Člověk a evoluce

Kniha nazvaná "Darwinovy ceny" udílí pomyslné ceny jedincům, kteří svým přičiněním eliminují své geny z lidské zásobárny a to obdivuhodně hloupým způsobem.

Přemýšlel jsem o tom, jak dnešní svět funguje a po dlouhé úvaze jsem si řekl, že již delší dobu lidstvo podle této linie nepostupuje. Jako hranici, kdy se lidstvo odklonilo od přirozeného výběru, bych stanovil antické Řecko. V té době se ještě ve staré Spartě postupovalo podle přírody. Sparťané, jako bojovný národ, potřebovali jen zdravé a silné jedince. Ostatní nepřežili. Naproti tomu Athéňané dbali i na rozvoj ducha. Právě v okamžiku, kdy se lidská civilizace dostala na určitou hranici, se svou "civilizovaností" odklonila od přírodního výběru. Zlom nastal v době, kdy se lidé naučili léčit vážné nemoce a zranění. V okamžiku, kdy se společnost rozhodla, že nejcennější je lidský život. V přírodě většina druhů zraněného a slabého jedince opustí a ten uhyne. Je to kruté, ale přežijí jen ti nejlepší. To zaručí i kvalitu dalších generací. Kdežto lidé své nemocné a zraněné neopouští. Právě toto sociální a "civilizované" chování nás právě odlišuje od zvířat.

Co tím lidstvo získalo a co ztratilo? Tím, že se lidstvo zcivilizovalo a začalo se starat o slabé a nemocné, získalo další možnosti rozvoje. Silnější už asi nebudeme. Není to zapotřebí. Tudíž oblast rozvoje, která se nabízí, je rozvoj duševních schopností. Když to tak vezmeme, naše představa vyspělých civilizací z vesmíru je velká mozkovna a slabé tělo. Je dokonce známo, že i velcí myslitelé byli slabé tělesné konstrukce, ale s obrovským mozkovým potenciálem. U takovýchto osob je rozvoj druhu zajištěn. Bylo by zajímavé, kdyby si lidstvo nestanovilo takovéto hranice a pravidla, jaké dnes uznáváme. Pravděpodobně bychom dosud neznali elektřinu a vodovod, ale zato bychom utáhli sami na zádech vzrostlý smrk. Místo přemísťování autem bychom využili své schopnosti velmi rychle běhat a vydrželi i dlouhé pochody divočinou. Jeden pozitivní efekt by to mělo. Země by nebyla tak znečištěná jako dnes, protože lidstvo by prostě nebylo schopno vyrobit znečišťující látky. Ani aše planeta Země by nebyla tolik přelidněná. Slabší jedinci by prostě nepřežívali.

Zajímavé byly okamžiky historie, kdy se nějaká skupina lidí pokoušela vyšlechtit jedince nejlepších vlastností. V poslední době se to ve velkém měřítku dělo asi za druhé světové války v podání fašistického Německa. Lidský naddruh neboli nadčlověk je také častý námět autorů vědeckofantastické tvorby kteří jsou schopni tuto zápletku dotáhnout až nad absurdum.

Na závěr chci jen říct, že tímto článkem neútočím na principy současné lidské společnosti. Snažím se jen čtenáře pobídnout k zamyšlení nad dalším vývojem lidského druhu.