Dendrologie - nauka o dřevinách

Název 'dendrologie' je odvozen z řeckých slov dendron - strom a logos - rozum, nebo myšlenka. Dendrologie je tedy nauka o dřevinách, nebo jinými slovy vědní disciplina zkoumající dřeviny. Není to nauka jenom o dřevu dřevin (dřevařina, dendrochronologie) jako spíše speciální botanická disciplína o dřevinách jako takových. Vzhledem na ohromnou šíři problematiky se dendrologie dělí na víc specializovaných, či aplikovaných dendrologií. Například lesnická dendrologie se zaměřením na lesnicky pěstované dřeviny, které studuje po stránce morfologické, ekologické i chorologické. Sadovnická dendrologie se věnuje okrasným druhům dřevin, meliorační zas dřevinám, které je možné využít při zlepšovaní životního prostředí. Základním cílem této nauky je poznání jednotlivých vybraných druhů dřevin, získání základních poznatků o dřevinách a jejich společenstvech, o ekologii dřevin, o jejich funkci v krajině a o možnostech jejich praktického využití. Samotnými stromy se zabývá arboristika.

Co je dřevina

Vyslovit jednoznačnou definici co je dřevina je věc poměrně obtížná. Pravé dřeviny jsou víceleté rostliny, jejíž nadzemní části druhotně hrubnou a dřevnatí. K dřevinám však zařazujeme i maliník Rubus idaeus, přestože má nadzemní část zdřevnatělou pouze 2 roky. Větší část dřevin, zejména v našem klimatickém pásmu vzhledem ke střídaní ročních období, přirůstá periodicky, což znamená, že vytvoří každou sezónu nový přírůst, přičemž vznikají charakteristické letokruhy. Podle původu dřevin můžeme jednotlivé druhy dřevin dělit na dřeviny domácí, tedy původní a dřeviny cizí, na naše území introdukované (přivezené od jinud a u nás vysazené).

Introdukce

Samotná introdukce cizích dřevin do zemí Evropy procházela pěti fázemi:
1. Zemědělsko - ovocnářskou, období starého Řecka, Makedonie, Persie a Římské říše, kdy se do střední Evropy přivážely broskve, meruňky, ořešáky, kaštanovník jedlý, réva vinná i jiné.

2. Fází všeobecné botanické introdukce, je to období zakládání prvních lékárensko -botanických zahrad za účelem získaní co největšího množství léčivých rostlin na léčení různých nemocí. Tato fáze začíná v 16. a končí v 17. století.

3. Fází sadovnické introdukce, která se datuje do 18. a 19. století. V této fázi se do Evropy dostal nejbohatší sortiment, cca 80 % introdukovaných dřevin.

4. Fází lesnické introdukce - pokusy se zaváděním cizích druhů přímo do lesních porostů. Tato fáze se rovněž datuje do 18. a 19. století.

5. Fází komplexně vědecky řízené introdukce, na základě vědeckých poznatků, stanovištních poměrů v krajině svého původu a podle výsledku vědeckých pracovišť.

Názory na zavádění introdukovaných dřevin se liší dodnes. Podle všeobecných názorů je možno zavést introdukované dřeviny do porostu jen tehdy, jestliže cizokrajná dřevina v porovnání s domácí:
- poskytuje vyšší produkci dřevní hmoty na stejném stanovišti, ve stejném čase
- poskytuje přibližně stejnou produkci dřeva, ale vyšší kvality
- poskytuje produkty, které domácí druhy neposkytují
- je schopna růst v extrémních podmínkách prostředí, kde domácí druhy nerostou
- je odolná vůči imisím nebo jiným nepříznivým vlivům a různým biologickým škůdcům
- poskytuje výchozí materiál pro mezidruhovou hybridizaci

Vědecké dendrologické instituce

Botanickou vědu obhospodařují muzea, školy, botanické zahrady, vědecké a výzkumné ústavy (základní x aplikovaný výzkum), učené společnosti a spolky, a s dendrologií to není jinak. Nabízím několik nejdůležitějších odkazů:

Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví (VÚKOZ)
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚHLM)
Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský (VSÚO)
Botanický ústav (AVČR)

V rámci České botanické společnosti působí Dendrologická sekce - pořádající poznávací exkurze dřevin (činnost se po letech teprve opět rozjíždí), kde se samozřejmě o dřevinách dozvíte řadu zajímavých informací. Další společnosti s dendrologií související (školkaři, lesníci...) najdete na stránce Botanika nikde - společnosti, sdružení

