Co mají společného rajčata, brambory, slunečnice nebo papriky? Všechny tyto „naše tradiční potraviny“ pochází z Ameriky

Rajčata.
© PXHere

Kolumbova výměna a nové potraviny v Evropě

Amerika je kontinent plný rozmanitosti a bohatství, které se projevuje i v jeho rostlinstvu. Mnohé plodiny, které dnes považujeme za „domácí“, pocházejí právě z Ameriky a byly do Evropy dovezeny po objevení Nového světa Kryštofem Kolumbem v roce 1492.

Od té doby se začala tzv. Kolumbovská výměna, kdy cestovatelé začali mezi oběma kontinenty přenášet rostliny a zvířata, ale také myšlenky a choroby. Některé z těchto plodin se staly tak důležitými pro evropskou kuchyni a kulturu, že si bez nich už nedovedeme představit život.

Kryštof Kulumbus a jeho první přistání u břehů Ameriky.
Autor obrazu: Dióscoro Puebla, 1862

Brambory

Tyto hlízy pocházejí z Jižní Ameriky, kde je pěstovali už před 10 000 lety. Do Evropy je přivezl španělský mořeplavec Gonzalo Jiménez de Quesada v roce 1537. Brambory jsou velmi výživné, obsahují škrob, vitamín C, draslík a vlákninu.

Teprve v 18. století se brambory rozšířily jako potravina po celé Evropě , kterou ostatně také zachránily od velkého hladomoru. Brambory se také staly základem národních pokrmů mnoha zemí. Mohl by snad být český vánoční kapr bez bramborového salátu?

Kukuřice

Obilnina, která je původem z Mexika, kde byla domestikována z divoké trávy teosinte asi před 10 000 lety.  Do Evropy ji také přinesli španělští dobyvatelé v 16. století, ale její pěstování se rozšířilo až v 17. století, kdy se ukázala jako odolná a výnosná plodina. Dnes je kukuřice jednou z nejrozšířenějších obilnin na světě a používá se jako potravina, krmivo i surovina pro průmysl.

Rajčata

Tyto červené plody jsou také původem z Mexika, kde je pěstovali Aztékové jako ozdobné rostliny. Do Evropy je dovezl Kolumbus v roce 1493, ale dlouho se jim lidé vyhýbali, protože je považovali za jedovaté.

Až v 18. století se rajčata stala oblíbenou součástí evropské gastronomie, zejména v Itálii, kde vznikly slavné omáčky jako ragú nebo marinara. Dnes jsou rajčata jednou z nejoblíbenějších zelenin na světě a používají se čerstvá i zpracovaná do protlaku, kečupu nebo sušená.

Slunečnice

Tyto krásné květiny pocházejí ze Severní Ameriky, kde je obdivovali indiáni i evropští cestovatelé. Do Evropy je přivezl francouzský botanik André Michaux v roce 1786, ale pěstovaly se jen jako okrasné rostliny. Teprve v 19. století se začaly využívat jako olejniny a zdroj slunečnicových semínek, která jsou bohatá na bílkoviny, tuky a vitamíny. Dnes je slunečnice jednou z nejvýznamnějších olejnin na světě a používá se jako potravina, krmivo i biopalivo.

Fazole

Tyto luštěniny s různými tvary a barvami pocházejí z Jižní Ameriky a byly do Evropy dovezeny ve 16. století. Fazole jsou bohaté na bílkoviny, vlákninu, železo a kyselinu listovou.

Vanilka

Vanilka je extrahována z tobolek orchideje Vanilla planifolia, která roste v tropických oblastech Střední a Jižní Ameriky. Do Evropy ji přivezl španělský mořeplavec Hernán Cortés v roce 1528. Vanilka se stala oblíbenou přísadou do dezertů, jako jsou zmrzlina, pudink nebo koláče.

Kaučukovník

Strom kaučukovník produkuje latex, ze kterého se vyrábí pryž nebo guma. Pochází z Amazonie a byl objeven francouzským botanikem Charles-Marie de La Condamine v roce 1736. Kaučuk se stal velmi důležitým materiálem pro průmysl, zejména pro výrobu pneumatik, hadic nebo rukavic.

