Uhlí, co to vlastně je, jak poznat to kvalitní?

autor: Lenka Kadlíková
Paradoxně v době, kdybychom se všichni měli snažit získávat energii způsobem co nejméně škodícím našemu životnímu prostředí, se zejména z finančních důvodů vracíme k neekologickému vytápění uhlím.

Stejně jako u spousty dalších věcí je i zde možné vybírat z kvalitního - méně škodlivého, i když dražšího a nekvalitního - levnějšího, ale více škodlivého uhlí.

Charakteristika uhlí

Ze základní školy víme, že uhlí patří mezi tzv. fosilní paliva (stejně jako ropa a zemní plyn). Vznikalo v močálových oblastech po několik milionů let. V močálech se bez přístupu vzduchu a za působení vysokých tlaků a teplot rozkládala organická hmota. Proces zuhelnatění probíhal několik milionů let. Nejprve došlo ke zrašelinění materiálu a postupem času pak díky tlakům a nepřístupu vzduchu k jeho postupnému zuhelnatění. Černé uhlí je tedy obecně starší než hnědé. Aby se rašelina přeměnila v uhlí, musí dojít ke stlačení tohoto materiálu i na desetinovou tloušťku. Z 10 až 15 metrové vrstvy rašelinového materiálu tedy vznikne zhruba jeden metr silná vrstva uhlí.

V závislosti na geologických podmínkách a času vznikalo uhlí různé kvality. Uhlí obecně obsahuje směs zpevněného různě zoxidovaného a rozloženého organického materiálu a minerálních látek jako je křemen, jíly, karbonáty a zejména pyrit. Základem uhlí je rostlinný materiál, který tvoří minimálně 70% složení. Čím je uhlí kvalitnější, tím více obsahuje uhlíku a méně ostatních prvků - dusík, kyslík, vodík, případně síru. Nejvíce těchto ostatních prvků obsahuje lignit - hnědé uhlí u nás těžené zejména v Podkrušnohoří.

O poznání lépe je na tom černé uhlí, které obsahuje až 95% uhlíku - antracit. Černé uhlí se u nás těží zejména na Ostravsku. Ve složení tohoto uhlí jsou značné rozdíly. Jsou to zejména uhlí hubená, ta se nedají díky nízkému obsahu prchavých látek koksovat. Využívá se zejména v elektrárnách. Uhlí mastná se využívají i na výrobu koksu.

V přírodě se též vyskytuje i grafit - čistý uhlík.

Z ekologického a ekonomického hlediska se posuzuje výhřevnost uhlí, obsah vody, síry a popela. Logicky čím větší má uhlí výhřevnost, čím obsahuje méně vody, síry a popela, tím je lepší. Nejméně kvalitní uhlí hodně kouří a dává méně tepla. Pro srovnání, nejkvalitnější hnědé uhlí má výhřevnost 3900 kcal, černé má výhřevnost 7000 - 8500 kcal, čili dvojnásobek. Nejkvalitnější uhlí se ale hůře zapaluje. Správně by se uhlí mělo spalovat při teplotě několik set stupňů Celsia.

Těžba a nabídka uhlí v České republice

V zásobách uhlí je Česká republika celkem soběstačná. Naše hlavní oblasti těžby uhlí leží na Ostravsku (Ostravsko-karvinská pánev, tj. jižní část Hornoslezské pánve, zasahující k nám z Polska) a v Podkrušnohoří. V hlubinných dolech Ostravska se těží koksovatelné černé uhlí, v převážně povrchových dolech Podkrušnohoří se těží hnědé uhlí různé kvality; uhlí z Mostecké pánve je nejlepší, uhlí z jihozápadněji položených pánví podkrušnohorského zlomu je většinou horší kvality. (Zdroj CEZ)

V našich zemích se jedná o nejvýznamnější těženou surovinu.

Odkazy:
Ceny paliv s odkazy na největší dodavatele
Kalkulačka porovnání nákladů na vytápění jednotlivými druhy paliv
Srovnání kvality uhlí jednotlivých hlavních českých dodavatelů



autor:
datum vydání:
15. ledna 2007


Diskuze k článku „Uhlí, co to vlastně je, jak poznat to kvalitní?“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!