Knihotoč aneb knihovna pro třetí tisíciletí

Ale neděste se. Slogan Knihotoče je totiž 'Aby nám knihy nesežral červotoč, iliteratura pořádá Knihotoč' a pokud vím, tak červotoči vyhynutí nebo zařazení do knihy chráněných druhů nehrozí.

O co v této akci jde? V zásadě si Knihotoč můžete představit jako rozlohou největší veřejnou knihovnu na světě s bezplatným a časově neomezeným přístupem. Že nevíte, kde je u nás taková maxiknihovna postavená? Inu, všude. Může být v parku kam se jdete projít se psem, v jídelně kam jdete na oběd, v čajovně kde si jdete na chvíli sednout s kamarády nebo třeba v autobuse či metru. Plus na milionu dalších místech která Vás jen napadnou. Principem této 'hry' je prostě fakt, že funguje všude. A kdo tedy v tom případě zastává práci knihovnice a knížky půjčuje a kontroluje vrácení? Nikdo. A přitom vlastně všichni.

Předpokládám že už jsem Vás jednak dostatečně zmátl a přitom snad i navnadil, takže je nejvyšší čas abych popsal samotný princip Knihotoče. Vychází z toho, že knížku si koupíte, přečtete a dáte do knihovničky. Pokud je ta knížka opravdu dobrá, možná si jí za čas ještě jednou, dvakrát, maximálně třikrát přečtete (přiznám se, že ač jsem třeba Pána prstenů četl v jeho prvním českém vydání už před hooodně lety a moc se líbil, tak jsem se k němu vrátil jen dvakrát. Při tom třetím čtení jsem ho už ani nedočetl. Když už vím co bude v další kapitole a jak to dopadne tak to už prostě pro mě není ono...). Ale většinou na knihu po nákupu a přečtení jen smutně sedá prach. To je rozhodně škoda.

Proto jeden amík dostal tenhle šílený nápad. Knihu označil speciálním logem BookCrossing odložil ji na veřejnosti. Ať udělá radost i někomu jinému. A až jí onen nový čtenář přečte, ať jí opět dá na nějaké veřejné místo a nechá kolovat dál. Pokud se ale nalezená knížka bude líbit čtenáři natolik, že se jí nebude chtít vzdát tak ať si ji klidně nechá. Je to OK, jen ať místo ní nechá podobným způsobem kolovat jinou knihu ze své knihovny, která jemu samotnému také udělala radost. Pokud zároveň s ní uvede do koloběhu ještě více knih tak to bude jen dobře. Pomocí internetu (v Česku konkrétně na www.iliteratura.cz pak lze sledovat průběh celé akce a třeba i komunikovat s ostatními účastníky. Ale opět, k samotné návštěvě stránek Vás nic nenutí. Celá akce je absolutně dobrovolná a spontání, chtělo by se říct až anarchistická.

Zdálo by se, že takovýto princip ani nemůže fungovat. Známe přece lidi, ne? Přesto úspěšně funguje už v několika zemích světa včetně Česka. Pokud se sami chcete zapojit, tak můžete navštívit české stránky Knihotoče, kde naleznete několik míst kde je velká pravděpodobnost že na nějakou knihu narazíte. Ale když budete mít štěstí, můžete na ní narazit i zítra dopoledne při procházce městem nebo při obědě :-)

Nakonec - proč vlastně o této akci píšeme na Přírodě? Co má společného s přírodou, ekologií, životním prostředí? No jednak je to zajímavá akce kterou rádi podpoříme ale hlavně, ona to je i ekologická akce. Jen asi neudělá moc radosti vydavatelům ani prodejcům knih, podobně jako jim nedělají radost elektronicky šířené knihy ve formátech pro kapesní počítače. Podívejte se do nejbližšího knihkupectví a zeptejte se na novinky za poslední týden. Ukáží vám pěkně velkou hromadu potištěného papíru. A pokud by tato akce pomohla snížit spotřebu papír třeba jen o jedno procento, bylo by to pro naši přírodu plus. Je jedno jestli se knihy tisknou třeba i na ekologickém papíru, jehož výroba přírodu méně zatěžuje. Protože nejméně přírodu zatíží ten papír, který se ani nebude muset vyrobit, potisknout a rozvézt po obchodech!

Půjčování knih zdar, Knihotoči zvlášť!