Hřib hnědý, vyhledávaný chuťový poklad z našich lesů

třída	Homobasidiomycetes
řád	hřibotvaré - Boletales
čeleď	hřibovité - Boletaceae
rod	hřib - Imleria
druh	hřib hnědý - Boletus badius, Xerocomus badius

Charakteristika hřibu hnědého

Hřib hnědý Boletus badius je jedna z nejznámějších hub našich lesů. Jeho masitý a suchý klobouk má tmavě kaštanovou až čokoládovou hnědou barvu. Na omak je sametově hladký, za vlhka slizký, většinou pravidelně sklenutý a široký 30-130 mm.

10-20 mm vysoké rourky jsou bledé, později žluté nebo žlutozelené a při pomačkání modrají. Ústí rourek jsou drobná, v mládí bělavá, později bledě žlutá až zelenavá a na otlacích modrají.

Výtrusy hřiba hnědého jsou velké 12-16 x 4-6 µm, vřetenovité, hladké, žlutavé až hnědavé. Výtrusný prach je olivově hnědý.

Klobouk suchohřibu je posazen na třeni, který je světlejší než klobouk, válcovitý, světle hnědý, někdy plošně zmáčknutý, dole často zúžený nebo zahnutý. Vysoký je 30-150 mm a tlustý 10-40 mm.

Po rozříznutí klobouku uvidíme bělavou dužninu, která po chvíli od rozkrojení nad rourkami slabě modrá. Má dobrou chuť a příjemnou hřibovou vůni.

Rozšíření

Hřiby hnědé můžete najít především v jehličnatých lesích, méně v lesích listnatých. Daří se jim zejména ve vysokých borových a smrkových lesích mezi mechem, spadaným dřevem a jehličím.

Hřiby hnědě často rostou ve skupinkách - takže se v případě nálezu jednoho hřibu se rozhodně vyplatí porozhlédnout se po okolí vašeho úlovku, zda se tam někde neskrývají další.

Možné užití

Je to jedlá a velmi dobrá houba, kuchyni má všestranné upotřebení. Hřib hnědý se dobře převáží, suší i konzervuje. Výborný je do polévek, omáček, smaženic, či naložený v octě nebo soli. Společně s některými druhy zeleného čaje patří k významným zdrojům theaninu, psychoaktivního analogu aminokyselin.

Možnost záměny

Hřib hnědý se pozná snadno, ale při neopatrnosti se může zaměnit za hřib žlučník (Tylopillus felleus), jehož barva ústí rourek je ale bílá až narůžovělá a povrch třeně má zřetelnou velkookou síťku.

český název	Hřib hnědý, suchohřib hnědý
latinský název	Boletus badius, Xerocomus badius, Suillus badius
hlavní znaky	kaštanově hnědý klobouk, při pomačkání modrající žluté až žlutozelené rourky, třeň bývá dole zúžený, světlejší než klobouk
rozšíření	zejména vysoké borové a smrkové lesy
doba sběru	VII - X
poživatelnost	výborná jedlá houba

Zdroje:
www.nahouby.cz, Wikipedie
Fotografie: Mirek Putík, Ude