Proč někde sněží a jinde už prší?

Při předpovědi počasí, která může znít třeba takto: "Na většině území očekáváme zataženo s deštěm, od nadmořské výšky 700 m nad mořem sněžení", je předpoklad, že výška nulové izotermy se pohybuje v nadmořské výšce kolem 700 metrů. Atmosférické srážky se v oblacích v tomto případě tvoří jako sněhové vločky a sníh, ale při jejich cestě do nižších poloh se vlivem teplot vyšších než nula stupňů mění v dešťové kapky.

Teorii jak vzniká dešťová kapka či sněhová vločka vysvětlil švédský meteorolog Bergeron, který předpokládat přítomnost ledových krystalků v horní části oblaku. Podle jeho teorie vyšší část oblaku se zápornými teplotami obsahuje směs přechlazených vodních kapiček a ledových krystalků. Tyto ledové krystalky narůstají sublimací vodní páry a v okamžiku, kdy je jejich hmotnost tak velká, že je výstupné vzduchové proudy neudrží, začnou padat k zemi. Při srážkách s kapičkami přechlazené vody se zvětšují a nakonec vypadávají z oblaku, v závislosti na teplotě, jako kapky nebo sněhové vločky. Bergeronova teorie předpokládá, že původem každé dešťové kapky byl ledový krystalek.

V ojedinělých případech může být sníh lehce zabarven do určitého odstínu, což je způsobeno tím, že obsahuje jemný písek, zrnka pylu nebo prachu. Tyto příměsi se dostaly nejprve do atmosféry pomocí stoupavých proudů, v oblacích se smísily s vodními kapičkami a poté byly přeneseny i na značné vzdálenosti. Ve střední Evropě tak může vypadávat sníh, smíchaný s nejjemnějším pískem ze Sahary.