Dlouhodobé předpovědi a modely

autor: Ing. Dagmar Honsová
V posledních letech, zejména potom před letními prázdninami, se mnozí z nás zajímají o předpověď počasí na delší časové období, které se odborně nazývají dlouhodobé (sezónní) předpovědi.

Poměrně úspěšně lze předpovědět počasí na dva až tři dny dopředu – v takovém případě hovoříme o takzvaně krátkodobé předpovědi. Střednědobá předpověď pokrývá období přibližně 3 až 15 dnů a s rostoucím časovým předstihem pochopitelně značně klesá i spolehlivost dané předpovědi. Ještě delší předstih předpovědi (sezónní předpověď) produkují velká světová centra pro celou Zemi, její výstupy však mají již čistě pravděpodobnostní charakter a laiky nejsou vždy správně interpretovány.

U nás jsou vydávány dlouhodobé předpovědi každých 10 dnů (vždy 10., 20., a poslední den v měsíci) na měsíc dopředu. Podle posledních výsledků statistiky je úspěšnost předpovědi teplotních charakteristik kolem 75 % a úspěšnost srážkových charakteristik kolem 65 %. Taková předpověď se snaží postihnout vždy 10-denní dekádu v měsíci a její příprava zabere několik hodin času.

Z čeho vlastně taková předpověď vzniká? Nejenom dlouhodobé, ale všechny předpovědi dnes stojí na meteorologických numerických modelech. V současné době je k dispozici velké množství meteorologických modelů a mnohé z nich jsou dokonce volně přístupné i pro laiky na internetu. Záleží už na každém uživateli, který z modelů mu vyhovuje a kterému bude dávat za pravdu. Výstupy modelů se totiž často od sebe odlišují, a to zejména v předpovědích na období delší než 5 dnů.

Po dlouhodobějším sledování výstupu modelu a jejich srovnávání s průběhem počasí lze velmi dobře odhadnout, kdy a za jakých okolností (synoptické situaci) příslušný model spíše přidává nebo naopak ubírá tomu či onomu jevu. Snad nejvyužívanější model pro českého meteorologa je ALADIN, který se aktualizuje sice dvakrát denně a produkuje poměrně podrobné předpovědi všech významných meteorologických prvků, ale jeho data sahají pouze na 2 dny dopředu. Právě z modelu ALADIN nejčastěji vychází krátkodobá předpověď počasí pro naše území. Americký GFS (Global Forecasting System) pokrývá celou zeměkouli a poskytuje předpovědi sice v menším prostorovém rozlišení, ale až na 384 hodin (16 dní) dopředu. Kromě toho model poskytuje více možných variant vývoje – takzvané ensembly a tedy i pravděpodobnostní rozptyl budoucího vývoje. Japonský JMA model dává ucelený pohled na počasí na celém světě na 192 hodin dopředu. Společný evropský model ECMWF produkuje globální předpovědi na 240 hodin dopředu, nově pak až na 360 hodin. Lokální německý model DWD (Deutschen Wetterdienst) poskytuje podrobné předpovědi pro Evropu na 72 hodin dopředu. Existují však i další modely: americký NOGAPS, britský UKMO, polský ULPM, skandinávský HIRLAM.

Dlouhodobá předpověď na následujících 20 dnů potom vychází z interpretace jmenovaných globálních modelů a také z analýzy historických analogických vývojů počasí v dané části roku. Zohledněny jsou také výstupy speciálních sezónních modelů (americký CSF a britský sezónní model UK Metoffice), které poskytují informaci o předpokládaném charakteru měsíčního, nebo tří měsíčního období ve smyslu pravděpodobnosti, zda bude nadprůměrné, podprůměrné, nebo spíše průměrné.

Na následujících odkazech je možné některé ze zde zmíněných modelů sledovat. www.wetterzentrale.de
www.chmi.cz



autor:
datum vydání:
16. července 2007


Diskuze k článku „Dlouhodobé předpovědi a modely“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!