Invazní druhy rostlin - celosvětový problém

I takto se dají nazvat a popsat druhy u nás nepůvodní a invazní (tzv. neofyty či allochtonní druhy), které u nás dělají pěknou paseku. Jsou známí již několik let, ale teprve nedávno se začalo účiněji jednat proti jejich likvidaci, která je u několika druhů ze zákona povinná. Spousta lidí a úřadů si však nebezpečí invazních druhů neuvědomuje a o jejich likvidaci neuvažuje. Určitě je to věc finančně nákladná a invazní druhy často kryjí nevzhledná zákoutí. Ale bohužel, tato místa jsou často ohniskem nákazy celého okolí.

Většina invazních druhů nemá větší nárok na živiny a najdeme je všude. Uprostřed města, na kraji silnic a bohužel i v lesích a vodních tocích, kde vytlačují původní druhy, po odumření se nerozkládají, zabírají zemědělskou půdu atd.

Na začátku článku jsem zmínil tři druhy, které jsou invazního charakteru. Dalším druhem, který by se mohl do tohoto seznamu zařadit je borovice vejmutovka (Pinus strobus). Pochází ze Severní Ameriky. K nám byla dovezena koncem 18. století. Začala se vysazovat do parků, lesoparků a bohužel i do přírody. V přírodě si však nenašla své místo (niku) v ekologickém řetězci a začala se šířit. Zprvu se tomu nevěnovala pozornost, spíše naopak. Borovice poskytuje kvalitní dřevo a byla tudíž výtaným doplňkem lesa. Tedy z pohledu člověka. Příroda se na ni však kouká jinak. Asi jako když se malé dítě dostane z pokojíčku do kuchyně. V kuchyni nadělá nepořádek a čeká až to maminka uklidí. Bohužel maminka příroda neumí po vejmutovce uklízet. Vejmutovka má totiž velice agresivní jehličí - je kyselé a špatně se rozkládá. Proto ve vejmutovkovém lese nenajdeme klasický lesní život. Jehličí si leží na zemi, nehodlá se rozkládat a zabraňuje plodům původních stromů klíčit. Ale nejenom v jehličí je problém. Vejmutovka bohatě plodí již ve 20 letech. Borovice lesní teprve až po 50 letech růstu. To je však menší problém. Semenáčky tohoto neofytu rostou daleko rychleji než ostatní stromy a je tedy znemožněn růst původních druhů. V některých oblastech už se vejmutovka intenzivně kácí a nahrazuje. Proces obnovy však bude trvat desetiletí.

Nejúčinnější boj proti invazním druhům spočívá v mechanicko-biologické likvidaci. Jako nejúčinnější biologický likvidátor se označuje Roundap Biaktiv. Jedná se o biolologicky neškodný glyfosfát nahrazující nebezpečné herbicidy například Travex (organofosfátová sloučenina). Další účinné látky musí být schváleny Státní rostlinolékařskou správou ČR.

Roztok Roundap (1 litr Roundapu na 10 litrů vody) je nejúčinnější aplikovat rozprašováním na listy a popřípadě květy rostlin. První nástřik je nejlépe provést v dubnu za suchého a slunečného dne. Druhý nástřik se provádí v době květu. Postřik by měl maximálně do 3 hodin zaschnout. Jeho účinnost se projevuje vytvářením žlutých fleků na listech. Rostlina poté očividně chřadne a usychá. Další část likvidace je mechanická a je fyzicky náročnější. Jedná se o posekání odumřelé hmoty. Nejlépe je rostliny spálit na místě likvidace. Pří transportu je nutné dbát na to, aby se nevytrousily úlomky rosliny. Většina druhů se rozkládá velice obtížně. Proto není kompostování doporučeno.

Při jakékoliv manipulaci je nutno dát velký pozor. U bolševníku hrozí poleptání pokožky (viz níže). U křídlatky hrozí ztrácení drobných úlomků, které slouří k vegetativnímu rozmnožování. Na živou netýkavku je lépe nesahat. Hrozí vymrštění semínek až do vzdálenosti několika metrů. Semínka těchto rostlin mají velice dobrou klíčivost za všech podmínek.

Nejdůležitější je likvidace v NP a jiných chráněných území. Dochází zde k potlačování cenných původních ekosystémů. Neméně důležitá je likvidace ve vodních tocích. Z těchto míst se šíří neofyty nejrychleji. Vystřelují svá semena do tekoucích vod a ty se rychle šíří dále.

