Hydroponie a jak na ni

Vhodná nádoba

Yuka
Foto: Renata Petříková

Jako zásobník živného roztoku můžeme zvolit nádobu průhlednou, či neprůhlednou. Oboje má své výhody i nevýhody. Pro neprůhledné nádoby mluví více důvodů. Nepřítomnost světla minimalizuje růst řas a kalení vody. Jenže u neprůhledných nádob zase dovnitř nevidíme a pak tedy nemůžeme pravidelně pouhým okem kontrolovat čistotu vody a stav kořenů.

Při hydroponickém pěstování použijeme tedy vhodnou plastovou nádobu s otvory na kořeny a s otvorem na vodoznak, který je praktickou pomůckou, ale mít ho nemusíme. Tato plastová průhledná trubička s plovákem nám zjišťuje výšku živného roztoku. Ukazuje nám minimální a optimální hladinu. Nádoba je poté vložena do jiné vhodné vodotěsné keramické či plastové nádoby, která bude sloužit jako zásobník vody.

Živný roztok

Živný roztok je složený z vody a plných hnojiv v tekutém nebo pevném stavu. Koncentraci hnojiva volíme dle návodu a postačí i běžně prodávané přípravky pro klasicky pěstované rostliny.

K dispozici jsou i moderní hnojiva pro hydroponii, která najdete v obchodech pod názvem iontovýměnná hnojiva a ta se vkládají do hydroponických nádob v kapslích nebo textilních sáčcích. Při každém dolití vody se vymění ionty obsažené ve vodě za ionty živné, které jsou těmito hnojivy vázány. Hnojíme tedy při každé zálivce, navíc další nespornou výhodou je fakt, že tato hnojiva vydrží zásobovat rostliny až šest měsíců.

Hydroponicky pěstované rostliny se v průměru zalévají jednou za 2-3 týdny, záleží na ročním období a druhu rostliny.

Je to ideální řešení, pokud často jezdíte na cesty nebo třeba jen jednou za rok na dovolenou. Pak doplníte roztok na maximum, jinak udržujeme hladinu "tak akorát". Celý roztok se doporučuje vyměnit jednou za 8 týdnů.

Plnidlo do květináče

Nejčastěji se jako substrát neboli inertní plnidlo používá keramzit, je levný a nebrání přístupu vzduchu ke kořenům rostlin. Vydrží mnoho let v nezměněné podobě, přesto je vhodné rostlinu jednou za několik let přesadit.

I to je ale pokrok oproti klasickému hliněnému pěstování, tam musíme přesazovat často i každý rok. Navíc hydroponicky pěstované rostliny jsou méně napadány škůdci a nemocemi. I pro alergiky je to vhodnější alternativa, protože plísně a alergeny nemají kde růst."p" Ke keramzitu ještě jednu malou poznámku. Vždy se při koupi ujistěte, že je opravdu vhodný pro pěstování rostlin ve vodě. Keramzit pro stavebnictví je nevhodný, protože obsahuje množství chemických látek, které rostlinám nesvědčí a časem je mohou i zahubit.

Pokud vám keramzit nepřipadá příliš dekorativní, lze rostlinu zasypat i skleněnými korálky, oblázky, štěrkem či jiným omytým a čistým dekoračním materiálem. A kytka rostoucí v průhledných skleněných kuličkách vypadá opravdu krásně. Nebo do spodní části dát keramzit a na povrch naaranžovat sklo.

Jaké rostliny jsou vhodné a jak na to?

Nejjednodušeji přejdeme na hydroponii u mladých právě ve vodě zakořeněných rostlin.

Pokud chcete ale začít nově s rostlinou, která již roste delší čas v klasickém květináči, pak musíme kořenový systém nejprve zbavit všech zbytků půdy i organických zbytků. To se nejlépe podaří ponořením rostliny asi na půl hodiny do kbelíku s vlažnou vodou a pak opatrným opláchnutím kořenů pod tekoucí vodou. Přitom kořeny prohlédneme a odstraníme špatné, nahnilé či jinak porušené.

Poté rostlinu přesadíme do vrchní nádoby, kořeny protáhneme otvory v první nádobě a zasypeme keramzitem. Do spodního dílu nalijeme vodu asi do ¾ výšky. Platí pravidlo, že čtvrtina kořenů by měla mít stálý kontakt se vzduchem. V této počáteční fázi pěstujeme rostlinu jen v čisté vodě, nepřidáváme živiny. Hnojit začínáme až po této prvotní době, když se rostlina dobře zadaptuje. To poznáme podle tvorby nových kořenů, které mají typické bílé špičky. Zpočátku připravujeme roztok v poloviční koncentraci až později v průběhu několika týdnů zvyšujeme koncentraci na plnou doporučenou návodem. "p" Živný roztok přiléváme již naředěný a lijeme ho přímo do spodní nádoby, nikoliv přes vrchní vrstvu inertního materiálu. Vlhkost by lákala plísně a srážely by se tam soli obsažené ve výživě.

Vhodné adeptky pro pěstování

Břečťan, filodendron, monstera, voskovka, voděnka, scindapsus, vepřinec, dračinec, žumen, kolopejka, azalky a ibišky, palmy dokonce i kaktusy, ale s patřičnými zkušenostmi lze pěstovat prakticky cokoliv.