Krtek obecný - známý a přece tajemný obyvatel podzemí

Krtek obecný (Talpa europaea).
Autor: Luc Hoogenstein
licence: CC-BY-SA-4.0

Krtkův vzhled

Válcovité tělo pokryté černou srstí, velké přední nohy otočené do stran a přizpůsobené k hrabání. Na hlavě vyniká pouze růžový rypákovitý čenich. Tak vypadá krtek obecný (Talpa europaea) - hmyzožravec, který většinu svého života stráví ve tmě pod zemí. Díky tomu také krtek téměř nevidí a neslyší. Vzácně se vyskytují i bílí a žlutí krtci.

Krtkův čenich.
Autor: Martyn Fletcher, CC-BY-2.0

Rozšíření

Krtek je rozšířen prakticky po celé Evropě i Asii. U nás se vyskytuje zhruba do nadmořské výšky 500 metrů nad mořem. Známé krtičince můžeme nalézt na loukách, zahradách, polích a listnatých lesích.

Způsob života a potrava

Jak již bylo řečeno, krtek žije většinu svého života v podzemí, kde si vyhrabává větvené chodby. Ve svých chodbách se pohybuje velice jistě a rychle.

Krtkův labyrint se skládá z jedné hlavní chodby, která vede od pelíšku, který je důkladně ukrytý pod kořeny stromů, až k místu, kde se nachází potrava. Tato cesta zpravidla nebývá označena krtičinami. Lze jí však poznat podle toho, že zde uvadají rostliny více než v okolí. Ostatní chodby vesměs ústí zpět do hlavní chodby. Mimo těchto chodeb najdeme v krtkově labyrintu i takzvanou tajnou chodbu, která vede do hloubky a po čase také ústí do hlavní chodby.

Krtek sice působí neohrabaně, ale dokáže i poměrně rychle pelášit. Navíc je k překvapení mnoha lidí také velmi dobrým plavcem. Krtek je známý tím, že sní poměrně hodně potravy. Nejradši má žížaly, ale nepohrdne ani hmyzem, hmyzími larvami či hlemýždi. Svá loviště krtek navštěvuje několikrát denně.

Rozmnožování

Hnízdní komůrka se nachází pod velkou krtičinou. Jedná se o hnízdo postavené ze suchého listí a lišejníku. Matka je březí asi 4 týdny. Jednou až dvakrát ročně porodí až šest mláďat, která kojí zhruba pět týdnů. Krtci pohlavně dospívají po roce života.

Krtčí mláďata.
Autor: Audrey, CC-BY-2.0

Ochrana

Přítomnost krtka je indikátorem bujného života v půdě, kde se vyskytuje. Živí se totiž živočichy, kteří svým okusováním kořenů rostlin škodí na našich zahradách a polích. Jediná věc, kterou škodí na zahradě krtek mohou být jeho chodby, které mohou kořeny odříznout od výživné půdy. Tyto škody jsou však minimální oproti škodám, které mohou napáchat například slimáci či hmyz. Proto bychom si měli rozmyslet, zda krtka ze zahrady vyhostíme či nikoli. Oním „zničit krtka“ z pohádky Krtek a televizor totiž uškodíte hlavně sami své zahrádce.

Tento druh není pro svoji hojnost zvlášť legislativně chráněn.

zdroje: Turistický průvodce přírodou do kapsy (Zimmerová, Handel), Brehmův atlas zvířat
foto: Luc Hoogenstein, Martyn Fletcher, Audrey