Český ráj

Turistický region

Mimořádná členitost krajiny s charakteristickými skalními městy, rostlinnými a živočišnými společenstvy byla hlavním motivem pro vyhlášení první chráněné krajinné oblasti v tehdejší republice (vyhl. r. 1955). Z hlediska různorodosti krajiny a výskytu chráněných a ohrožených biologických druhů mají význam nejenom hluboké lesy, ale i systémy rybníků na vodních tocích a přilehlé fragmenty mokřadních ekosystémů. Jedinečnou členitost reliéfu dotvářejí i charakteristické výlevy vyvřelých hornin, jež tvoří krajinné dominanty (Trosky, Kozákov, Mužský, Vyskeř atd.).

CHKO Český ráj

Na území Českého ráje byla roku 1955 vyhlášena první chráněná krajinná oblast u nás o rozloze 95 čtverečních kilometrů. Hranice CHKO dnes prochází od obce Kyselov podél silnice Turnov - Jičín až k obci Ktová, kde uhýbá na jihozápad a západ před Dolní Mlýn, Roveň, Malechovice, Libošovice a okolo Oseku přes údolí Plakánku a Branžež k Valečovu. Za ním se stáčí na sever až k dálnici Mnichovo Hradiště - Turnov, u níž se za rybníkem Žabakor obrací k východu a přes Příhrazy, Skokovy, Všeň a Mašov vede opět k obci Kyselov u Turnova.

Hlavním motivem pro vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Český ráj se stala mimořádná členitost zemského povrchu s charakteristickými pískovcovými skalními městy. Tyto útvary doplňují místy výlevy vyvřelých hornin, jež tvoří krajinné dominanty (Kozákov, Trosky, Mužský, Vyskeř a další). Ve vyvřelých horninách Českého ráje a navazujícího Podkrkonoší jsou mnohá naleziště achátů, jaspisů, ametystů, chalcedonů a dalších nerostů. Pískovce jsou tedy pouze jednou ze složek pestré geologické stavby regionu, jež podmiňuje existenci různých typů prostředí a společenstev organismů v nich žijících. Hodnota území je založena na vlastních přírodních fenoménech, četných stavebních památkách a dalších dílech lidového umění a na kombinaci obou těchto složek.

Historie oblasti

Historie člověka na území Českého ráje začíná asi před 350 000 lety - nejprve to byli v době kamenné lovci mamutů a jeskynních medvědů, později v 6. - 5. tisíciletí př. n. l. zemědělci, tj. zejména ve starším období lid s keramikou volutovou a v mladším období lid s keramikou vypíchanou.

Okolo r. 2000 př. n. l. byla oblast Českého ráje osídlena lidem popelnicových polí, který budoval pevná hradiště (Mužský, Prachovské skály, Klamorna). Asi ve 4. stol. př. n. l. obsazovali jižní část oblasti Keltové a v posledním století př. n. l. je postupně nahrazovali Germáni, po jejichž odchodu v době tzv. stěhování národů přišli Slované, konkrétně Charváti, kteří znovu obnovili stará hradiště v Prachovských skalách, Hrada na Mužském apod.

Od 10. stol. spadá území pod nadvládu rodu Přemyslovců, který je přidělil rodu Markvarticů. Ti se postupně rozrostli na dlouhou řadu rodových větví: Valdštejny, Vartemberky, Michalovice, Lemberky, od nichž pochází většina kulturních památek v oblasti.

Po husitských taženích, jejichž výsledkem bylo vypálení řady klášterů, hradů a měst, se zde upevňovala moc šlechty, byla založena řada měst, skláren, hutí a hamrů a rozvíjela se těžba železné rudy. Poté přichází povstání českých stavů, jehož se z oblasti Českého ráje a Podkrkonoší zúčastnili např. Albrecht Jan Smiřický, Jáchym Ondřej Šik, Václav Budovec z Budova, Matyáš Thurn a pán na Pecce Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, a po němž se většiny zkonfiskovaného majetku v oblasti zmocnil Albrecht z Valdštejna. Ten si za středisko nových držav zvolil Jičín, který se měl stát skutečným centrem vzdělanosti a moci. V průběhu třicetileté války a po smrti Valdštejna byla celá oblast zcela vydrancována.

