Koloběh vody v přírodě (3 díl) - Minerální a podzemní vody

Podzemní voda je jednoduše všechna voda, která se nachází pod zemí. Do této obsáhlé skupiny patří mnoho druhů vod: voda, která tvoří podzemní jezera, voda vázaná v kapilárních prostorách půdy, voda vázaná v horninách a samozřejmě voda minerální. Podle jedné teorie se voda na zem dostala v meteorických horninách, ze kterých se později uvolnila.

Podzemní voda

Podzemní voda je jednou z nejvýznamnějších složek vodstva a z hlediska lidí dokonce ta nejvýznamnější. Její ložiska jsou nepravidelná a jejich umístění je dáno především místními geologickými podmínkami (navrstvení propustných a nepropustných vrstev hornin a minerálů).

Tato ložiska jsou v ČR velice důležitá pro zásobení obyvatelstva pitnou vodou, protože má pro technologický postup při úpravě příznivější vlastnosti než voda povrchová (hlavně menší znečištění). Podíl podzemní vody na zásobení pitnou vodou je v ČR asi 44%.

Voda obsažená v zemské kůře se dělí na vodu vádózní, která vzniká z vodních srážek prosáknutím z povrchu či kondenzací vodních par z ovzduší, a juvenilní, což je voda uvolněná tuhnutím magmatu.

Minerální vody

Zvláštní kategorií podzemních vod je voda minerální. Minerální vody jsou vody, které se svými vlastnostmi či složením výrazně odlišují od ostatních podzemních vod. Do této kategorie se řadí vody, které mají v 1 litru vody více něž 1 gram rozpuštěných pevných látek či více než 1 gram rozpuštěného oxidu uhličitého (kyselky) nebo mají teplotu vyšší než 25 °C (zřídla a termální prameny).

Jak se stává z vody "minerálka"?
Z běžné prosté vody se stane voda minerální obohacením o rozpuštěné anorganické látky. Tento proces mineralizace nemá stálou rychlost, záleží především na místních podmínkách, tedy rozmístění a druhu hornin, vydatnosti srážek - v případě že je zdroj napájen místními srážkami, rozmístění nepropustných vrstev.

Z tohoto plynou také rozdílné vlastnosti a složení minerálních pramenů. Stává se, že v oblastech výskytu se objevuje ne jeden, ale hned několik typů a druhů minerálních pramenů. V takovýchto místech si lidé začali zakládat sídliště. Již ve středověku si lidé začali všímat, že některé vývěry minerálních vod jsou nejenom velmi chutné, ale že mají zároveň příznivé účinky na lidský organismus.

V průběhu doby se na léčení pomocí minerálních vod začaly někteří lékaři specializovat a to pomohlo k vytváření lázeňských měst. S rozvojem medicíny se léčilo v lázních čím dál tím více nemocí, např.: obezita, lupenka, nemoci krevního oběhu, látkové výměny, pohybového ústrojí a mnohé další. S tím přišel i rozvoj lázeňství. V dnešní době se v ČR nachází kolem 30 lázeňských měst. Největší koncentrace minerálních pramenů je v západních a severních Čechách. Nejvýznamnější lázeňská místa z Čech dosáhla světového věhlasu a to nejen díky pramenům, ale také díky unikátnímu prostředí. Namátkou bych mohl jmenovat: Mariánské Lázně, Karlovy Vary, Františkovy Lázně (tzv. západočeský lázeňský trojúhelník), Teplice v Čechách, Luhačovice a mnohá další.

Jak známo, v lázeňství se minerální vody používají na koupele. S léčivostí minerálek jako vod na pití už to zas tak růžové není. Pokud neřekne lékař jinak, minerálkami bychom v žádném případě neměli nahrazovat normální stolní nebo pramenitou vodu. Nadměrné množství minerálů v těle škodí zejména oběhovému systému. Proto by se těchto vod měli vyvarovat zejména starší lidé a kardiaci. Pokud se chcete dozvědět něco více o rozdílech mezi pitnou vodou, kterou většina z nás pije a minerálkami, doporučuji přečíst si náš článek 'Balená voda versus voda z vodovodu'.