Jak hluboko sahají kořeny slavné Velké rudé skvrny na Jupiteru?

Tento mimozemský hurikán se otáčí proti směru hodinových ručiček, neustále mění svoji velikost, tvar i barvu, a pro vědce stále zůstává v mnoha ohledech záhadným.

Až doposud jsme Velkou rudou skvrnu znali jen ve dvou rozměrech, jako obraz na displeji atmosféry plynného obra. Letos v červenci se ale ke skvrně přiblížila meziplanetární sonda Juno a nabídla nám odpověď na otázku, která odborníku zajímá od samotného počátku. Jak hluboko do atmosféry Jupiteru Velká druhá skvrna vlastně sahá?

Když teď sonda Juno vůbec poprvé přelétla nad Velkou rudou skvrnou, tak pořídila úžasné fotky, a rovněž namířila na tento pozoruhodný jev všechny dostupné přístroje. Pro odhadnutí hloubky, do které Velká rudá skvrna sahá, byl nejvíce užitečný Microwave Radiometer, tedy mikrovlnný radiometr. Ten může dosáhnout skrz svrchní vrstvu mraků a vysledovat „kořeny“ Velké rudé skvrny v hlubších vrstvách atmosféry.

V dnešní době má přízračné oko Velké rudé skvrny velikost asi jako jeden a půl násobek průměru planety Země. Data sondy Juno ukazují, že bouře dosahuje do hloubek kolem 320 kilometrů. To je asi 50 krát až 100 krát hlouběji, než do jaké hloubky sahají pozemské oceány.

Rovněž vyšlo najevo, že v hloubi atmosféry je Velká rudá skvrna více horká, nežli ve svrchní části. To podle odborníků vysvětluje divoké vichry, které se točí v tomto výjimečném hurikánu.

Sonda Juno ve stejné době také objevila dvě nové radiační zóny v bezprostředním okolí planety Jupiter, o nichž jsme zatím nevěděli. Jedna z nich je přitom velmi blízko povrchu planety, v oblasti rovníku. Vědce to překvapilo, protože tak blízko u planety objev nové radiační zóny nečekali. K objevu došlo díky unikátní oběžné dráze sondy Juno, která se dostává velice blízko k vrcholkům mraků v atmosféře plynného obra.

Zdroj a foto: NASA