Červenka obecná – zimní migrant ze severu na našich krmítkách

Vzhled červenky obecné – roztomilouš, kterého nepřehlédnete

Tohoto roztomilého pěvce velikosti menšího vrabce na krmítku, či jinde, prozradí jeho krásná oranžově červená náprsenka, která sahá až nad výrazné tmavé oči, které na červeno oranžovém podkladu vypadají jako korálky.

Tuto výraznou barvu lemuje šedá, která postupně přechází v béžové temeno, záda, křídla. Na břiše šedá též přechází v béžovou. Samička i sameček jsou stejní. Mláďata nemají červenou náprsenku . Bříško má strakaté se světlými pery s hnědou špičkou.

Oblíbenec ve Velké Británii

Zvláštní oblibě se červenka těší ve Spojeném Království. Tam je velmi často spojována s Vánoci. Zdejší pošťáci se v 19tém století se převlékli do červených kabátů. Od lidí si pak vysloužili přezdívku červenky. Červenky, ale ne ty lidské, nýbrž ptáci. se pak dostaly na pohlednice, kde jsou často zobrazovány jak nesou přáníčko zimní krajinou.

Rozšíření červenky – druh, který z Čech někdy táhne na jih

Červenku můžete najít v parcích, zahradách a lesích prakticky po celé Evropě. Pokud ji neuvidíte, možná zaslechnete její tichý melodický zpěv.

Ze severních hnízdišť na zimu odlétá jižněji. Částečně to platí i pro české populace. Mladí ptáci většinou odlétají jižněji na Pyrenejský polostrov. Ti starší se rozmýšlejí, zda zůstanou nebo ne. Červenka s oblibou osidluje lesy, parky či zahrady s hustým bylinným patrem v blízkosti vodního toku. V Čechách se vyskytuje nevýše v Hrubém Jeseníku.

Způsob života – červenky pod rouškou roztomilosti velcí bojovníci

Už víte, že ji najdete v parcích, zahradách a lesích po celé Evropě. Mnohde celoročně. Mimo období hnízdění žijí červenky samostatně. Proto na krmítku většinou nenapočítáte víc kousků než jeden, který je ostražitý, ale ne plachý. Své teritorium si značí hlavně zpěvem, pokud to nestačí, a objeví se vetřelec, zejména jiná červenka, dokáží své teritorium vehementně bránit a riskovat život. Červenku můžeme slyšet zpívat celý rok, samce zejména v období hnízdění, samici mimo toto období. Pokud zmerčí vetřelce obdaří ho tímto typickým výstražným zvukem.

Hnízdění

V období hnízdění přilétá na hnízdiště první samec a čeká na samičku. V případě jedinců, kteří zůstávají na místě i přes zimu, buď samička opustí své teritorium a přidá se k samečkovi nebo se teritoria spojí. Konkrétní místo k hnízdění vybírá samice. Hnízdo ráda staví v ukrytých dutinách na zemi či hustých keřích. Většinou ve svahu. Například u potoka.

Bylo však zdokumentováno i hnízdění v polobudce ve výšce 7,5m. Pokud chcete pomoci červenkám na Vaší zahradě, potřebujete polobudku. Čili částečně otevřenou budku umístěnou ideálně v živém plotě či na stěně porostlé například břečťanem a chráněné před deštěm.

Ve střední Evropě hnízdí 2x, vzácně 3x ročně. Snáší většinou 5–7 smetanově bílých, drobně rezavohnědě nebo červenohnědě skvrnitých vajec o rozměrech 19,7 × 15,1 mm.  Samice sedí na vejcích 13 – 15 dnů, kdy je krmena samcem. Mláďata opouštění hnízdo zhruba po 13 - 15ti dnech od vylíhnutí. Další týden jsou přikrmována. U první snůšky se o mláďata v posledních dnech dokrmování stará už jen samec. Samice již začíná se stavbou nového hnízda. Po osamostatnění jsou mláďata z domovského teritoria vyhnána. Vlastní mláďata pak mají v druhém kalendářním roce.

Hnízda červenky bývají častou volbou pro kukačky. Na rozdíl od člověka je mnohem úspěšnější v hledání jejich hnízd, která bývají velmi pečlivě ukryta. Její vejce červenka toleruje. Na dospělou kukačku ale podniká odvážné útoky.

Potrava

V době hnízdění se červenka živý především hmyzem. Mimo toto období slupne i měkká semena, bobule a jiné plody. Na krmítku bude hodovat na lojových koulích nebo olejnatých semenech.

Ochrana

Jedná se o málo dotčený druh. V roce 2016 byla v Česku vyhlášena ptákem roku.

Možnost záměny

Splést si ji můžete především s lejskem malým, tomu však oranžová končí kus pod očima. Je mnohem vzácnější. Pravděpodobnost záměny je malá. V zimě na krmítku ho nepotkáte, protože zimuje v západní Asii. Červenku si v zimě na krmítku možná spletete se samečkem hýla, tem má většinou červenější náprsenku a černou hlavu.

Zleva červenka, lejsek, hýl.

Fotogalerie k článku

Český název	červenka obecná - Erithacus rubecula
Latinský název	Erithacus rubecula
Hlavní znaky	červená hruď a tváře, bílý kořen ocasu, tmavě hnědé nohy, dlouhé, tenké nohy
Způsob života	páry na dobu hnízdění
Rozšíření Čr	celá
Rozšíření svět	celá Evropa (vyjma severu Skandinávie a části pobřeží Středozemního moře), severní Afrika, od západu až po střední Rusko, v Turecku, Íránu
Potrava	hmyz, červi, bobule, semena
Doba sezení na vejcích	13-14 dní
Počet mláďat	5-7 vajec
Ochrana	není zvlášťě legislativně chráněn

Zdroje:

INaturalist
Akademie Světlá
Zelená domácnost