Strakapoudi nám likvidují omítku - co s tím?

Rádi bychom Vás touto cestou upozornili nejen na možnosti boje proti likvidaci omítek, ale také na "Ekologický magazín" vysílaný na ČRo Hradec Králové každý pátek v sudý týden ve 14:30. Od pracovníků neziskových ekologických organizací (ČSOP JARO Jaroměř, Galácie aj.) se lze dozvědět řadu zajímavých a užitečných informací. Jedná se o jedinečný projekt, neboť neziskové organizace místo v pravidelném vysílání některého z médií dosud neměly. Ale teď k těm strakapoudům...

Ornitologové a ochránci přírody se v poslední době stále častěji setkávají s dotazy široké veřejnosti a stavebních firem jak na zateplených budovách zabránit škodám způsobeným datlovitými ptáky, které ve většině případů vytváří strakapoud velký. Problém s poškozováním zateplených omítek budov strakapoudy začíná být velice rozšířený po celé ČR, východní Čechy nevyjímaje. Zatímco ještě před cca pěti lety se jednalo spíše o zcela unikátní a pozoruhodnou záležitost, nyní odhadujeme, že jen na území východních Čech se s tímto problémem potýká již několik desítek až stovek budov. Z tohoto důvodu se Východočeská pobočka České společnosti ornitologické ve spolupráci se Záchrannou stanicí Jaroměř rozhodla stručně shrnout všechny nejnovější poznatky a předložit je široké veřejnosti.

Důvodem, proč jsou zateplené objekty poškozovány strakapoudy, je pravděpodobně ve většině případů dobrá rezonance používané kombinace stavebních materiálů. Strakapoudi proto nejspíše tyto "rezonující" omítky využívají k akustické obhajobě teritoria (tzv. "bubnování"). Šplhavci k akustické obhajobě teritoria běžně využívají podobně znělé materiály jako jsou např. suché a duté větve stromů, plechové štítky na sloupech elektrického vedení, kovové kloboučky některých televizních antén apod.

Protože obhajoba teritoria je u šplhavců nejintenzivnější během pozdního podzimu a hlavně pak v předjaří, jsou škody právě v tomto období největší.

Prozatím se nepodařilo najít univerzálně fungující prostředek, který by strakapoudy od provádění škod na zateplených budovách stoprocentně odradil. Naopak je nutno podotknout, že prozatím většina zkoušených metod byla ve většině případů téměř zcela neúčinná, nebo byla účinná pouze po krátkou dobu. Spíše v ojedinělých případech pak některá opatření fungovala i dlouhodobě. Protože se zdá, že problém dramaticky narůstá a bude patrně i v budoucnu neřešitelný, doporučujeme veřejnosti změnu technologie zateplování budov. Je to totiž patrně jediná možná cesta.

Pro ty, kteří mají již budovy zateplené nevhodnou technologií (polystyrénové desky nahozené venkovní omítkou) si v následujících řádcích dovolujeme shrnout výsledky všech nám známých dosud vyzkoušených metod, které za určitých okolností mohou strakapoudy odradit.

Řešení s ohledem na divokou přírodu

Z hlediska přírody je nejšetrnějším řešením nijak nezasahovat do "výtvorů" způsobených strakapoudy, protože zejména např. na sídlištích se zateplenými panelovými domy je činnost strakapoudů pro přírodu velice prospěšná. Sídliště i centra měst totiž trpí omezenými hnízdními a úkrytovými možnostmi pro volně žijící živočichy. Dutiny omítek vytvořených strakapoudy se již naučilo využívat poměrně široké spektrum ptactva k bezpečnému hnízdění, podobně je však využívají např. i některé druhy netopýrů. Na panelovém domě obvykle v nejvýše položených partiích hnízdí rorýsi a poštolky. Na stejných místech, ale i ve středních partiích domů jsou to pak špačci a kavky (je dost možné, že zde za určitých okolností může docházet třeba i ke hnízdění puštíků obecných). Spodní partie pak využívají zejména různé druhy sýkor, vrabci, rehci, vzácněji i jiní dutinoví a polodutinoví ptáci. Jeden "panelák" tak může mít kromě funkce bydliště pro lidi i jakousi funkci "bydliště" pro ptáky.

