Babí léto
Babí léto je tedy charakterizováno suchými a slunnými dny bez výraznějších větrů. Přes den se setkáváme s velmi teplým počasím, i když bychom na začátku podzimu mohli očekávat spíše deště doprovázené větrem.
V noci je ovšem situace zcela jiná. Je chladno, teploty padají pod 10 stupňů Celsia. Po ránu jsou běžné radiační mlhy. Mlhy jako takové jsou výsledkem kondenzace (zhuštění, nahromadění) vodní páry při zemském povrchu. Za mlhu považujeme stav, kdy dohlednost klesá pod 1 kilometr. Pokud se bavíme o radiačních mlhách, máme na mysli ty, které vznikly ochlazením vzduchu od aktivního povrchu vyzařování, tedy od Země.
V případě babího léta mluvíme o velké denní teplotní amplitudě vzduchu. Jde o značné teplotní rozdíly mezi teplým dnem a chladnou nocí. Amplituda je rozdíl mezi maximální a minimální hodnotou klimatických prvků, jakými jsou například teploty nebo srážky. Délka trvání babího léta je rok co rok proměnlivá. Nikdy se nedá s jistotou dopředu říci, jak dlouho potrvá. Rekordmanem v délce slunného a teplého podzimního počasí je rok 1959, kdy se pozdní léto udrželo skoro sedm týdnů. Letošní předpovědi meteorologů jsou podobně optimistické. Jsou ale i roky, kdy se takovéhoto počasí prostě nedočkáme.
Léto svatého Václava, i tak se u nás babímu létu říká. Ze statistik klimatologů totiž vyplývá, že se nejčastěji vyskytuje v období od 21. září do 2. října, tedy teplotně přeje svátku sv. Václava dne 28. září. Více se dočtete v článku meteoroložky Dagmar Honsové "Můžeme se letos těšit na BABÍ LÉTO?"
Typickým jevem, provázejícím babí léto, jsou vzduchem poletující pavučinová vlákna. Ukázkový příklad jste mohli shlédnout na konci filmu Šarlotina pavučinka. I tato vlákna označujeme jako babí léto. V minulosti připomínali lidem tyto volně se vznášející pavučiny s drobnými pavoučky šedé či bílé babské vlasy a proto se toto období nazývá babí léto.
Zdroj:
wikipedia.org
www.novinky.cz
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost