IPCC: Změny klimatu se projevují již dnes

Zpráva zmiňuje již prokazatelné dopady klimatických změn na prakticky všechny typy přírodních i lidských prostředí. IPCC konstatoval, že s vysokou mírou jistoty právě člověkem zaviněná část globálních změn klimatu měla již v posledních třech desetiletích zřetelný vliv na tyto systémy. "Dnes zveřejněný dokument IPCC je určen především politikům. Já proto v co nejkratší době zajistím, aby český překlad dnes zveřejněné zprávy dostali všichni čeští ministři, poslanci i senátoři," říká ministr životního prostředí Martin Bursík.

Dochází k zásadním změnám v zalednění severních arktických moří, tají pevninské i horské ledovce a ve vyšších horských polohách vznikají nová ledovcová jezírka. S postupným táním permafrostu (oblasti, kde je půda po většinu roku ve zmrzlém stavu) je spojeno také nebezpečí nestability půdního podloží a následných sesuvů půdy i v horských oblastech. Tání má své důsledky i pro arktickou flóru a faunu.

Mění se také hydrologické systémy. Zvyšuje se objem vody z jarních tání, otepluje se voda v řekách i jezerech, což má mj. negativní dopad na kvalitu vody (sinice). Globální změny teplot znamenají také urychlení jarních procesů - olistění dřevin, klíčení bylin, migrace ptáků a kladení vajec, apod. Oblasti původního výskytu řady živočišných a rostlinných druhů se posunují stále více k pólům a do vyšších nadmořských výšek.

Začínají se objevovat také dopady zvýšených teplot na osídlené či lidmi obdělávané oblasti. Dochází k erozím pobřežních oblastí kvůli zvýšené hladině moří. Mění se doba, kdy je možné sít a sázet zemědělské plodiny, prodlužuje se vegetační období. Zaznamenané jsou již také dopady na lidské zdraví - především v Evropě a Asii roste počet úmrtí z vedra, v některých oblastech planety jde o nárůst infekčních chorob a především ve středních zeměpisných šířkách nárůst alergií. Změny klimatu mají dopad i na sportovní aktivity v horách (například lyžování) či život obyvatel Arktidy (zkracuje se např. doba, po kterou mohou na zmrzlé půdě používat motorová vozidla).

Zpráva se zabývá také shrnutím výzkumů, které se snaží předikovat možné budoucí dopady na život na Zemi. Nadále se tedy velmi pravděpodobně bude měnit hydrologická situace planety. Zatímco ve vyšších zeměpisných šířkách a vlhkých tropických oblastech bude přibývat srážek, v subtropech a suchých oblastech tropů tomu bude právě naopak. Tedy tam, kde je již dnes vody nedostatek, bude jí ještě méně. Vzroste počet extrémně silných či intenzivních srážek a následných záplav. Sníží se také objem pitné vody, uložené v ledovcích a sněhové pokrývce vysokých hor. To bude mít za následek nižší dostupnost vody především v letních a podzimních měsících až pro šestinu obyvatel planety.

Pokud se globální teplota během tohoto století zvýší v rozpětí 1 až 3 oC, hrozí úplné vyhynutí 20 - 30 % živočišných, ale i rostlinných druhů. Velké riziko hrozí například korálovým útesům, ohroženým nárůstem teploty mořské vody. Taková změna by zároveň vyvolala zásadní změny ve fungování ekosystémů, které se odrazí i na službách a zboží, které z těchto ekosystémů využívá člověk.

Zatímco ve vyšších zeměpisných šířkách může vzrůst úroda, speciálně v suchých oblastech tropů tomu bude právě naopak, což ještě dále zvýší rizika hladomorů Pokud se globální teploty do konce století nezvýší o více než 3 oC, pak celosvětová produkce potravin spíše vzroste, byť v některých oblastech může být na překážku nedostatek vody potřebné k růstu plodin. Pokud ale teploty budou ještě vyšší, pak to bude mít opačný následek a potravin bude méně.

Růstem hladin oceánů by byly bezprostředně ohroženy stamiliony obyvatel pobřežních oblastí. V chudých a hustě zalidněných zemích k tomu ještě navíc přistupuje nízká možnost adaptace na tyto změny a kombinace několika důsledků klimatických změn - ke zvýšení mořské hladiny se přidávají například častější a silnější tropické bouře nebo sesuvy půd. Největší počet takto ohrožených lidí žije v deltách velkých řek v Asii, nejintenzivnější riziko hrozí obyvatelům malých ostrovů.

Postupující klimatické změny s sebou přinesou i řadu zdravotních rizik, která se liší podle regionu. V suchých oblastech jde o ohrožení hladem, v těch vlhčích zase o choroby a zranění, související s tropickými bouřemi, záplavami, apod. Hrozí například, že se na mnohem větším území než dnes rozšíří malárie. Pozitivním efektem naopak podle IPCC může být nižší počet umrzlých, které ale může více než vyvážit nárůst úmrtí z veder.

Pokud jde o Evropu, Zpráva IPCC konstatuje, že se může velmi významně zvýšit počet obětí častějších vln extrémně vysokých letních teplot, nižší dostupnosti pitné vody, rozsáhlých lesních požárů a nižší úrody v jižních částech kontinentu. Na severu mohou klimatické změny znamenat plus v kratším trvání zimy, větší úrodu, přírůstek lesů i více vody pro výrobu elektřiny. Do roku 2020 bude celá Evropa čelit zvýšenému riziku přívalových srážek a záplav, střední Evropa pak navíc častějším jarním povodním po tání sněhu. Záplavy na mořském pobřeží se do roku 2080 dotknou každoročně 2,5 milionu Evropanů. Dosti zásadní změny teplotních i srážkových podmínek se velmi pravděpodobně projeví na změnách podmínek pro zimní i letní turistiku, ale i na přerozdělení energetických potřeb (snížená spotřeba energie v zimě, zvýšení v létě).

Zpráva IPCC na příkladech ukazuje, jak vhodně volená adaptační opatření mohou přírodě pomoci se s nepříznivými dopady částečně vyrovnat, byť adaptační kapacity jsou regionálně velmi nehomogenně rozložené.

Další informace:
http://www.ipcc.ch

Poznámky:
[1] Minulá zpráva IPCC vyšla v roce 2001. Letošní čtvrtá hodnotící zpráva shrnuje šestiletou práci 2500 vědců ze 130 zemí světa. Přímo na textu zprávy se podílelo 1250 autorů z řad světové vědecké komunity. Zpráva vyjde postupně během letošního roku ve třech částech. První z nich byla zveřejněna v Paříži 2. února, druhá dnes v Bruselu. Třetí zveřejní IPCC 4. května v Bangkoku.