Koloběh vody v přírodě (1. díl) - Srážky

Vodu obsahují těla organismů, pro některé organismy navíc tvoří životní prostředí. Pro živou část přírody představuje voda výrazný limitující faktor. Ale i neživá část je výrazně vodou ovlivněna. Voda se podílí na modelování reliéfu krajiny, jako erozní činitel připravuje půdu, jako vodní páry se podílí na tvorbě počasí. Voda v přírodě je zkrátka velmi důležitá - o tom snad nikdo nepochybuje. Jenže málokdo ví, jak se voda v přírodě chová. Ve své velké rozmanitosti příroda zachází s vodou ve všech skupenstvích. Protože voda v systému je velmi obsáhlé téma, podíváme se na něj postupně. Dnes se podíváme na srážky, které jsou jeden z nejdůležitějších článků řetězu. Srážky totiž přivádí vodu z konce cyklu zpět na začátek.

Vznik srážek

Voda je ve vzduchu (atmosféře) nejvíce rozšířena ve formě vodní páry. Do vzduchu se neustále dostává velké množství vodní páry. Zdrojem vodní páry je hlavně: odpařování vody vlivem teploty a část vydechovaná organismy. Pro vznik srážek je důležitá teplota, která udává hranici kdy se přebytečné vodní páry začínají srážet na okolních předmětech (kondenzačních jádrech), tzv. rosný bod. Za podmínky dostatečného nasycení vzduchu a dosažení teploty rosného bodu dojde k vytvoření vodních kapek. Ty mohou podle podmínek vypadat různě. Vliv má hlavně výška od země. Při zemi vznikají mlhy a rosa, ve vyšších vrstvách naopak vznikají oblaky tvořené ledovými krystalky.

Rozdělení srážek

Srážky se podle jejich charakteru dělí na vertikální a horizontální.

Srážky vertikální:

Jak již název napovídá, jedná se o srážky které se pohybují vertikálně. Tyto srážky mají počátek v oblacích. Mraky dělíme podle jejich výšky na vysoké (6-11 km) a nízké do 2 km. Když dosáhne hmotnost vody v mraku takové míry, že již není možné aby se masa udržela ve vzduchu pomocí vzestupných proudů, dojde k převládnutí gravitace a voda padá k zemi. Podle podmínek v atmosféře se změní také charakter srážek. Do srážek vertikálních patří:

Déšť: klasické kapky vody (kapalina obklopená svou parou v rovnováze) s různým průměrem.

Sníh: padající drobné krystalky ledu - vločky, vločky mají různý tvar a žádné dvě vločky nejsou stejné.

Kroupy: extrémní případ srážek. Jde o velké kompaktní kusy ledu, většinou kulovitého nebo vejcovitého tvaru. Mohou mít velikost od průměru několika milimetrů až do velikosti golfových míčků. Kroupy se mohou objevit v kterémkoliv ročním období. Kroupy mají při dopadu velkou energii a tudíž často tvoří značné škody na majetku. (vymlátí dozrávající obilí, poškodí kapoty aut apod.)

Srážky horizontální (kondenzační):

Tvoří se těsně při zemi. Do skupiny kondenzačních srážek patří:

Mlha: velmi drobné kapičky tvořící se na kondenzačních jádrech (např. prachové zrnka) - velikostí může zabrat od několika jednotek m³ až do několika tisíců m³ na ploše až několik set m².

Rosa: jde o kapky vody, které kondenzují na povrchu půdy, rostlin a na předmětech nízko nad zemí. Nalezneme jí hlavně po ránu a navečer.

Jinovatka: jde o podobné srážky jako rosa, ovšem vzniká při mrazech.

Námraza: jde o směs krystalků ledu a amorfní formy, která v tenké vrstvě pokrývá plochu předmětů poblíž země. Důležité pro tvoření námrazy je, aby teplota povrchu daného předmětu dosáhla 0°C.

Množství srážek, které na daném území spadnou jsou významným ekologickým faktorem při hodnocení stanovišť. Spíše než přímá hodnota srážek se ale používá tzv. Langův deštný faktor který uvádí poměr mezi ročním průměrem srážek a průměrnou roční teplotou (oblasti s faktorem pod 70 mají srážek nedostatek). Množství srážek se udává v mm. 1 mm srážek znamená 1 l vody na 1 m2.