Kakao

Tento strom dává plody, ze kterých se získává kakaové máslo a kakaový prášek. Pochází z Jižní Ameriky, kde ho pěstovali Mayové a Aztékové. Ti z něj také vyráběli nápoj xocolatl, který byl považován za posvátný. Do Evropy ho přivezl Kolumbus po své čtvrté plavbě v roce 1502. Zde jsme ho začali přislazovat, díky čemuž se z kakaa vyráběná čokoláda stala nejoblíbenější sladkostí po celém světě.

Tabák

Listy této rostliny se používají pro výrobu cigaret a doutníků. Tabák pochází ze Severní Ameriky, kde hokouřili domorodí Indiáni jako součást rituálů nebo léčby. Do Evropy ho přivezl Kolumbus po své první plavbě v roce 1493. Tabák se stal velmi populárním mezi evropskými aristokraty, kteří ho považovali za luxusní zboží. Tabák je také zdrojem nikotinu, který má návykové a stimulační účinky.

Dýně

Tyto oranžové plody jsou také původem ze Severní Ameriky, kde je pěstovali indiáni jako součást tzv. tří sester spolu s kukuřicí a fazolemi. Do Evropy je přivezli španělští dobyvatelé v 16. století, ale jejich pěstování se rozšířilo až v 18. století, kdy se ukázaly jako vhodné pro chladnější podnebí. Dnes jsou dýně oblíbenou zeleninou na podzim a zimu a používají se jako potravina, krmivo i dekorace.

Melouny

Tyto sladké plody jsou původem z Afriky, kde rostly divoce jako bobule. Do Ameriky je přivezli evropští kolonisté v 16. století, kde se křížily s místními druhy a vytvořily nové odrůdy. Do Evropy se vrátily v 17. století, kdy se staly oblíbeným letním osvěžením. Dnes jsou melouny jednou z nejpopulárnějších ovocných plodin na světě a používají se jako potravina, nápoj i lék.

Papriky

Tyto barevné plody jsou také původem z Mexika, kde je pěstovali Aztékové jako koření i lék. Do Evropy je přivezli španělští dobyvatelé v 16. století, ale jejich pěstování se rozšířilo až v 18. století, kdy se objevily nové odrůdy s různou ostrostí a chutí. Papriky jsou bohaté na vitamín C, karotenoidy a kapsaicin. Papriky jsou dnes jednou z nejrozmanitějších zelenin na světě a používají se jako potravina, koření i lék.

Chilli papriky

Tyto ostré plody jsou také původem z Mexika, kde je pěstovali Aztékové jako koření i lék. Do Evropy je přivezli španělští dobyvatelé v 16. století, ale jejich pěstování se rozšířilo až v 19. století, kdy se objevily nové odrůdy s různou ostrostí a chutí.

Ananas

Tento sladký plod je původem z Jižní Ameriky a byl objeven Kolumbem v roce 1493 na ostrově Guadeloupe. Do Evropy ho přivezl v roce 1496 a byl považován za vzácnou a drahocennou pochoutku pro krále a šlechtice. Ananas je bohatý na cukry, vlákninu, vitamín C a bromelain, enzym, který pomáhá trávení.

Jak vidíte, tak americkému kontinentu vděčíme z hlediska potravin za mnohé.

Zkuste si na to vzpomenout, až budete doma při vaření používat slunečnicový olej, u táboráku si budete dávat do rozžhaveného popela upéct brambory nebo si na dovolené v Itálii koupíte pravou italskou pizzu. Protože i když si na ní nedáte ananas, tak nebýt cesty Kryštofa Kolumba, tak by vám moc nechutnala. Bez rajčat to prostě není ono.

Zdroje: Kolumbovská výměna, Dějiny zemědělství, Americké rostlinstvo, které doslova dobylo nejen Evropu, Příchod plodin z Ameriky, odborná literatura