Jak hadi tancují?

Kobra indická
autor: Chayant Gonsalves
licence: CC BY 4.0

Kdy by náhodou někdo nevěděl jak nás, především Indové, balamutí

Krotitel hraje na flétnu a u toho se různě kroutí do melodie. Had reaguje útočným postojem a pohybuje se ve směru flétny a rukou svého krotitele. Diváci tak získají dojem, že had tančí na melodii flétny. Pro svou bezpečnost tito „chovatelé“ hadům odstraňují jedové zuby. Mnohokrát se totiž stalo, že milý had svého pána uštknul.

„Hadi vnímají pouze vibrace“

Když se podíváme na anatomii hadů obecně, zjistíme, že nemají ušní boltce a ani bubínky. Ze středního ucha jim zůstal jen třímek. Proto se mělo za to, že had musí být hluchý. Z pohledu našeho vnímání zvuku tomu tak skutečně nejspíš bude. Proč ale mají plně funkční vnitřní ucho? Mají ho napojené na dolní čelist, kde jim příroda zařídila takzvanou vibrační kůstku. Blížící se kořist, neparně rozechvívá zem a tím i čelist hada. Odtamtud jsou vibrace přenášeny do vnitřního ucha. Had tak přesně ví, že se něco blíží. Což je jeho nesporná výhoda oproti lépe slyšícím tvorům, kteří naopak takovéto jemné vibrace nevnímají.

A co zvuky ze země i vzduchu?

Otřesy jsou jedna věc. Jejich vnímáni je u hadů dlouho známé. Jak je to ale se zvuky nesoucími se vzduchem? Nejlépe na tom jsou hadi u nízkých frekvencí, které vydávají nejvíce vibrací. Představme si třeba takové vrnění kočky na vašem klíně. To má frekvenci 20 – 140hz. Různé studie hadího sluchu udávají nejvyšší citlivost v různém rozpětí mezi 20 – 400 hz. Tyto frekvence hadi slyší, přesněji spíše vnímají chvění vzduchu od zvukových vln, díky tomu, že toto chvění rozvibruje stejnou kůstku, kterou vnímají vibrace země. Při výzkumu samozřejmě bylo nutné minimalizovat možnost přenosu vibrace na podložku po které se hadi pohybovali.

Průzkumy vnímání zvuku u jednotlivých druhů jsou zatím na začátku. Jedna z nedávných studií v Austrálii však ukázala poměrně velké rozdíly. Nicméně nemusí se jednat o to, že větší druhy, které reagovaly na zvuky méně, je nevnímaly (neslyšely), ale nepovažovali je za důležité. Naopak menší druhy, které mají více nepřátel, reagovaly výrazně častěji. A to průzkumným chováním s třepotajícím se jazykem, kterým „ochutnávali“ prostředí, pohybem ke zdroji zvuku nebo od něj.

"Had mi reaguje na hlas"

Někteří chovatelé hadů se domnívají, že had, kterého chovají, reaguje na jejich hlas. Bylo by to teoreticky možné za předpokladu, že hadi opravdu vnímají frekvence někde 200 – 300 hz, což bývá frekvence lidského hlasu.

Zdroje:
Journals. Plos.org - Australská studie

journals.biologists.com – Studie na chřestýších.