Dorozumívání živočichů

Už odpradávna se lidé snažili porozumět zvířatům nebo si aspoň představovali, že zvířata mluví, tak jako je to v různých pohádkách, bajkách, příbězích. Rozmlouvají zvířata mezi sebou? Jaký je smysl jejich komunikace mezi sebou? Co si zvířata mezi sebou povídají? Existuje nějaká společná řeč mezi zvířata jako známe od lidí?

Živočichové použijí mnoho rozmanitých dorozumívacích prostředků, ale žádné z nich bohužel nedokážou nahradit dokonalost lidské řeči. Řeč zvířat je přesto velmi složitá. Zvířata pomocí své řeči dokáží vyjádřit stav nálady nebo stavu, mohou při něm získávat důležité informace o okolním světě a sdělovat je ostatním např. poplašný křik ptáků "pozor predátor", "je tu potrava" atd.

Řeč a inteligence k sobě neodmyslitelně patří. Zvířata se dorozumívají pomocí bezeslovné signalizace a posunkové řeči. Jako jeden z prvních se řečí zvířat zabýval Thomas A. Sebeok, Američan, který v roce 1977 shrnul výsledky svých dlouholetých výzkumů do obsáhlého díla "Jak zvířata komunikují" a zjistil, že jejich řeč se váže pouze k přítomnosti. Zvířata nedokáží vyjádřit myšlenky týkající se minulosti nebo budoucnosti. Řeč zvířat se projevuje zvuky, výrazy těla a obličej (mimika), tanci, elektrickými signály, pachovými látkami (feromony) a barvami např. sloni spolu rozmlouvají hlubokými zvuky podobné kručení v žaludku tak si předávají všechny možné informace, včetně varování ;včely spolu rozmlouvají pomocí "taneční řeči" pomocí které se informují např. o nalezišti potravy, včela pomocí přesných tanečních pohybů dokáže oznámit např. v úhlu 40 stupňů severně ve vzdálenosti 800 metrů je skupina růží s dostatkem potravy (Ernst Meckelburg 2004)

Dorozumíváním živočichů se zabývá odvětí etologie - biokomunikace.

Dorozumívání živočichů se děje pomocí určitých signálů. Zvířecí signály jsou velmi konkrétní. To znamená, že sdělují ostatním něco určitého např. příslušnost k jednomu druhu.

Za informační signál považujeme takový projev, který ovlivní chování druhého jedince, i když sám vlastními smyslovými orgány určitý jev nezaregistroval. (Zdeněk Veselovský 1992)

Signály mohou působit kladně např. noční ptáci, kteří se pomocí zvukových signálů přesvědčují o své poloze, ale také záporně kdy zahánějí ostatní jedince jako např. liška polární, která odhání od potravy svá mláďata, aby ji měla celou pro sebe.

Přenos informací se děje ve třech rovinách.

První rovina

Při této rovině přijímající zvíře přebírá určité chování např. spatří - li jeden pták plížící se kočku a reaguje na ni varovných voláním, postojem těla a útěkem tak takto nereaguje jen on, ale i ostatní ptáci, kteří byli v jeho okolí a slyšeli volání prvního.

Druhá rovina

Tato rovina představuje takové chování, kterým se dá přenést vyladění, motivace např. samčí zpěv, který u samice přivodí sexuální chování.

Třetí rovina

Tato rovina představuje přenos významu určitého signálu např. signály varující před nepřítelem

Živočich prakticky signalizuje podstatě celým svým tělem ať už se jedná o postoj těla, načepýření peří a chlupů, zvýraznění pohyb, hlasový projev. Signální funkci mají i pachové žlázy, moč, změna zbarvení, mimické svaly, světélkující a elektrické orgány, klepeta krabů, tykadla hmyzu, pohyby ocasu

Funkční úrovně signálů popsal německý etolog G. Tembrock:

1.Signály, které nosí zvíře stále s sebou a působí bez zvláštního chování, jako zbarvení zeber, které se poznávají jako druh a postupně se naučí znát i odchylky ve zbarvení jedinců.

2.Signály vznikající na základě fyziologických procesů, barvoměna ryb a plazů v souvislosti s motivací a sociálním postavením. U afrického tlamovce Haplochromis Bartoni mají samci černý pásek přes oko a oranžovou skvrnu nad prsní ploutví. Černý pruh jako signál zvyšuje agresivitu druhých samců, oranžová skvrna ji naopak snižuje.

3.Signály zprostředkované pohybem těla nebo jeho částí např. přiklápění boltců při hrozbě, hrozící zívání u hrochů a paviánů.

4.Signály vytvořené různým chováním např. zdvihání křídel u tokajících samců kachen, tetřevů, tetřívků atd. a ukazování barevně odlišeného zrcátka.

5. Signály se tvoří ve zvláštních orgánech, které se k tomuto účelu vyvinuly např. zvukové orgány u hmyzu, ptáků, savců, kytovců, pachové orgány u brouků atd

Zdroj:
Morozov Vladimír;Jak se dorozumívají zvířata; Lidové nakladatelství;Praha.1987
(Zanimatělnaja biokustika. Znanije. Moskva 1983}

Meckelburg Ernst;Tajemný život zvířat - Jejich neuvěřitelné schopnosti, výkony, inteligence a magické síly; Dialog.Liberec. 2004
( Das geheime Leben der Tiere. Langen Miller. Mnichov.2003)

Veselovský Zdeněk;Chováme se jako zvířata; Panorama;. Praha 1992