Jak ryby v zimě přežívají v zamrzlém rybníce?

Sladkovodní ryby v zimě

Zdánlivě obyčejné sladkovodní rybníky umí v zimě překvapit. Pod jejich zamrzlou hladinou se totiž odehrávají zázraky přírody, které byste tam asi nečekali.

Sladkovodní ryby u nás v zimě hibernují a tím se pro nás stávají téměř neviditelnými. Hibernace je biologický proces, při kterém se rybám sníží jejich metabolická aktivita a přestanou se pohybovat. Tento stav může trvat několik týdnů až měsíců.

Proces hibernace v zamrzlém rybníce začíná na podzim, kdy se ryby přesunou do hlubin rybníka. Jejich tělo se přizpůsobí nižším teplotám a ryby se pomalu začnou „usínat“.

Během hibernace se ryby nehýbou, nejedí ani nevdechují kyslík z vody, tlukot srdce se zpomalí. V hlubších částech rybníka, kde přečkávají zimu, se teplota vody pohybuje kolem 4 stupňů Celsia. To platí například pro kapry, cejny, štiky a candáty.

V tomto stavu a za tak nízké teploty nejsou hibernující ryby schopné lovit potravu, takže se místo toho musí spolehnout jen na své tukové zásoby. I z tohoto důvodu je nesmyslný a krutý zvyk některých lidí slavnostně na Vánoce vypouštět kapra “na svobodu”. Takový kapr nemá šanci znovu se uvést do stavu hibernace a je tak jen odsouzen k pomalé smrti.

Ne všechny sladkovodní ryby však v zimě hibernují. Některé druhy, jako pstruh, úhoř, jeseter, amur nebo plotice jsou přes zimu schopny vydržet velmi nízké teploty a stále mají potřebu pohybu. Mohou si dokonce udržovat teploty těla o něco vyšší než okolní teplota vody.

V zimě se ale musí přizpůsobit podmínkám a přeorientovat se na jinou potravu. Například podle výzkumu prováděného ve Velké Británii (Goldson a kolektiv, 2009) se ukázalo, že se tyto ryby v zimě živí hlavně bakteriemi, planktonem a dalšími drobnými organismy, které se nacházejí v povrchových vrstvách rybníka pod zamrzlou hladinou.

Důležitý problém pro ryby v zamrzlém rybníce je ale přísun kyslíku. Z nedávného výzkumu (Köhler a kolektiv, 2020) vyplývá, že ryby využívají dutiny vzniklé mezi ledem a hladinou a využívají je jako “dýchací můstek”. Tato dutiny poskytují rybám dostatečnou cirkulaci kyslíku.

Jiná studie, provedená ve Spojených státech (McMahon a kolektiv, 1997) ukazuje, že některé ryby dokážou dýchat pod zamrzlou hladinou pomocí části svých ploutví, které dokážou díky mikroskopickým kanálkům absorbovat kyslík z vzduchu

Schopnost ryb dýchat pod zamrzlou hladinou ale platí jen pro běžné “přírodní” rybníky. Pokud jde o zemědělské rybníky záměrně přeplněné chovnými rybami za účelem jejich prodeje, tak podobné přirozené zdroje kyslíku nemusí stačit a je potřeba zásah člověka.

Jak vidíte, zima může být pro sladkovodní ryby obdobím klidu a odpočinku, ale také obdobím plným dobrodružství a nových zážitků. Aby zimu úspěšně přežily, tak se musí opravdu snažit.

Zdroje informací: odborná literatura, studie Goldson a kolektiv (Fish Biology, 2009): "Changes in the diet of roach Rutilus rutilus in the winter in a shallow lake", McMahon a kolektiv (Environmental Biology of Fishes, 1997): "Examining the respiratory mechanisms of ice-covered and ice-free northern pike, Esox lucius", Köhler a kolektiv (Global Change Biology, 2020): "Snow and ice cover modify fish respiratory physiology and behavior in temperate lakes".