Králík versus zajíc

Stavba těla králíka a zajíce

Pro králíka jsou typické 4 přední řezáky v horní čelisti, kdežto hlodavci mají jen dva.

Zajíc polní má tělo dlouhé a protáhlého tvaru a dlouhé uši. Jeho váha se pohybuje v rozmezí od 5 do 6 kilogramů. Má 24 párů chromozomů, což se rovná počtu 48 chromozomů. Zbarven je většinou do zlatohnědé. Zadní běhy má výrazně delší než ty přední. Uši má delší než hlavu.

Naopak u králíka divokého jsou na první pohled typické uši, které jsou kratší než hlava. Dospělí jedinec váží jen 1,5 až 2 kilogramy.Je tedy menší. Králík má 22 párů chromozomů, což je 44. Tělo má kompaktnější. Délka zadních a předních končetin se takřka neliší. Králík je zbarven více do šedohněda.

Rozmnožování

Samice zajíce polního jsou březí po dobu 40-42 dní. Většinou vrhnou jedno, dvě nebo i tři mláďata, která jsou od narození osrstěná, zároveň vidí a slyší.

U králíka divokého je to jinak. Samice bývají březí průměrně 31 dní. Spíše v rozmezí 30-34 dní. Spíše výjimečný bývá vrh po 29 nebo až 35 dnech. Mláďata se při narození rodí holá, slepá a hluchá. Jsou tedy velmi snadnou kořistí pro případného vetřelce. Několik dní přebývají pouze v hnízdě, které je vystláno chlupy. Mláďat v jednom vrhu bývá mezi 4-8. Může jich být ovšem i více.

Způsob života

Zajíc polní je především běžec, k tomu má také uzpůsobené zadní běhy. Kromě pokusu o útěk před nepřítelem se snaží zachránit i přitisknutím k zemi. Většinou žije nespolečenským způsobem života na okrajích lesů nebo na polích.

Králík divoký si vyhrabává různé chodby a nory v zemi, především v písčitých půdách. Ukrývá se v křovinách, na okrajích lesů nebo v parcích. Před nepřítelem zásadně prchá. Ze sociálního hlediska je to tvor společenský, který vyhledává kontakt s ostatními zvířaty svého druhu. Přesto má ale každé zvíře svou vlastní noru se spletitým systémem chodeb.

Zdroj: Zakrslí králíci - Dietrich Altmann a kol.