Jiří Hulcr: “Kůrovec není ten hlavní problém kůrovcové kalamity”

6000 druhů kůrovců

Na Zemi žije zhruba 6000 druhů kůrovců. Jen v ČR je jich cca 135 ne jen lýkožrout smrkový, kterého známe všichni. Někteří z nás ho dokonce pokládáme za jediného českého kůrovce . Proč asi? Protože je to specialista na smrky a těch jsou u nás plné lesy už od dob císaře pána.

Kůrovec má pověst “Největšího vyvrhele říše hmyzu” on za to ale tak úplně nemůže. Jak Jiří popisuje ve své knize nebo také v jednom s dílů pořadu Hydepark civilizace na ČTHydepark civilizace, kde se spolu s Danielem Stachem vydá do českého lesa.

Smrk patří do chladnějšího podnebí

Když se ale podíváme do starých meteorologických záznamů zjistíme, že v době, kdy vznikaly současné lesnické postupy a začaly se vysazovat husté smrkové monokultury, bylo výrazně chladněji i v nížinách, což smrku vyhovovalo a krásně rostl. Jenže dnes je situace jiná. Mnohde je na smrky teplo a hlavně sucho.

Kůrovci “supi, kteří se snesou na mrtvolu”

Pokud kůrovec sedne na zdravý strom, podepsal si rozsudek smrti. Bude totiž zalepen smůlou. Strom, který je oslabený horkem a trpí žízní tuto schopnost postupně ztrácí přesně takový strom je pro kůrovce ideální.

Má rád oslabené, ale ne úplně mrtvé stromy na kterých to ještě nemusí být vidět. Větší množství kůrovců, kteří se zde objeví nás tedy upozorní, že stromy nejsou fit. Kůrovec toho není příčinou.

Monokulturní průmyslové smrkové lesy

jsou vyčištěné, prakticky bez spadlých větví a celých mrtvých stromů. Bez spodního keřového a bylinného patra, které poskytuje ochranu půdě (která nevysychá) a potravu a úkryt pro další živočichy z nichž mnozí se živí právě hmyzem ukrytým ve dřevě. Lýkožrout smrkový se tak nekontrolovaně šíří.

Kůrovec jako element obnovy

Jednotlivé druhy kůrovců se specializují na určité druhy stromů, jiné jim prostě nechutnají. Aby ekosystém lesa fungoval jak má nemělo by se stát, že vyhraje jeden druh stromu. Důležitá je rozmanitost druhů vhodných pro ono území. Pokud se stane, že jeden z druhů začne výrazně dominovat, nastoupí kůrovec a přirozeně tak druh eliminuje.

Kde je tedy ten problém když to není kůrovec?

Z výše uvedeného je jasné, že zásadní vliv na vznik kůrovcové kalamity má klimatická změna a malá biodiverzita lesů. A neplatí to jen o kůrovcové kalamitě. Druhová pestrost v lese předejde i kalamitě způsobené větrem, kde ty odolnější druhy podrží ty méně odolné.

Co s tím?

“Bojujme s kalamitami tak, že předejdeme jejich vzniku.” Píše jak Hulcr v knize Kůrovci – Příběh největšího vyvrhele z říše hmyzu.

• Když se zaměřím na hospodaření v lesích, tak je to podle Jiřího Hulcra probírka. Typ těžby, která prostředí les, do kterého se dostane více světla a umožní tak růst dalším, světlomilnějším druhům. Les se takto I stane různorodým z hlediska věku stromů.

• Při výsadbě je zásadní volit takovou směs druhů stromů, které jsou vhodné pro danou lokalitu. Smrk se hodí zejména do vyšších poloh.

• Podpořit biodiverzitu a ukládání uhlíku do půdy tím, že necháme minimálně část biomasy na zemi. Ve výše zmíněném videu Hulcr názorně ukazuje jak je takový mrtvý strom plný života, který ho rozloží. Jeho biomasa tak dál zůstává součástí ekosystému. Tito rozkladači se pak stanou potravou pro druhý stupeň potravní pyramidy, pro hmyzožravce.

• Jiří Hulcr zdůrazňuje také boj s invazivními druhy jako je třeba akát, “který tu žádnému ze zdejšího hmyzu nechutná” a hrozí, tak jeho invaze.

Rozhovor s Jiřím Hulcrem v Českém Rozhlase
Hydepark civilizace na ČT
Kniha Kůrovci – Příběh největšího vyvrhele z říše hmyzu