Oblast Českého ráje a Podkrkonoší pak byla postižena ještě jednou přibližně o 200 let později za prusko-rakouské války, jejíž bitvy se konaly např. u Mnichova Hradiště, Kosti, Jičína a Turnova.

Turistika

Český ráj nabízí širokou škálu možností pro provozování aktivní turistiky. Nachází se zde rozsáhlá síť značených tras pro pěší turistiku a stezek pro cykloturistiku. Skalní města jsou doslova rájem pro milovníky horolezectví. V Českém ráji naleznete i místa vhodná pro paragliding. Velké množství rybníků, řek a koupališť nabízí možnost koupání. V případě nepříznivého počasí můžete navštívit kryté bazény. Na vybraných vodních plochách lze provozovat další vodní sporty, jako například rafting, windsurfing, projížďky na loďkách, potápění. Obdivovatelé koní mohou zavítat do jízdáren. V různých sportovních zařízeních najdete tenisové kurty, golf, minigolf, fitness centra, kuželky, sauny, solária, squash a hřiště na volejbal. V krásné přírodě můžete rybařit, houbařit, jsou zde také ideální podmínky pro myslivost. Vyhlídkové lety vám umožní pozorovat nádhernou krajinu z ptačí perspektivy. Region Český ráj nabízí vhodné podmínky také pro zimní sporty. K dispozici vám jsou sjezdovky s lyžařskými vleky, běžecké tratě a zimní stadiony.

Kulturní památky

V Českém ráji se nachází řada historických a kulturních památek. Zámky Dětenice, Hrubý Rohozec, Hrubá Skála, Humprecht, Jičín, Kamenice, Mnichovo Hradiště, Staré Hrady a Sychrov vám umožní nahlédnout do života zámeckých pánů z minulých století.

Hrady a zříceniny Brada, Bradlec, Drábské světničky, Frýdštejn, Chlum, Kavčiny, Kost, Kozlov, Kumburk, Pařez, Rotštejn, Trosky, Valdštejn, Valečov, Veliš, Vranov, Zásadka, Zbirohy jsou památkami na doby dávno minulé a my si dnes můžeme pouze domýšlet, jak asi dnešní zříceniny vypadaly v dobách, kdy v nich bydleli jejich majitelé.

K vzácně dochovaným památkám lidové architektury patří Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova, Bičíkův a Holanův statek v obci Příšovice, Boučkův statek na Malé Skále, Karlov v Lomnici nad Popelkou, Kopicův statek na Hruboskalské plošině u Valdštejna, Šolcův statek, Studeňany. Další malebnou lidovou architekturu naleznete ve městě Sobotce, Vesci u Sobotky, Železném Brodě.

Ve většině měst Českého ráje naleznete muzeum nebo galerii. Pokud zavítáte do Turnova, nezapomeňte navštívit Muzeum Českého ráje a Galerii Granát, v Jičíně Regionální muzeum a galerii, Galerii Na Hrázi, Galerietu. V Semilech Městské muzeum a Pojizerskou galerii a dále Městské muzeum v Železném Brodě a Městské muzeum v Lomnici nad Popelkou. V obci Železnice se nachází Vlastivědné muzeum. Maloskalská galerie sídlí v Boučkově statku na Malé skále.

K dalším historickým památkám se řadí Sedličky v Jičíně, Prachov, Dřevěná zvonice v Rovensku pod Troskami, Sculptura Parmiggiani a další památné rodné domy a pamětní desky v Sobotce.

Pro letošní sezónu jsou pro Vás připraveny tematické trasy nazvané Po stopách Baroka, na níž se budete moci seznámit s mnoha kapličkami, kostelíky a krásnými domy, kterými je zdejší oblast obdařena. Dalšími trasami jsou Významné církevní památky, Valdštejnova stezka věnovaná nejznámější historické osobě Českého ráje - Albrechtu z Valdštejna. Velice zajímavá a poučná stezka o Prusko-rakouské válce 1866, dále pak Sklářská cesta a stezka Za drahými kameny a minerály. Na všech stezkách naleznete velké množství zajímavých informací a poznatků.

