Jen měsíc zbývá do Evropského dne bez aut

Jednotlivé akce ve městech organizují sama do kampaně zapojená města se svými partnery, na celorepublikové úrovni kampaň koordinuje MŽP ve spolupráci s Evropskou komisí. Evropský týden mobility i Evropský den bez aut upřou pozornost médií i veřejnosti na problém, který je v současné Evropě stále palčivější – rostoucí emise z dopravy, a to i těch nejnebezpečnějších látek, stále větší nároky na prostor, hluk, tisíce mrtvých a zraněných.

V letošním roce se kampaň zaměřuje na téma „Ulice pro lidi“. Městské ulice nejsou autostrády a nemají patřit autům. Lidé – cyklisté, chodci, dospělí i děti by se na nich měli cítit bezpečně a příjemně. „Inspiraci můžeme hledat například na kodaňských pěších zónách, cyklostezkách v Hamburku, ale také v Pardubicích nebo Hradci Králové. Příkladem může být i mýto v Londýně či Stockholmu,“ říká ministr životního prostředí Martin Bursík.

Znečištění ovzduší, za které je odpovědná doprava, se u nás bohužel v posledních letech nezlepšuje, právě naopak. Na rozdíl od emisí oxidu siřičitého, který pochází především z elektráren, se především prachu v našem ovzduší nachází stále víc. Doprava je sice za emise prachových částic odpovědná přímo jen z jedné pětiny, ovšem ve většině krajů je přesto tím nejhorším znečišťovatelem – auta a kamiony víří nejen prachové částice, které pocházejí přímo z výfuků, ale i všechny ostatní. Nadlimitnímu znečištění je vystaveno 66 % populace ČR. Mezi nejzatíženější oblasti z hlediska kvality ovzduší patří Moravskoslezský a Ústecký kraj, hlavní město Praha, Brno, ale i další větší města.

Prachové částice se dostávají do dýchacího ústrojí a způsobují především zásadní riziko chorob horních cest dýchacích (v případě těch „větších“ – tedy do velikosti 10 μm – PM10). Mají ale také na svědomí genetické změny, které vedou ke vzniku rakoviny. Nedávný výzkum ukázal například významně vyšší riziko takových změn u pražských městských strážníků, kteří se pohybují celý den v pražském ovzduší. Viníkem jsou polycyklické aromatické uhlovodíky (např. benzo(a)pyren), které se skrývají v tom nejjemnějším prachu, menším než 2,5 μm (PM2,5). Viník? Především automobilová doprava a spalování uhlí. Praha má přitom čtyřnásobně vyšší koncentraci benzo(a)pyrenu v ovzduší než například Londýn nebo New York. Ohrožené jsou především děti, ale také starší lidé a chronicky nemocní [1].

Změny, které se rozhodně netýkají pouze Evropského týdne mobility, připravují nejenom obce, ale také vláda. Národní program snižování emisí ČR, schválený vládou v červnu 2007, počítá s postupnou obměnou vozového parku státní správy za vozidla s nižšími emisemi, možností zvýšení horní hranice poplatku za vjezd do vybraných míst a částí měst, zlepšením funkčnosti a zpřísněním podmínek existujícího systému pravidelných kontrol technického stavu vozidel včetně měření emisí, apod.

Reforma veřejných financí, schválená včera Poslaneckou sněmovnou, počítá s osvobozením od spotřební daně z elektřiny pro dopravu (železnice, tramvaje apod.) a také s nulovou sazbou spotřební daně pro zemní plyn v dopravě. Ministerstvo financí připravuje novelu zákona o silniční dani, která by měla přinést daňovou úlevu pro environmentální šetrnější vozy (splňující příslušné EURO normy, CNG, hybridní technologie, apod.). Ministerstvo zemědělství chystá program podpory biopaliv v dopravě. Ten - po notifikaci Evropskou komisí - umožní také osvobození biosložky v motorových palivech od spotřební daně.

Přehled všech měst, která se v ČR zapojují do letošního Evropského týdne mobility a Evropského dne bez aut najdete na webových stránkách www.env.cz/etm. V září na stránkách začnou přibývat i průběžně aktualizované programy konkrétních akcí v jednotlivých městech.

Další informace: České stránky kampaně: www.env.cz/etm
Evropské stránky kampaněhttp://www.mobilityweek.eu

Poznámky:
[1] V roce 2003 proběhl výzkum, koordinovaný Ústavem experimentální medicíny AV ČR pro MŽP, zaměřený na znečištění ovzduší a ochranu zdraví. V rámci tohoto výzkumu se vyhodnocovala expozice pražských městských strážníků, jako modelové skupiny, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům. Výzkum ukázal zvýšené riziko genetických změn, sníženou schopnost organismu tyto změny v genetické informaci opravovat a tudíž významně zvýšené riziko vzniku rakovinného bujení. K poškození genetického materiálu dochází přitom i desetiletí předtím, než se objeví první příznaky choroby. Výzkum ukázal také vliv těchto karcinogenních látek na vývoj těhotenství i vývoj dětí, zvýšení jejich nemocnosti a také negativní dopad na kvalitu spermií u mužů.