Jarní stěhování obojživelníků

Obojživelníci jsou nejvíce ohroženou skupinou obratlovců a indikátor kvality prostředí

Díky velké citlivosti na negativní změny prostředí jsou obojživelníci skvělým indikátorem dobré kvality prostředí, kde se vyskytují. V minulosti docházelo k masivnímu odvodňování ploch a jejich zamoření pesticidy. Likvidovalo se tak přirozené prostředí pro život obojživelníků. Proto se tato skupina obratlovců stala tou nejvíce mizející. Většina z u nás žijících druhů obojživelníků je ohrožených.

Dospělí obojživelníci žijí na suchu

Jak asi víte, obojživelníci se do vody vrací podstatě pouze v období rozmnožování. Ideální jsou pro ně rybníky, jezírka či mokřady. V tekoucích vodách je větší riziko, že vajíčka či larvy sežerou ryby. U žab si samička nese na zádech svého o poznání menšího samečka. Když dorazí na místo, vypustí samička vajíčka do vody a sameček je bleskurychle oplodní. K oplodnění tedy dochází mimo tělo samičky. Pulci se pak vyvíjejí ve vodě. Jakmile dospějí, žijí pak už převážně na suchu. Čolci se páří ve vodě a dochází k vnitřnímu oplodnění. Mloci si užívají na souši. Samička pak klade do vody (potůčky, studánky) larvy.

Koho to mám v jezírku?

Pokud se Vám ve vašem jezírku objevila vajíčka žab, můžete jásat, máte kolem sebe čisté prostředí. Pokud jsou vajíčka nalepená střídavě na listu, jezírko obydlela ropucha. Nahodile na list klade vajíčka kuňka. Pokud vajíčka plavou ve vodě, při troše štěstí zahlédnete rodiče skokana.

Na jaře pozor na silnicích v blízkosti vodních ploch

Mnoho migračních tras obojživelníků křižují silnice. Může se i tak stát, že v blízkosti rybníků či mokřadů objevíte zejména ve večerních a nočních hodinách mnoho především žab, které putují právě do rybníka. Mnohde Vás na to upozorní speciální značka. Takže u rybníků zejména večer, v noci a za vlhkého teplého počasí nohu z plynu, nejen kvůli kluzké vozovce. Tahové cesty obojživelníků mohou být dlouhé i několik kilometrů a nezmění je ani nová silnice.

7 metrů silnice skokan 11 minut, ropucha 28, čolek 48 minut

Tak dlouho trvá těmto druhům, než překonají silnici o šířce 7mi metrů. Asi si tedy dokážete představit jaký masakr může nastat na frekventované silnici. Ve chvíli, kdy ztráty na populaci v místě dosahují více jak 25%, musí nastoupit odborníci s alespoň základním opatřením.

Ploty s pastmi nebo naváděcí ploty

Hlídání lokalit a přenášení jednotlivých, především, žabek na druhou stranu silnice je velmi časově náročné. Ochranáři proto instalují kolem rizikových úseků silnic 30 – 50 cm vysoké ploty. Tam kde to je možné se instalují stálé betonové plůtky, které navedou obojživelníky do podchodu či bezpečné odtokové roury.

Tam, kde takovéto "podchody" nejsou instalují ochranáři dočasné ploty u kterých zahrabou do hlíny padací pasti. Jedná se například o kbelíky, do kterých obojživelníci spadnou. Nebojte se neuhynou. Lidé, kteří toto realizují moc dobře vědí co dělají. Vědí kdy tah probíhá a kdy je tedy nutné zajet na místo, plné kbelíky z hlíny vyndat a obsah přenést na druhou stranu silnice. Možností je také, po dohodě s policií, dočasné uzavření silnice a ustavení objížďky.

Zdroj:
www.ochranazvirat.cz
portalzp.praha.eu
Červený seznam ohrožených druhů – nature.cz