8. června bude Venuše pozorovatelná díky zákrytové poloze se Sluncem

Venuši můžeme pozorovat na večerní nebo ranní obloze podle toho, v jaké poloze, jakým směrem (zda na východ či na západ) se nachází vzhledem ke Slunci. V okamžiku, kdy se Venuše přesouvá z večerní oblohy na oblohu ranní, dostává se do těsné blízkosti sluneční koróně. To vše je samozřejmě řečeno pouze v uvozovkách. V letošním roce se dráha Slunce a dráha Venuše protínají v souhvězdí Býka. To znamená, že se v tomto bodě budou obě vesmírná tělesa (Slunce i Venuše) nacházet ve stejný čas. V daný okamžik budou Země, Venuše a Slunce jakoby na jedné přímce. V nejbližší příští době po 8. Červnu 2004 bude možno pozorovat přechod Venuše přes Slunce v červnu 2012 a v prosincích 2117 a 2125.

Samotné pozorování úkazu

Při pozorování jakéhokoli hvězdného úkazu, který se vztahuje na Slunce, si musíme dobře chránit zrak. Za nedostatečné ochrany očí bychom mohli snadno oslepnout. Je tedy nutné používat například speciální sluneční filtry, které je možno zakoupit v obchodě s astronomickými dalekohledy. Mezi nejbezpečnější metody však patří promítání obrazu za okulár dalekohledu na bílý papír. Chceme-li pozorovat "sluneční jev" pouhým okem, můžeme použít například svářečské brýle o hustotě skla 13 nebo 14 či speciální brýle na toto pozorování přímo určené. Ostatní metody pozorování tmavým sklem, slunečními brýlemi, přes CD aj. jsou krajně nevhodné a nebezpečné, neb by se mohla trvale poškodit sítnice našeho oka. Pokud máme možnost, zajdeme si do planetária, kde se dá přechod Venuše přes Slunce sledovat bezpečně a navíc s odborným a jistě zajímavým výkladem.

Předběžný čas pozorování

V brzkých hodinách ranních zhruba kolem 7:20 se objeví malý tmavý kotouč Venuše na levém spodním okraji Slunce. K pravému spodnímu okraji Slunce doputuje přibližně 13:04 a ve 13:23 hod. se již Venuše bude nacházet mimo sluneční kotouč. Uprostřed své "sluneční cesty" se bude Venuše pohybovat asi v 10 hodin a 22 minut.

Venuše - sesterská planeta naší Země?

Venuše je Zemi blízká jak svou vzdáleností od Slunce tak i svou hustotou a velikostí. Proč se tedy život (ve formách nám dosud známých) na této planetě nevyvinul? Kosmické lety posledních desetiletí přinesly řadu nových poznatků o nebeských tělesech naší sluneční soustavy. Ukázalo se, že na Venuši se rovněž nachází atmosféra, která tvoří předpoklad vzniku nového života. Avšak složení atmosféry této planety se značně odlišuje od našeho atmosférického složení. Obsah oxidu uhličitého (CO2) ve spodních a středních vrstvách atmosféry Venuše se pohybuje kolem 95%, naproti tomu podíl vzdušného kyslíku (O²) nečiní ani jedno procento. Takové mohlo být složení praatmosféry naší planety Země před čtyřmi až pěti miliardami let. Navíc na povrchu Venuše nebyla při současném vědeckém i technickém pokroku doposud nalezena žádná voda. Teplota se na Venuši pohybuje okolo 482^oC a tlak je na Venuši asi 100krát vyšší než na zemském povrchu. Aby byla nepřístupnost lidem na planetu Venuši dokonalá, obsahují oblaka v atmosféře Venuše kapičky kyseliny sírové (H₂SO₄).

Vesmírný projekt měření vzdálenosti Země od Slunce

Několik mezinárodních astronomických institucí v čele s Evropskou jižní observatoří ESO vyhlásilo projekt Venus Transit 2004. Jedním z hlavních cílů tohoto projektu je vytvořit mezinárodní síť pozorovatelů blížícího se vzácného úkazu - přechodu Venuše přes Slunce. Plánuje se změření co nejpřesnější vzdálenosti Země od Slunce. Tato metoda měření byla prozkoumávána a připravována již v minulém století předními světovými astronomy, astrology, matematiky a fyziky a mnoha dalšími a v současné době je velmi dobře připravena pro použití. Do projektu je zapojena také Česká republika. Účastníci projektu musí během pozorování co nejpřesněji změřit významné přechody Venuše přes sluneční disk a své výsledky pak poslat do hvězdárny v Paříži. Ta z naměřených údajů vypočte vzdálenosti Země a Slunce. Jedním z neméně důležitých cílů projektu je rovněž vzdělávání veřejnosti. Projektu se mohou účastnit učitelé, studenti ale i amatérští astronomové.

Zdroje:
Tajemství kolem nás, 1999
foto: NASA