Pomoc Arniky v Turecku slaví úspěch: Ratifikace Stockholmské úmluvy se přiblížila

Na jejím pořádání se podílely turecké nevládní organizace Association of Physicians for the Environment of Turkey - APET (2) a Bumerang (3) ve spolupráci s International POPs Elimination Network - IPEN (4), českým sdružením Arnika a Regional Environmental Center (REC). Zástupkyně Ministerstva lesů a životního prostředí Turecké republiky na konferenci oznámila, že ministerstvo právě zahájilo proces ratifikace Stockholmské úmluvy (5), která má vést k celosvětové eliminaci POPs v životním prostředí. Nevládní organizace tento krok považují za první velký úspěch své nedávno zahájené kampaně proti znečištění toxickými látkami jako jsou dioxiny (6), DDT či bromované zpomalovače hoření (7) v Turecku, kterou pomáhalo zahájit i sdružení Arnika.

"Problematika perzistentních organických látek byla v Turecku donedávna zcela na okraji zájmu," říká Mgr. Hana Kuncová, koordinátorka projektu IPEP (8) ve sdružení Arnika pro Turecko. Ačkoliv situací se několik let systematicky zabývala organizace Greeenpeace, státní orgány odmítaly přikročit k jakýmkoliv opatřením. "Díky naší podpoře vznikly v loňském roce nové studie, které mapují 'horká místa' - největší zdroje úniků POPs. Jsme přesvědčeni, že právě díky těmto informacím a tlaku veřejnosti začalo k problému přistupovat aktivně také ministerstvo životního prostředí. Zahájení ratifikačního procesu Stockholmské úmluvy je velkým úspěchem," shrnuje Kuncová.

Podle Melis Yarman z nevládní organizace Bumerang je ratifikace Stockholmské úmluvy důležitá, ale hlavní díl práce teprve přijde. Turecko nyní bude muset zpracovat tzv. Národní implementační plán, který by měl detailně popsat všechny úniky POPs do životního prostředí, staré ekologické zátěže a cesty k jejich odstranění. Až pak začnou vlastní kroky k ochraně životního prostředí a lidského zdraví. "Zodpovědnost turecké vlády nekončí ratifikací Stockholmské úmluvy, je to teprve začátek. Do příprav Národního plánu musí aktivně vstoupit nevládní organizace a prosadit, aby se v něm objevila skutečně účinná a moderní opatření - tedy principy čisté produkce a trvale udržitelného života. Vzhledem k malé progresivitě státních úřadů i síle průmyslu to určitě nebude lehké," říká Yarman.

Konkrétní kroky k eliminaci POPs ze životního prostředí požadovali na konferenci v Istanbulu i četní zástupci akademické obce a lékaři. ";Perzistentní organické látky jsou jednou z největších hrozeb pro lidské zdraví a jejich odstranění by mělo být pro Turecko v oblasti životního prostředí prioritou,"; řekla Dr. Seval Alkoy z organizace Lékaři pro životní prostředí. Profesor Dr. Ilhan Talinli z istanbulské technické univerzity ve své prezentaci upozornil na to, že Turecko by mělo postupně směřovat k úplnému zákazu používání PVC a spalování odpadů. Podle něj by tak mohlo dojít k podstatnému snížení ohrožení životního prostředí perzistentními látkami.

Problematika POPs se dostala výrazněji do povědomí turecké veřejnosti v roce 2004, kdy projekt IPEP umožnil vznik prvních studií na toto téma. Organizace Bumerang tehdy publikovala obsáhlé zprávy o spalovně komunálních odpadů poblíž města Izmit, skládce starých pesticidů u obce Derince a petrochemickém komplexu Petkim, který mimo jiné produkuje PVC. V roce 2005 se pak Turecku spolu s dalšími třemi desítkami zemí světa účastnilo globální kampaně sítě IPEN "Keep the Promise - Eliminate POPs", jež se opírala o srovnání výsledků chemických analýz slepičích vajec na obsah nebezpečných perzistentních organických látek v nich. Vzorky pocházely z blízkosti spalovny v Izmitu. Vejce z Turecka byla tehdy vůbec poprvé v historii testována na obsah takových látek, jako jsou dioxiny a hexachlorbenzen (9) a výsledky analýzy byla alarmující - lékaři označili testovaná vejce za nepoživatelná a nebezpečná lidskému zdraví.

V závěru konference v Istanbululu, pořádané 24. prosince, vznikla deklarace nevládních organizací, lékařů a akademiků, určená vládě Turecké republiky a ministerstvu životního prostředí. Deklarace požaduje zastavení procesů, které jsou zdrojem úniků perzistentních organických látek do životního prostředí, jako je například spalování odpadů. Vyzývá státní úřady ke zpracování inventarizace současných zdrojů POPs v Turecku a odstranění stávajících ekologických zátěží, například skladišť starých pesticidů. Deklarace dále žádá o podporu veřejných informačních kampaní, které by seznámily obyvatelstvo s rizikem perzistentních organických látek pro lidské zdraví.

Kontakty v Turecku:
APET / Shahin Umit, mob. +90 535 354 8949, e-mail: umitsa@mynet.com
Bumerang / Melis Yarman, mob. +90 535 779 4069, e-mail: melisyarman@gmail.com

Poznámky:
(1) POPs - perzistentní organické látky. Jsou to látky, které dlouho přetrvávají v životním prostředí a jsou bioakumulativní tj. hromadí se v živých organismech a to především v jejich tukových tkáních. Jejich koncentrace tak roste s každým patrem potravního řetězce, na jehož vrcholu stojí člověk. Způsobují poruchy hormonálního a reprodukčního systému, část z nich jsou karcinogeny, jiné poškozují plod nenarozeného dítěte. Některé z nich jsou vedlejšími (nechtěnými) produkty průmyslové činnosti (např. spalování plastů s obsahem PVC atd.), jiné byly vyráběny záměrně a teprve poté byla zjištěna jejich vysoká toxicita pro člověka (DDT). Mezi perzistentní organické látky patří např.: dioxiny, DDT, lindan, polychlorované bifenyly (PCBs), hexachlorbenzen a další.