Řešení bez ohledu na přírodu

Oprava škod způsobených strakapoudy v pravidelných intervalech
Rozhodně neplatí, že po opravě vyklovaných děr budou ptáci odrazeni od opakování své předešlé činnosti. Většinou si hned další den začnou vyklovávat díry nové, nejčastěji v místech již jednou opravených. U větších a prostornějších dutin je při opravě nutno dávat pozor na výše uvedené možné hnízdění ptáků nebo na kolonii netopýrů. Pokud máte před provedením oprav podezření na možné hnízdění ptáků či na přítomnost netopýrů v omítce budovy, poraďte se o dalším postupu s odborníky ve svém okolí. Nejlépe je kontaktovat nejbližší záchrannou stanicí.

Plašení strakapoudů optickými plašidly
Většina metod je málo úspěšná a fungují pouze krátkodobě. Chování a reakce každého strakapouda je do velké míry hodně individuální, tzn. to co funguje jinde nemusí fungovat u vás a naopak.

Nalepení či nastříkání siluet dravců na postižené stěny domu
Patrně zcela neúčinná metoda. Naopak nežádoucí aktivita strakapoudů bývá později nejiintenzivnější právě ve středu aplikovaných siluet. Toto opatření nedoporučujeme.

Nainstalování preparátu (vycpaniny) dravého ptáka či sovy
Další podobně neúčinný prostředek jako je ten předešlý. Preparát je navíc velice rychle znehodnocen povětrnostními vlivy. Toto opatření nedoporučujeme.

Nainstalování plechových siluet krahujce (dravec lovící ptáky)
Většinou podobně nefunkční způsob jako dva předešlé. Případů kdy toto opatření fungovalo dlouhodobě je však o něco více než v předchozím případě. Siluetu je nutné vyrobit pokud možno co nejvěrněji a zavěsit ji na drát či silonový vlasec do prostoru před postiženými místy, aby se volně pohybovala ve větru. doporučené siluety k vyhotovení z plechu, plechová silueta krahujce - spodek.

Instalace "cedéček" zavěšených na provázky
Většinou jen krátkodobý výsledek do doby než si ptáci na plašiče zvyknou. Po čase (většinou do 14 dnů) se stává tento způsob většinou neúčinný. V ojedinělých případech však toto řešení pomohlo.

Instalace pruhů staniolu nebo fólie volně pověšených do 20 cm před postiženými místy
Efektivnější způsob než většina předešlých, může fungovat i dlouhodoběji. Velkou nevýhodou je však pochopitelně nápadné zohyzdění vlastní budovy a někdy (např. po silnějším větru) i širokého okolí.

Akustické plašení strakapoudů přehráváním nahrávky úzkostného strakapoudího hlasu
Prozatím pouze několikrát vyzkoušené opatření, od kterého se však také upustilo, neboť funguje pouze po dobu, kdy je přehrávána nahrávka úzkostného hlasu.

Odchyt strakapouda a jeho transfer na jiné místo
Další málo funkční metoda. Pokud není pták vypuštěn dostatečně daleko od místa odchytu, tak se časem vrátí a pokračuje v působení škod. I když se nevrátí, je většinou uvolněné teritorium brzo nahrazeno jiným ptákem, který pokračuje v započatém díle svého předchůdce. Navíc je odchyt dosti náročný a problematický (v řadě případů i nemožný) a může ho provádět pouze odborník (ornitolog - kroužkovatel).

Likvidace strakapouda odstřelem či jinými drastickými způsoby
Pomineme-li skutečnost, že se vstupem naší republiky do EU jsou všechny druhy volně žijících ptáků přísně chráněni a jedná se tedy o nezákonnou a postižitelnou činnost, je to stejně neúčinný prostředek jako předešlý. Teritorium obsadí jiný pták, který pokračuje v provádění škod.

