320 milionů let staré buňky apikálního meristému odhalily tajemství prehistorické flóry

Inkriminované fosilie se nacházely v pozůstatcích zeminy z rozsáhlých pralesů, které před 320 miliony let pokrývaly velkou část naší planety. Odborníci z Oxfordské univerzity díky jejich nálezu zjistili, že buňky apikálního meristému se tehdy dělily úplně jiným způsobem než dnes.

To mimo jiné znamená, že některé mechanismy kontrolující tvorbu kořenů stromů a rostlin mohly být mnohem rozmanitější, než si myslíme. Ne všechny ale přečkaly až do současnosti.

Jak už to tak často bývá, k tomuto objevu došlo šťastnou náhodou – botanik Alexander Hetherington prostě prohlížel jeden vzorek zkamenělé půdy z univerzitního herbáře a všiml si útvaru, který mu připomínal špičky recentních živých kořenů.

„Začal jsem si uvědomovat, že se dívám na populaci 320 milionů let starých rostlinných kmenových buněk, které byly zakonzervovány během svého růstu – a že jde o první nález svého druhu,“ konstatoval.

Připomeňme, že prehistorické pralesy byly částečně zodpovědné za jednu z největších klimatických změn v historii Země. Neustálé zvětšování jejich plochy mělo za následek zrychlení procesu zvětrávání hornin, což způsobilo prudký pokles koncentrace kysličníku uhličitého v atmosféře… a nakonec udeřila doba ledová.

Zdroj: University of Oxford