Indiánské versus babí léto
Označení babího léta vzniklo díky drobným pavučinkám vznášejícím se volně ve vzduchu. Ty v dávných dobách připomínali lidem šedivé vlasy našich babiček. To bylo hezky vidět ve filmu Šarlotina pavučinka.
Babí léto je jednou z meteorologických singularit. Mezi ty další známější patří například medardovské počasí nebo vánoční obleva. To jsou odchylky v rámci roku, kdy dochází ke změnám plynulého chodu počasí.
Indiánské alias či versus babí léto
V Severní Americe se používá pojmenování indiánské léto. To má některé shodné či podobné prvky s tím naším babím, ale úplně zaměňovat je nemůžeme. Do Ameriky přichází indiánské léto až ke konci podzimu. Stejně jako u nás je srážkově spíše podprůměrné a přes den se drží teploty celkem vysoko. Navíc po většinu času nefouká žádný nebo jen slabý vítr.
„Pod názvem Indiánské léto se u nás objevilo několik uměleckých děl. Nedávno to byl například film Saši Gedeona, mnozí mají rovněž v paměti i povídkovou knížku Ludvíka Aškenázyho, která před lety bývala velmi populární, protože do Ameriky se volně cestovat nesmělo. Pod názvem Pozdní léto také vyšel na přelomu 20. století slavný výchovný román, jehož autorem je šumavský rodák z Horní Plané Adalbert Stifter. Svéráz a kouzla Babího léta na Šumavě jsou v něm popsány nezapomenutelným způsobem.“ (zdroj: http://www.turnovskovakci.cz)
Dalším občasně používaným označením babího léta je léto svatého Václava. Tento název vznikl právě kvůli období druhé poloviny září, kdy se na našem území babí léto pravidelně, takřka každoročně, vyskytuje. A například ve Francii se tato přetrvávající tlaková výše nad Evropou nazývá léto svatého Martina.