(2) APET - je nevládním sdružením lékařů zaměřeným na životní prostředí. Vzniklo v roce 1998 a stalo se členem International Society of Doctors for Environment, sítě sdružující národní organizace z více jak 35 zemí. Internet: www.cevrehekim.org.

(3) Bumerang - je nevládní organizace zaměřená na kampaně založené na výsledcích vědeckého výzkumu. Její hlavní náplní jsou kampaně proti přítomnosti toxických látek v životním prostředí. Vznikla díky podpoře projektu IPEP v letošním roce. Bumerang informuje veřejnost o nebezpečí plynoucím ze znečištění toxickými látkami a prosazuje zavedení čistší produkce a hledání dlouhodobých řešení předcházejících vzniku toxického znečištění. Internet: www.bumerang-tr.org.

(4) IPEN - International POPs Elimination Network je mezinárodní síť nevládních organizací spolupracujících na prosazování Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách. Cílem této sítě je zákaz a eliminace těchto látek (např. aldrinu, dieldrinu, endrinu, DDT, chlordanu, heptachloru, hexachlorbenzenu, mirexu, toxaphenu, PCB a dioxinů). Síť vznikla souběžně s počátkem procesu příprav mezinárodní úmluvy o eliminaci perzistentních organických látek na jaře roku 1998. Arnika je její členskou organizací od počátku. Práce IPEN se nyní zúčastňuje již přes 350 nevládních organizací z celého světa. IPEN se současně věnuje - vedle analýzy vzorků vajec - také přípravě odborné oponentury proti spalování odpadů s obsahem POPs a připravuje připomínky k navrženým směrnicím BAT (nejlepší dostupná technologie) a BEP (nejlepší praktika s ohledem na ochranu životního prostředí). Z těchto směrnic, které budou nejspíše odsouhlaseny na Konferenci Stockholmské úmluvy, budou vycházet jednotlivé národní vlády při přípravě a implementaci "Národních implementačních plánů" na odstranění POPs v jednotlivých zemích světa. Internet: www.ipen.org.

(5) Stockholmská úmluva o perzistentních organických látkách - Mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se Česká republika zavázala k eliminaci 12 nejtoxičtějších látek světa. K těmto látkám patří například dioxiny (= polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, PCDD/F), DDT, PCB, hexachlorbenzen a další. Úmluva se stala pro Českou republiku závaznou 17. května 2004. Pro Tureckou republiku zatím závaznou není, protože ji nepodepsala. Text Stockholmské úmluvy si je možné stáhnou z webových stránek Ministerstva životního prostředí České republiky. Česká republika přistoupila k Úmluvě v roce 2002 a zavázala se tak tyto látky z životního prostředí odstranit. Více informací o této úmluvě najdete také na bezjedu.arnika.org. Oficiální stránky úmluvy: www.pops.int.

(6) Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCBs vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu - Dioxiny v potravinách)

(7) Bromované zpomalovače hoření jsou různorodé chemické látky používané do výrobků (například elektroniky, koberců či záclon) ke zpomalování hoření. K jejich typickým reprezentantům patří polybromované difenylethery (PBDE), které jsou skupinou 209 chemických látek s podobnými vlastnostmi. PBDE mohou způsobovat velmi vážné škody na životním prostředí, protože jsou toxické pro vodní organismy (způsobují růstové a reprodukční problémy), mají velkou schopnost setrvávat a akumulovat se v životním prostředí. mohou se rozkládat v ohni za vzniku vysoce toxických bromovaných chemikálií. Toxicita a bioakumulační potenciál PBDE ve vodním prostředí se snižují s vyšším stupněm bromace Působení PBDE má globální charakter, protože byly detekovány ve vzorcích vody, sedimentů a v těle organismů v lokalitách velmi vzdálených od místa zdroje úniku. (zdroj: www.irz.cz).

(8) IPEP - International POPs Elimination Project (Mezinárodní projekt k eliminaci perzistentních organických látek) je projektem mezinárodní sítě IPEN financovaným prostřednictvím finančního mechanismu Stockholmské úmluvy z prostředků Global Environment Facility (GEF). Celosvětovým koordinačním centrem projektu je americká nevládní organizace EHF (Environmental Health Fund). Pro osm regionů světa je ustaveno osm koordinačních regionálních center. Jako jedno z nich byla pro oblast nazvanou "Střední a východní Evropa" (včetně Balkánu) vybrána Arnika. V tomto regionu jsou nyní aktivní nevládní organizace v následujících státech: Estonsko, Bělorusko, Polsko, Slovensko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Albánie a Turecko. Internetové stránky projektu: www.oztoxics.org/ipepweb.

(9) Hexachlorbenzen (HCB) se vyráběl dříve jako pesticid anebo pro technické využití, či vznikal jako vedlejší nechtěný produkt. Dodnes vzniká jako meziprodukt ve Spolchemii v Ústí nad Labem při výrobě chlorovaných průmyslových látek. Podobně jako dioxiny anebo PCBs vzniká také jako nezamýšlený vedlejší produkt například při spalování chlorovaných látek. Svými účinky na lidské zdraví je srovnatelný s PCBs a dioxiny - působí negativně na imunitní a hormonální systém člověka.

Další informace: globální zpráva o testování vajec, zpráva o testování vajec v Turecku, zprávy o "horkých místech" v Turecku, stránka Greenpeace Mediterranean o toxických látkách.