Člověk rozumný - Homo sapiens sapiens
třída | Savci |
---|---|
řád | Nehetnatci |
čeleď | Primáti |
rod | Člověk |
druh | Člověk rozumný |
VZHLED
Člověk je druh velmi variabilní, vyskytující se v několika rasách lišících se zbarvením. Barevné odchylky jsou od barvy bílé, přes žlutou, červenou až po černou. Specifikem jsou někteří samci bílého zbarvení (Homo sapiens skinheads), kteří se vyznačují agresivitou vůči jinak barevným jedincům.
Stejně jako barva je variabilní i výška a hmotnost. Na jihu Afriky se vyskytují dospělí jedinci s průměrnou výškou 120 cm. Naopak v Evropě a na Americkém kontinentu se pohybuje průměrná výška kolem 170- 180 cm. Hmotnost je dána množstvím potravy, které má člověk k dispozici.
Nejnižší hmotnost mají lidé žijící v oblasti Sahelu, nejvyšší se vyskytuje v Evropě a Severní Americe.
ROZŠÍŘENÍ
Za tisíce let se člověk rozšířil téměř po celé planetě. Trvale se nevyskytuje pouze v Antarktidě. Při své expanzi agresivním chováním zničil již tisíce rostlinných a živočišných druhů. A toto ničení stále pokračuje. Na rozdíl od potkana, který zaplavil pouze Zemi, od poloviny minulého století se člověk začíná rozšiřovat i mimo naší planetu. Představuje tak další nebezpečí pro případný mimozemský život.
ZPŮSOB ŽIVOTA
Člověk žije zpravidla v párech. Existují ovšem výjimky, kdy samec má samic několik. Samci říkáme muž, samici žena. Mláďata nazýváme dětmi, někdy spratky. Skupině samce se samicí a mláďaty říkáme rodina. Několik tisíc až milionů rodin nazýváme stát. V čele státu stojí stádo jedinců zvaných politici (Homo sapiens politicus). ( Povšimněte si prosím jak zde spolu kolidují oba druhové názvy "rozumný" a "politik" ). Pozn. autora.
S ohledem na jiné druhy, kdy stádo nebo tlupu vede nejsilnější a nejinteligentnější jedinec u (Homo sapiens politicus) toto neplatí. V čem se ovšem neliší, že jako vůdci vyžadují pro sebe nejlepší požitky.
V oblastech s dostatkem potravy a úkrytu (v podstatě celá severní polokoule) je člověk stálý. Při nedostatku potravy a možnosti úkrytu ( zejména v Africe) pak migruje. Migrující jedinci poté vyvolávají nevraživost jedinců obývajících stálý biotop. V potravní pyramidě stojí člověk na samém jejím vrcholu. V podstatě kromě jedovatých rostlin a živočichů je schopen pozřít téměř vše. Potravu přijímá v kteroukoliv denní i noční dobu, zejména na severní polokouli. S rozvojem krmištˇ, kterým říkáme Super a Hypermarkety, můžeme spatřit člověka shánějícího potravu i v pozdních nočních hodinách.
Jako predátor se liší od jiných živočišných druhů. Pod záminkou, že mu konkurují, loví i zvířata, která nespotřebuje. Může se jednat například o delfíny, tuleně či velryby. V podmínkách ČR o kormorány, vydry atd. atd. Jde- li o rostlinné druhy je situace naprosto stejná. Za zdůvodněním potřeby dřeva ( kterým se na rozdíl třeba od Lýkožrouta neživí), klučí lesy i pralesy a pak s údivem zjišťuje, že se mu mění biotop. Stejná je i jeho potřeba ropy. Mimo některých bakterií je jediným živočišným druhem, majícím její potřebu. Opět ovšem na rozdíl od bakterií v ropě nežije ani se jí neživí. Mění ji pouze na řadu jiných produktů, např. plasty, aby následně jejich spalováním (mimo jiné) vyvolal tzv. skleníkový efekt.
Zcela zvláštním poddruhem člověka je takzvaný ekolog ( už jen ten název evokuje... no, minimálně nějakou pohlavní chorobu) (Homo sapiens ekologicus), protestující proti podobné činnosti. Tento poddruh přivádí k záchvatům nekontrolovatelné zuřivosti vůdce tlup, vyskytnou- li se na jejich teritoriu. ( Pozor! Nezaměňovat ekologa s původcem vztekliny rhabdovirem).
Zmínil jsem se, že člověk je posledním článkem potravního řetězce. Jsou však výjimky, kdy se naopak stane člověk potravou třeba žraloka, krokodýla nebo tygra. V tomto případě u celých skupin lidských jedinců vypukne davová psychóza, kdy v panice prchají před každou sardinkou, ještěrkou či domácí kočkou. Pokud je ovšem preventivně nezačnou vybíjet.
ROZMNOŽOVÁNÍ
Člověk jako druh se množí stále a množí se rád. Kromě svých nejbližších příbuzných šimpanzů je také jediným známým druhem pářícím se i bez potřeby produkce potomstva.
Samice je březí zpravidla devět měsíců. Po této době vrhá jedno, někdy i více mláďat jež jsou podle oblasti výskytu závislá na matce osmnáct a někdy i více let.
Za svůj život může mít samice jedno až několik mláďat (tedy každý rok svého produktivního života). Paradoxem v živočišné říši je to, že při dostatku potravy a úkrytu mají zvířata více mláďat. Kdežto u člověka je tomu naopak. Čím více potravy a úkrytu, tím méně mláďat, čím méně potravy a úkrytu, tím více mláďat.
Staří sloni nebo lvi odcházejí do buše, kde hynou sešlostí věkem. Homo sapiens má v této oblasti sociálnější cítění, kdy staré jedince tlupa nevyhání do buše, ale umísťuje je v tzv. Domovech důchodců, kde hynou steskem.
Ve volné přírodě se člověk dožívá v průměru od 40 do 80 let, podle životního prostředí.
OCHRANA
Ochrana člověka je závislá na zemi výskytu. Ve většině států Evropy je člověk chráněn absolutně. V USA částečně a například ve Rwandě, Čadu, Sudánu a některých dalších zemích není jeho ochrana nijak právně podchycena.
Osobně se domnívám, že přes škody, které působí na životním prostředí jeho ochrana je potřebná. Povolil bych jen lov vůdců tlup nadnárodních monopolů či států a to pouze odchytem a následným umístěním v některé z rezervací. To je ovšem můj subjektivní názor.
český název | Člověk rozumný |
---|---|
latinský název | Homo sapiens sapiens |
hlavní znaky | Ničení životního prostředí |
způsob života | Specifickým znakem je likvidace vlastního biotopu |
rozšíření ČR | Celá ČR |
rozšíření svět | Trvale celý svět mimo Antarktidu |
potrava | V podstatě vše stravitelné |
doba březosti | Devět měsíců |
počet mláďat | 1 až 2, mimořádně více |
ochrana | Dle země výskytu |
autor:
Diskuze k článku „Člověk rozumný - Homo sapiens sapiens“