby pohonných hmot, protože lidé jezdí všude možně do světa. Další stinnou stránkou tohoto přežitku je zvýšená spotřeba energie kvůli používání klimatizace do nočních hodin. Výzkumy taktéž poukazují na to, že z hlediska psychologie je spousta lidí skleslých, podrážděnějších a častěji trpí mírnými depresemi. Snižuje se též sexuální apetit, projevují se vyšší potřeba spánku a jeho poruchy a i v práci jsou lidé méně aktivní a výkonní.
Stanislav Pecha – český bojovník proti časovým změnám
Jedním z největších českých odpůrců letního času byl Stanislav Pecha. Ten po celá desetiletí aktivně za toto bojoval a rozesílal varovné a vysvětlující dopisy médiím, českým ministerstvům, ale i nejrůznějším institucím Evropské unie. Vlastním povoláním to byl pekař.
Za zachování standardního času se postavili fyzici a astronomové na stránkách projektu s názvem zachraňme středoevropský čas. Můžete zde i hlasovat, který čas by vyhovoval Vám. Vysvětlují zde například to, že letní čas neznamená pouze dlouhé vlahé prázdninové večery, ale i při celoročním užívání bude v období zimního slunovratu tma ještě v devět hodin ráno. Možností by byla změna pracovního režimu a posunutí začátku roboty a školy.
Zdroje informací:
1) vtm.zive.cz
2) www.stredoevropskycas.cz
3) www.idnes.cz
4) chrudimsky.denik.cz
5) www.novinky.cz