Ohniskem šíření těchto rostlin se může stát i zapadlý neudržovaný kout ve městě. Určitě bychom nechtěli, aby nám křídlatka, bolševník či netýkavka rostoucí kousek od našeho domu zamořila celou zahradu. Proto je nutné dbát nejen o to, aby tyto rostliny zmizely ze zanedbaných částí nejen naší zahrady, ale i zahrad sousedů či městských pozemků v okolí.

Některé druhy invazních rostlin

Křídlatka japonská (Reynoutria japonica)
Původně se vyskytovala jenom v oblasti východný Asie (Japonsko, Korea a Čína); do Evropy byla dovezena roku 1825 jako okrasná a medonosná rostlina. Dorůstá do výšky až 2,5 metru; listy jsou řapíkaté, podlouhlé vejčité, na rubu lysé; květy jsou malé, bílé a tvoří latu.

Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis )
Původní výskyt je na Sachalinu; roku 1869 k nám byla dovezena jako ozdobná a krmná rostlina. Vysoká až 4 metry, listy podlouhle oválné, na rubu nepatrně ochlupené.

Křídlatka česká (Reynoutria x bohemica)
Kříženec mezi výše zmíněnými druhy, z rodu Reynoutria je nejagresivnější a při likvidaci nejodolnější. Jako kříženec nemá pevné určovací znaky

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
Původní výskyt již není znám, pravděpodobně z oblasti Kazachstánu. Až 3 metry vysoká, velmi statná rostlina s purpurovými skvrnami na stonku; květy bílé v okoličnatém složení.

POZOR!!!!! bolševník obsahuje fukokumariny, které absorbují UV A - záření a působí jako fotosensibilizátory - při kontaktu s pokožkou vyvolávají fotochemické reakce (podráždění kůže, červenání, puchýře, třesavka)

Netýkavka žláznatá (Impatiens gladulifera)
Původem himalájská rostlina byla dovezena jako okrasná rostlina, rozšířena až do Střední Skandinávie. Žláznatý stonek s nachovými květy; listy kopinaté až eliptické, zubaté; plod je tobolka, která při dotyku puká a vymršťuje semena.

Kategorie invazních rostlin

Invazní rostliny jsou podle míry nebezpěčnosti pro ekosystémy rozděleny do tří kategorií:

1. kategorie (evidence a následná likvidace)
bolševník velkolepý - Heracleum mantegazzianum
borovice vejmutovka - Pinus strobus
křídlatka japonská - Reynoutria japonica
křídlatka sachalinská - R. sachalinensis
křídlatka česká - R. x bohemica
netýkavka žlaznatá - Impatiens glandulifera

2. kategorie (evidence za účelem zamezení záměrného šíření)
andělika lékařská - Archangelica officialis
kolotočník zdobný - Telekia speciosa
topinambur hlíznatý - Helianthus tuberosus aggr.
třapatka dřípatá - Rudbeckia laciniata

3. kategorie (předpoklad invaze)
hvězdnice anglická( A. novae - angliae)
hvězdnice novobelgická (A. novi - belgii)
dub červený (Quercus rubra)
heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum maritimum)
javor jasanolistý (Acer negundo)
netýkavka žláznata (Impatiens parviflora)
puškvorec obecný (Acorus calamus)
trnovník akát (Robinia pseudacacia)
škumpa orobincová (Rhus typhina)
vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus)
zlatobýl kanadský (Solidago canadensis)
zlatobýl obrovský (S. gigantea)

Pro zájemce o neofytologii (věda o invazních druzích) odkazuji na internetové stránky www.reynoutria.cz a www.srs.cz kde je seznam povolených látek.

K prohloubení znalostí o jednotlivých druzích doporučuji dvě starší publikace:
Křídlatka (Reynoutria sp.) (Jiří Pašek a spol. ZO ČSOP Radnice 1993)
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) (Václav Smolný a spol. ZO ČSOP Radnice, Silvatica Brejl a Tachov 1995)
informační leták ZO ČSOP Armillaria Křídlatka (Reynoutria) invazní druh květeny ČR vydaný v roce 2000

Při jakém závažnějších problémech s níže jmenovánými druhy se obraťte na:
Pracoviště Státní rostlinolékařské správy ČR (SRS ČR)
oblastní Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR)
Správy chráněných krajiných oblastí (SCHKO) a Národních parků (SNP)
odbory ŽP městkých a krajských úřadů
neziskové organizace věnující se ochraně přírody