Máte doma potkana?

Tito hlodavci jsou vychováni v zajetí, a tak odpadá strach z možného přenosu infekčních chorob. Oblíbení jsou především proto, že se jedná o zvířátka nenáročná, ale zvídavá a inteligentní a také velice čistotná.

Potkan patří do třídy savců, řádu hlodavců, čeledi myšovití. Má délku těla mezi 21 až 28 centimetry a ocásek ze šupinatých kroužků dosahuje 17 až 23 cm. Může se dožít až čtyř let věku, ale obvykle umírá dříve, mezi 2 - 3 lety.

Nejlepší je, když můžeme chovat párek, protože potkani nemají rádi samotu. Ale rozhodneme-li se z jakéhokoli důvodu pro jediného potkana, pak je vhodnější sameček. Je klidnější, snadněji se ochočí, jen někdo cítí výraznější pach, ale to je individuální. Sameček má znatelná varlata. Samička je tvoreček živější, stále něco zkoumá a okusuje a tak snadno se s člověkem nespřátelí. Poznáme ji podle dvou řad struků na bříšku.

Než přineseme zvíře domů, je třeba se postarat, aby měl vše, co ke kvalitnímu životu potřebuje. Doporučuji umístit potkana v kleci, protože rád šplhá, a to mu akvarium neumožňuje. Do klece umístěte nějaký úkryt, stačí třeba papírová krabička, aby měl potkan nějaké soukromí. Také misky na krmení a vodu je důležité dobře vybrat. Měly by být stabilní, aby je hlodavec nepřevrátil a měly by se nechat snadno udržovat. Misku na vodu můžeme samozřejmě nahradit napáječkou, ale i tu musíme často čistit.

Nejčastěji používanou podestýlkou jsou truhlářské piliny, které buď koupíte v obchodě s potřebami pro zvířata, nebo můžete "vyžebrat" přímo u truhláře. Před jejich nasypáním do klece je dobré piliny prosít, aby se zbavily drobounkých částic. Další možností je běžně dostupný kočkolit. Někdy se stane, že se potkan naučí chodit na jedno místo, a pak lze použít i natrhaný papír. Ať už podestýlku vybereme jakoukoli, je třeba ji často měnit a klec čistit. Protože potkan je veselé a hravé zvířátko, doplňte mu vybavení klece prolézačkou (stačí obyčejná trubička od toaletního papíru), očištěnou větví a nebo houpací hamakou, ve které se mu bude dobře odpočívat.

Hlavní součástí potravy potkana je zrní, vhodné jsou i ovesné vločky, ořechy či jablková křížala. Směs doplníme vařenou rýží nebo těstovinami. Pro zpestření můžeme občas přidat i kousek vařeného masa, sýr nebo vařený vaječný bílek.

Zeleninu podáváme jak syrovou, tak i vařenou a tu a tam doplníme listy pampelišky nebo jetele. Oprání je samozřejmostí. Z ovoce doporučuji jablka, banány nebo jahody. Dobrým doplňkem potravy je usušené pečivo. To nejen že zvíře nakrmí, ale také mu poslouží k broušení hlodavých zubů, ke kterému v zajetí nemá mnoho příležitostí. Chceme-li potkana trochu rozmazlit, nebo odměnit, nepohrdne piškotem, müsli tyčinkou a podobně, ale pozor na příjem cukrů, abychom mu neublížili.

V úvodu již bylo řečeno, že potkan je zvířátko čistotné, obvykle se o svůj kožíšek dokáže postarat sám. Dojde-li však k extrémnímu znečištění, můžeme potkana vykoupat. Pak jej ovšem rychle vysušíme a dokud má kožich vlhký, straníme jej chladu a průvanu. Časté koupání je zcela zbytečné.

Pokud chovaný hlodavec jeví známky onemocnění, navštivte s ním veterináře. Dnes už mají zkušenosti i s takovými zvířaty. Nejčastější jsou onemocnění kůže, někdy nachlazení či trávicí potíže z nevhodné stravy.

Na závěr si neodpustím alespoň několik údajů o potkanech jako takových. Pocházejí z jižních oblastí Asie, ale postupně se rozšířili na všechny kontinenty snad s výjimkou Antarktidy. Množí se po celý rok. Březost trvá kolem tří týdnů a samice může přivést na svět až patnáct potomků. Mláďata pohlavně dospívají už ve 4 měsících. To je také důvod, proč populace potkanů prudce stoupá.