12. Magdeburgský seminář

Hlavním opatřením v jejím rámci je pořízení takzvaných plánů oblastí povodí, které mají vzájemně sladit veřejné zájmy ochrany vod jako složky životního prostředí, ochrany před povodněmi, dalšími škodlivými účinky vod a trvale udržitelného užívání vodních zdrojů a hospodaření s vodami zejména pro zásobování pitnou vodou

12. Magdeburgský seminář sloužil však také jako informační a konzultační setkání ke stavu plnění Rámcové směrnice.

Pokud se podíváme na některá zajímavá témata pak by Vás mohl zaujmout systém sledování jakosti vod v ČR. Ten se realizuje účelově v nádržích s ohledem na hygienické charakteristiky vody (koupání) a zejména velmi důsledně u vodárenských nádrží s ohledem na kvalitu pitné vody, dále ve vrtech a pramenech pro sledování jakosti podzemních vod. V povrchových vodních tocích, kde jsou sledovány koncentrace rozpuštěných látek (fosfor, NO3, pH, teplota vody) a plavenin (nerozpuštěné látky unášené vodním tokem odebírané automatickými samplery nabírajícími vzorky vody do připravených nádržek) Sledované jsou také biologické akumulace těchto látek v živých organismech, kdy jsou škeble exponovány v toku a po několika měsících jsou vyjmuty a podrobeny analýze kolik látek se akumulovalo v jejich tělech.

Z vyhodnocení extrémních jevů v povodí zaujalo mimo jiné vyhodnocení zkrácení říční sítě v průběhu 20. století na příkladě povodí Blanice v jižních Čechách. Přitom napřimování větších i malých zemědělských toků vede mimo jiné k rychlejšímu odtoku vody z krajiny. Zarážející je fakt, že k napřimování a zpevňování koryt vodních toků se realizovalo nejen v obcích a městech, kde se jedná o nezbytné protipovodňové opatření, ale i v oblastech zemědělských, kde případné rozlivy nepůsobí podstatné povodňové škody.

Několik příspěvků, zejména v posterové sekci bylo věnováno problematice jezer na našem území. Mnohé by jistě překvapilo, kolik jezer se na našem území nachází. Jedná se o vodní plochy malé rozlohou, ale přesto je jim věnována pozornost ve smyslu vyhodnocení vodního režimu, kvality vody, či jejich možného využití. U antropogenních jezer (většinou zaplavené lomy či pískovny) je zmiňována jejich potenciální role jako zásobníků pitné vody. U jezer vzniklých ve starých ramenech vodních toků (velké množství jich je na středním toku Labe) je významná jejich ekologická funkce jako unikátních biotopů s množstvím vzácných druhů živočichů, ale rovněž jejich protipovodňová funkce jako přirozených akumulačních prostorů pro povodňové rozlivy. Velké množství jezer u nás je rovněž organogenního původu (rašelinná jezírka) například Mechová jezírka u Rejvízu v Jeseníkách.