Invazní druhy - celosvětový problém II
V ČR je nejznámější invazní druh bolševník velkolepý a rod křídlatka. Jejich rozšíření je už tak veliké, že jejich potlačení bude stát ještě spoustu prostředků. Nejdůležitější je odstranění těchto druhů z chráněných území a z koryt řek. V chráněných územích ničí nejcennější části přírody a přetvářejí je na kusy bezcenné půdy. Koryta řek se stávají šířícími kanály.
O invazních druzích existuje mezinárodní dohoda. Durbanská výzva je závěr pátého světového kongersu IUCN o chráněných územích. 3000 účastníků ze 154 zemí se v ní zavazuje k ochraně chráněných území před invazními druhy. Durbanská výzva byla podepsána v září roku 2003. Za ČR ji podepsali zástupci MŽP a všech NP.
Mezi invazními druhy nalezneme rostliny tzv. "vyšší" s pravými cévními svazky a rostliny "nižší", ty mají cévní svazky většinou nahrazeny (např. parenchymatická vlákna). Z vyšší rostlin stačí jmenovat bolševník, křídlatku a vejmutovku. Z nižších například řasu Caulerpa taxifolia, která se rychle šíří ve vodách Azurového pobřeží nebo mech rovnozub čárkovitý (Orthodontium lineare) z čeledi prutníkovitých (Bryaceae).
Čirok halabský
Celosvětově nejrozšířenější invazní druh je čirok halabský (Sorghum halepense, čeleď lipnicovité Poaceae). Stejně jako většina invazních taxonů je vysoký a rychle rostoucí. Vytváří až tři metry vysoké rostliny. Invazní charakter způsobuje nenáročnost a vysoká tvorba semen. Díky tomu vytlačuje původní druhy a stává se monokulturní dominantou Je to druh příbuzný čiroku zrnovému (S. bicolor), který je významnou světovou plodinou. Jeho význam spočívá ve využití jako topná biomasa. Předpokládá se využití i výše zmiňovaného druhu.
Rovnozub čárkovitý (Orthodontium lineare)
Je zástupce čeledi prutníkovitých (Bryaceae). Původní rozšíření rovnozubu je krajina Afriky, Ameriky a Austrálie. Jako všechny invazní druhy se ve své domovině chová normálně. Až nové, většinou příznivější podmínky, dávají za vznik invaznímu šíření.
Lodní dopravou se jeho mikroskopické výtrusy dostali nejdříve do Velké Británie. Odtud se začal šířit i do západní Evropy. Postupem času se šíří stále více na východ. U nás je poprvé zaznamenán roku 1976 ve skalních městech Adršpašských skal. Toto místo použil jako odrazový můstek pro další šíření. V současně době se jedná o jeden z nejrozšířenějších druhů mechu v ČR.
Caulerpa taxifolia
Malá zelená řasa, která je občas nazývána řasa zabiják. Původní rozšíření bylo v teplých vodách Tichého oceánu. Dnes ji najdeme téměř ve vše mořských vodách.
Při hledání vhodné akvarijní rostlinky byla exportována do malého zálivu před Monackým muzeem. Vytvořila zde nádherné, zelené plošky. Během několika let se však stal postrachem všech oceánografů a rybářů. Řasa se začala chovat naprosto dominantně. Začala vytlačovat veškeré zelené rostliny a živočichy. Rozrostla se do velikosti několika čtverečních kilometrů. Jediná možnost jak řasu zatavit se snad našla v mořském plži Elysia subornata ze skupiny Ascoglossans. Ten však je schopen živit se řasou jen v období léta. Vědci stále hledají a zkouší nové metody.
Invazní druhy jsou celosvětovým problémem. Jejich odstraňováním se zabývá celá řada vědců a institucí. Nedejme jim šanci ničit naše jedinečné ekosystémy. Chraňme si to co je na světě ojedinělé a unikátní - naší přírodu.
autor:
Diskuze k článku „Invazní druhy - celosvětový problém II“