Skalní města

Prachovské skály
Prachovské skály byly díky své neopakovatelné přírodní a krajinné hodnotě prohlášeny již v roce 1933 za přírodní rezervaci a v současné době patří k nejnavštěvovanějším lokalitám regionu Český ráj. Tato rezervace, jež vznikla usazením pískovců a slínovců na dně druhohorního moře se rozkládá na ploše 244 hektarů. Četné prehistorické nálezy svědčí o osídlení tohoto kraje v 10. až 7.století př.n.l. Prachovské skály se vyznačují především velkám množství rozmanitých sklaních útvarů jako jsou například štíhlé věže pozoruhodných tvarů či masivní bloky připomínající cukrové homole. Celkový ráz krajiny pak dokreslují hluboké a těsné rokle či nebezpešně vypadající střže. V celku pak tvoří tyto přírodní skvosty soubory skalních měst protkaných bludištěm kaňonů, roklí a mzv. myších děr. Romantické prostředí těchto skalních měst nabízí pohled z několika atraktivních vyhlídek téměř do všech světových stran a spatřit lze i nedalekou krajinnou dominantu Českého ráje hrad Trosky či pěkné Jinolické rybníky. Oblíbenými skalami se stali : Prachovská jehla a čapka, Obelisk, Drážďanská věž, Modlitba skal, Rektorka, Čertova věž a mnoho dalších skalních útvarů.

Hruboskalské skalní město (Skalák)
Pro mnoho horolezců je Český ráj a Prachovské sklály či Hrubosklaské skalní město druhým domovem . Pískovcové skály mají podmanivé kouzlo a lákají ke slézání mnoho nadšenců, a to jak začátečníků tak již zkušených lezců. A dlužno dodat, že stranou nezůstávají ani děvčata. Kdysi se považovalo zdolávání zdej ších věží za pouhý trénink na opravdové hory, avšak dnes je mnoho lezců "pískařů", kteří se plně realizují právě tady. Hruboskalské skalní město je mezi horolezci jakýmsi nekorunovaným králem lezeckých oblastí Českého ráje. Přes 400 věží tady dosahuje výšku až 55 metrů a jsou "namačkány" na poměrně malém prostoru. Skal je tolik, že kompletní sbírka průvodců zabere v knihovničce samostatnou poličku. Úplně nahoře na věžích spatříme plechové krabičky vrcholových knížek. Zejména pro mladé lezce je podpis do vrcholové knížky a stisk ruky s kamarádem na laně nejkrásnějším zakončením výstupu. Několik generací horolezců se podílelo na vytvoření psaných i nepsaných pravidel lezení ve Skaláku. Jedním z vážných důvodů je i ochrana skal, které jsou často z velmi měkkého pískovce. Platí proto přísný zákaz lezení za mokra a 48 hodin po dešti, kdy je pískovec podstatně méně pevný. Není dovoleno používání pomůcek, které skálu poškozují. Týká se to jak bot, tak jistících prostředků, ale i osazování jistících kruhů, zřizování slanění či používání magnézia. Lezení je povoleno od 1.4. do 31.10 ( pro některé skály mohou být vyhlašovány dočasné zákazy lezení - důvodem může být např. hnízdění ptáků). Lezení je povoleno jen registrovaným horolezcům, případně pod vedením horolezeckých instruktorů. Pro horolezce zde platí přesně stanovená pravidla, které je třeba pro zachování těchto řírodních krás dodržovat.

Mužský
Čedičový vrch Mužský na Mnichovohradišťsku je znám jako místo táborů lidu ve druhé polovině 19. století. Pískovcové plošiny, rozkládající se kolem něj, byly neprávem turisty vyhledávány méně než jiná skalní města Českého ráje. Tato obtížně přístupná místa poskytovala úkryt lidem již od doby kamenné. Hrada a Klamorna sloužili jako staroslovanská hradiště a Drábské světničky byly ve středověku, podobně jako blízký Valečov, sklaním hradem. Teprve po první světové válce v nich byla objevena ve skále vytesaná motlitebna s oltářen. Výchozími body pro návštěvu těchto míst jsou letoviska Příhrazy s koupalištěm a Branžež při komárovském rybníku.

Zdroje:
www.cesky-raj.info
www.ceskyraj.cz
www.cesky-raj.net
www.cesky-raj.com

Chaty a chalupy Český ráj