Jedovaté žáby v ZOO Jihlava

Tyto zářivě zbarvené žabky amerických tropů dorůstají do délky maximálně šesti centimetrů. Náleží do čeledi asi 120 druhů pralesničkovitých, mezi nimiž je většina nejjedovatějších obojživelníků světa. V jednotlivých klimaticky vhodných lokalitách se liší nejen barvou, ale i kresbou. Nejedná se o poddruhy, ale pouze o barevné varianty. Pralesničky batikové byly v roce 1932 úspěšně vysazeny na havajském ostrově Oahu, aby likvidovaly nepříjemný hmyz.

Označení šípové žáby si vysloužily díky látce, kterou produkuje jejich kůže a z níž si domorodí indiáni vyráběli jed na šípy. Jasné barvy pralesniček upozorňují predátory, že jsou toxické, takže mohou poskakovat na lesní půdě, aniž by byly obtěžovány. Druhy, které jsou chované v zajetí, však jed nemají prakticky žádný: v potravě, kterou přijímají, totiž chybějí složky, které jsou nutné pro jeho tvorbu.

Šípové žáby nejsou zvláštní jenom svým vzhledem a jedovatostí: bizarní jsou i jejich vztahy mezi pohlavími. Velmi neobvyklým způsobem se dějí jejich zásnuby: hlavní iniciativa spočívá na samici, která povzbuzuje samce k páření tím, že jej poklepává po hřbetě svýma zadníma nohama. Poté naklade 5-13 vajíček, ale tím její úkol končí. Sameček na ně vypustí své sperma a sám je hlídá. Někdy takto pečuje i o několik snůšek současně. Po vylíhnutí pulců je pak přenáší na hřbetě do malých vodních nádržek ve stromových dutinách. Zhruba po 2 měsících nastává metamorfóza.

Mláďata pralesniček, jež nyní našly domov v ZOO Jihlava, pochází od soukromého chovatele. I když se jedná o jeden druh, tvoří dvě barevné formy - zelenou a modrou.

Foto - Pralesnička batiková / archiv ZOO
Oficiální webové stránky ZOO Jihlava