Dále je dendrologie jedním z páteřních oborů na středních a vysokých školách lesnických a zahradnických a na přírodovědeckých fakultách:
Botanika nikde - vysoké školy

Přehled středních škol lesnických:
Integrovaná střední škola lesnická ve Vimperku
Střední lesnická škola v Hranicích
Střední lesnická škola v Písku
Střední lesnická škola v Trutnově
Střední lesnická škola ve Šluknově
Střední lesnická škola Žlutice

Přehled středních škol zahradnických:
Uvádí Hortiflora

Botanické zahrady, arboreta, muzea, herbáře najdete v hlavních sekcích rozcestníku Botanika nikde.

Informace na internetu

Přehled dendrologických odkazů naleznete na Botanice nikde v sekci 'dřeviny, památné stromy' Vedle vlastní dendrologie sadovnické či lesnické lze na internetu dohledat i informace o památných stromech či dřevu.

Kvalitní knižní publikace

Knižní publikace lze rozdělit do několika skupin:
dosud k dostání v knihkupectvích - A
alespoň s trochou štěstí dostupné v antikvariátech - B
vzácnosti i v antikvariátech - C

Název	Autor	Rok vydání	vydal	popis	kat.
Klíč k určování dřevin podle pupenů a větviček	Cikánová K., Červenka M	1989	SPN, Praha	kapesní klíč, užitečná pomůcka pro určování dřevin v zimě	B
Praktická dendrologie 1+2	Hieke K.	1978	SZN, Praha	oba díly mají dohromady přes 1000 stran, pro sadovníky užitečná pomůcka	C
České zámecké parky a jejich dřeviny	Hieke K	1984	SZN, Praha	vedle výčtů dřevin se dozvíte něco i o vlastních zámeckých parcích	B
Moravské zámecké parky a jejich dřeviny	Hieke K	1985	SZN, Praha	navazuje na předchozí publikaci	B
Okrasné dřeviny pro zahrady a parky	Hurych V	2003	Květ, Praha	dřeviny jsou zde charakterizovány jak z hlediska své biologie, tak z hlediska praktického užití; kvalitní publikace využívaná v současnosti na zahradnických školách	A
Okrasné dřeviny pro zahrady a parky	Hurych V	2003	Květ, Praha	dřeviny jsou zde charakterizovány jak z hlediska své biologie, tak z hlediska praktického užití; kvalitní publikace využívaná v současnosti na zahradnických školách	A
Okrasné dřeviny pro zahrady a parky	Hurych V	2003	Květ, Praha	dřeviny jsou zde charakterizovány jak z hlediska své biologie, tak z hlediska praktického užití; kvalitní publikace využívaná v současnosti na zahradnických školách	A
Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků	Koblížek J.	2000	Sursum, Tišnov	jsou zde určovací klíče, biologické charakteristiky, ale i poznámky k množení a sadovnickému využití; vlastně zestručnělý novodobý 'Pilát'	B
Květena ČR 1-6	Kolektiv V	1988-2005	Academia	dřeviny pouze v prvních 6ti dílech, domácí dřeviny jsou popsány vyčerpávajícím způsobem, nechybí určovací klíče; název napovídá, že jde o Květenu ČR, tedy ne primárně jen dendrologickou publikaci	A
Zahradnický slovník naučný I-V	Kolektiv	1994-2001	ÚZPI, Praha	k jednotlivým rodům je zde poměrně hodně informací, ale tyto rody se již hůře v publikaci hledají, protože se jedná o publikaci velmi objemnou a primárně ne zaměřenou jen na dendrologii	A
Dřeviny České republiky	Maděra P., Úradníček L.	2001	Matice lesnická, Písek	asi u každé dřeviny je její fotografie a popis, zestručněny jsou např. naše ostružiníky a růže	B
Listnaté stromy a keře našich zahrad a parků	Pilát A.	1953	SZN, Praha	velmi dobrá, ale starší publikace; vzácnost - prosím kontaktujte mne při jejím nálezu	C
Jehličnaté stromy a keře našich zahrad a parků	Pilát A.	1964	ČSAV, Praha k	velmi dobrá, ale starší publikace; vzácnost - prosím kontaktujte mne při jejím nálezu	C

Zdroje: Dendrologie pro HSSL (skriptum FLE CZU)