Ledovka, náledí a námraza – není to totéž

Mohou vznikat už při teplotách nad bodem mrazu

A to v situaci ,kdy je povrch země nebo předmětů chladnější než vzduch. Naopak námraza, ledovka ani náledí nemůže vzniknout při teplotách pod -13 stupňů Celsia. Při takové teplotě se již na předmětech nevyskytuje kapalné skupenství vody.

Ledovka vzniká když se otepluje

Pokud je země a předměty vymrzlé, začne se oteplovat a do toho mrholit či pršet, déšť okamžitě na podchlazeném povrchu začne namrzat. Vytvoří hladkou, průhlednou a velmi kluzkou vrstvu ledu po které se mnohdy nedá ani chodit, natož jezdit autem. Není to zas až tak dlouho, rok 2014, kdy ČR zasáhla taková ledovka, že nejezdily tramvaje a nedalo jít ani po trávě vedle silnice. Velmi zrádná je v tom, že může vzniknout lokálně. Stejně jako náledí.

Náledí vzniká když se ochlazuje

Jsou to takové ty zmrazky na neuklizených okrajích silnic či chodníků nebo z tajícího sněhu z okolí. Kaluže či stopy v rozbředlém sněhu, které zamrznou, když se začne ochlazovat pod bod mrazu.

Námraza

To je to krásné bílé, co se vytvoří na stromech a předmětech. Vzniká buď ze vzdušné vlhkosti nebo kapek mlhy či oblaků, pokud je teplota pod nulou.

A také to je to, co najdeme ráno na autě a musíme to nejprve oškrábat, abychom vůbec mohli vyjet. Trochu může pomoci folie na přední sklo, kterou seženete na každé pumpě. Díky ní sklo tak rychle nevymrzne. Taky jsem si všimla, že auto máme méně namrzlé, pokud je zaparkované pod stromem. Tam je ale zas riziko, pádu větve, pokud bude hodně namrzlá a obtěžkaná ledem.

Fotogalerie k článku

Jak předvídat námrazové jevy

Pozor dejte za mokra a teplotách kolem nuly především na mostech, v místech, kam se nedostane sluníčko a také na lesních, před větrem chráněných, úsecích cest. Právě tam je větší zima a tím i větší pravděpodobnost námrazových jevů.

Co znamená málo mrazu?

V posledních letech ubývá dní, kdy teplota nevystoupá nad bod mrazu. Dost často se pohybuje kolem něj, takže vzniká větší riziko výše zmíněných námrazových jevů. Málo mrazu, znamená málo sněhu. Vláha sice může spadnout v podobě deště, ale taková vláha velmi rychle odteče a nedostane se hlouběji do půdy, což velmi zvyšuje riziko sucha. Naopak sníh vláhu uvolňuje do půdy postupně a tím má šanci se dostat do hloubky a vytvořit zásobu pro období kdy neprší.

zdroje:
Meteorologický slovník
Infoviz.cz