Jak správně krmit ptáčky?

Základem je kvalitní krmítko.

Krmítka by měla být chráněna před nepřízní počasí, hlavně vlhkostí a deštěm. Měla by být zastřešená anebo umístěna tak, aby do nich nepršelo. Prostřená hostina by se totiž zkazila nebo by ji odfoukl vítr. V krmítku též musíme pravidelně uklízet trus a staré zbytky, jen tak zabráníme možné infekci a plísním. Hygiena je tedy velmi důležitá, takže se o krmítko musíte starat o něco více, než jen tam jít občas nasypat.

Důležité je i bezpečí opeřenců. Pozor na kočky, takže krmítko nedávejte na místa, kudy chodí kočky nebo kam mohou lehce skočit. Obecně též platí, že je lepší udělat několik menších krmítek, než jedno velké. Menší se lépe udržují v čistotě. A navíc odpadají šarvátky o místo. Pěkně bojovat umí sýkorky i vrabci a největším "soukromníkem" je patrně červenka. Kde zasedne místo u stolu, tam se jiný ptáčci neodvažují. Na místa blízko lidským obydlím sice někteří opeřenci létají, ale jen ti odvážnější. Ti plašší se bojí a tak pokud chcete něco udělat i pro ně, zajděte do lesa či dál od domu a tam jim také prostřete.

Co všechno patří do krmítka?

V první řadě v krmítku nesmí být potraviny zkažené, plesnivé či nahnilé. Nepatří tam ani drobky z pečiva (ptáčkům nedělá dobře sůl ani droždí v nich obsažených), slané tyčinky, těstoviny, salámy nebo přepálený či žluklý tuk. Též se vyhněte zkrmování margarínů. To vše může zapříčinit i úhyn malých opeřenců.

A co tedy na prostřený ptačí stůl?

Hovězí či skopový rozpuštěný lůj a v něm olejnaté plody a semínka -slunečnice, řepka, jádra lískových, vlašských nebo burských oříšků. Z této směsi lze vytvořit kuličky, které můžeme v síťce zavěsit na strom na větev. Výroba je úplně jednoduchá, rozpusťte tuk nebo jej pouze nechte změknout a pak do něj zapracujte semena. Kouli pak vložte do síťky po citronech nebo pomerančích, stočte a svázejte.

Do klasického krmítka lze dát nejrůznější sypaná semena - slunečnice, sezamové semínko, lněné semínko, mák, řepka a také drcené ořechy. Dále i zrní nebo tzv. zadinu, což jsou semena plevelů po vymlácení obilí. Tím potěšíte sýkorky a drobné semenožravé ptáky. Ale ne každý má možnost zadinu sehnat, že? Také lze tvaroh, ovesné vločky nebo strouhanou zeleninu či ovoce. Nebo jen půlku jablíčka na vyklování. To potěší větší ptáky, například kosy. A samozřejmě vrány a havrany.

Četla jsem též názor německých ornitologů, že ptáčkové se nesmí krmit, neb tím přes zimu ztratí schopnost hledat hmyz a v jarním období pak nejsou schopni uživit svá mláďata. Je na každém, nakolik se s tímto názorem ztotožní, ale já si myslím, že citlivým přikrmováním správnými krmivy v krutých mrazech nemůžeme nic zkazit. Například sýkorka je hmyzožravá a pokud má hmyz, určitě mu dává přednost před semeny, které jsou u ní takovou nouzí z ctnosti, aby přes zimu přežila. Originál je jistě lepší než náhražka, co říkáte?

Z kraje zimy ptáčky krmíme jen v malých dávkách, v tuto dobu ještě mají hodně hmyzu a též jsou dostupné ještě podzimní bobule. Dávky zvyšujeme až při mrazech a souvislé sněhové pokrývce, tehdy už je pro ně těžké shánět potravu. A s přicházejícím jarem opět od krmení upouštíme.