Bouřky

Bouřky řadíme mezi takzvané elektrometeory, který vyjadřuje viditelný nebo slyšitelný projev atmosférické elektřiny.

Bouřka je v podstatě extrémní projev termické (tepelné) konvekce, jehož důsledky jsou elektrické, optické a akustické jevy v atmosféře. Bouřky jsou vždy vázány na oblaky typu comulonimbus.

Rozlišujeme bouřky frontální a bouřky z tepla. V jarních měsících se setkáváme s frontálními bouřkami. Ty se vyskytují převážně na studených frontách, které rychle postupují a díky tomu je na jejich čele podporován prudký výstupný pohyb teplého vzduchu do výšky. Příchod studené fronty s bouřkami na čele vždy znamená prudkou, náhlou změnu počasí a při zemi silný, nárazový vítr, kroupy nebo intenzivní srážky a také samotné bleskové výboje. Přitom srážky se mohou vyskytovat i ve formě přívalových dešťů, které mohou vést k lokálním záplavám. Nejvyšší bouřková aktivita připadá na letní odpolední hodiny, kdy se od prohřáté země nejintenzivněji ohřívá vzduch, který následně stoupá a tvoří bouřková oblaka.

Letní bouřka z tepla je pravděpodobnější v kopcovitém a členitém terénu, kde je ohřívání vzduchu nerovnoměrné. Přitom hlavními předpoklady pro tvorbu bouřek v místní vzduchové hmotě je vytvoření mělké brázdy nižšího tlaku při zemi i ve výšce, vysoké odpolední teploty, vysoká vlhkost vzduchu a slabý vítr. Obecně je pro vznik bouřky potřebná instabilita v atmosféře, o které hovoříme pokud dochází k vertikálnímu promíchávání vzduchových hmot. Konkrétně teplý (a lehčí) vzduch stoupá od zemského povrchu vzhůru, přitom se sice ochlazuje, ale stále zůstává teplejší než okolní vzduch a tak jeho vzestup pokračuje. Jak poznáme, že se blíží bouřka. Často lze vysledovat postupný vývoj oblaků - v ranních hodinách jsou na obloze beránky (cirrocumulus a altocumulus floccus), které mizí a v nízkých hladinách se tvoří první kupovitá oblačnost (cumulus). Její vertikální rozsah je stále mohutnější, kolem poledne už mají kumuly tvar věží a nakonec se vytváří typický kovadlinový vrchol bouřkových oblaků cumulonimbus.

V souvislosti s bouřkami často hovoříme i o nárazovitém větru. V cumulonimbu dochází na přední straně k intenzivnímu výstupu vzduchu a naopak na zadní straně dochází k propadům vzduchu, které mohou dosáhnout až zemského povrchu a způsobit značné škody - tomuto jevu se říká downburst.