Prozatím nevyzkoušené

, nicméně patrně účinné metody jak předcházet a zabránit škodám na majetku způsobených strakapoudy, které prozatím doporučujeme vyzkoušet

Výsadba rychle rostoucích popínavých dřevin
Protože než i rychle rostoucí popínavá dřevina vyroste natolik, aby pokryla celou postiženou plochu budovy, uplyne určitý čas, nemáme prozatím informace, jak je tato metoda účinná. Nicméně se domníváme, že by při použití vhodné dřeviny měla být účinná relativně dost.

Doporučené dřeviny:

Rdesno badžuánské (Polygonum baldschuanicum)
Dorůstá do výšky až 15 m a má ze všech popínavých dřevin patrně nejrychlejší růst, daří se mu na každém stanovišti na slunci i v polostínu. Vytváří na stěně bariéru ze šlahounovitých větví, které by měly strakapoudy odradit, neboť ztratí přístup k omítce. Navíc omítka porostlá popínavou dřevinou nebude tolik rezonovat.

Rdesno Aubertovo (Polygonum aubertii, syn. Fallopia aubertii)
Dorůstá do výšky 8 - 10 m, podobné vlastnosti jako předchozí, pomalejší a nižší vzrůst.

Přísavník pětilistý (Parthenocissus quinquefolia)
Dorůstá 8 - 15 m, také dosti rychlý růst, na stanoviště nenáročná dřevina. Vytváří řidší větvoví a nejspíš nebude tolik účinný jako předešlé druhy.

Přísavník trojcípý (Parthenocissus tricuspicata)
Podobné vlastnosti jako předešlý přísavník, o něco menší (6 - 8 m) a pomalejší růst.

Plamének plotní (Clematis vitalba)
Rychle rostoucí, 10 až 12 m vysoká dřevina. Před strakapoudy by měla podobně ochránit jako výše uvedená rdesna. Potřebuje oporu po které se bude pnout (např. dřevenou mříž), na zeminu v prostoru nad kořeny plaménku nejlépe položit veliký plochý kámen či dlaždici - plaménky lépe rostou, když jsou kořeny ve vlhku (nikoli však přemokřené).

Plamének horský (Clematis montana)
Totéž co předešlý druh.

Méně vhodné popínavé dřeviny:

Břečťan (Hedera helix)
Ačkoli břečťan vytvoří pro strakapoudy nejúčinnější bariéru, která je narozdíl od jiných popínavých dřevin stálezelená, roste velice pomalu.

Hortenzie popínavá (Hydrangea petiolaris)
Platí totéž co pro břečťan, navíc má nižší vzrůst (5 - 7 m).

Popínavé druhy zimolezů (Lonicera)
Většinou se jedná o druhy choulostivé na vymrzání, je jich potřeba větší množství na zakrytí plochy, pomaleji rostou, potřebují oporu, mají většinou nízký vzrůst. Ze zimolezů je pro tento účel vhodný snad jen zimolez kozí list (Lonicera carpifolium).

Nevhodné popínavé dřeviny:

Jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum)
Příliš řídký, nízký vzrůst.

Velkokvěté odrůdy plaménků (Clematis)
Dosahují nízkého vzrůstu (2 - 3 m), vymrzají.

Vistárie - oba druhy, všechny variety (Wisteria)
Pomalý růst.

Změna technologie a vzdušné desky

Adekvátní náhradu za nevhodnou technologii (z hlediska škod způsobovaných strakapoudy) považujeme použití celulózy stříkané na fasády ve vodní emulzi (mocnost vrstvy je cca 8 cm) v kombinaci s překrytím vzdušnými plastovými deskami. Celulózový nátěr nerezonuje tolik, jako polystyrén, plastové desky pro hladkost jejich povrchu navíc neumožňují uchycení strakapouda na stěně domu. Více informací je např. na internetové adrese: http://www.raz-dva.cz

Použití plastových desek by podle našeho názoru mohlo být také vhodným řešením pro stávající budovy potýkající se se škodami způsobenými strakapoudy.

Fotografie: Jiří Bohdal - www.natufoto.cz