Podzim, ideální čas na proměnu Vaši zahrady bez života

Podzim je již definitivně tady

Naši krajinu opustila již většina stěhovavých ptačích druhů - namátkou třeba čápi, kukačky, krutihlavi, slavíci, ťuhýci obecní, sedmihlásci,... Popřejme jim co nejšťastnější cestu, aby čápi co nejméně umírali na elektrovodech a otravami po postřicích na sarančata, aby slavíci a ostatní drobní pěvci neskončili jako pochoutky na stolech ve Francii, Itálii, Španělsku a jinde, aby oslněné lelky nesrazili automobily, aby chřástalům, cvrčilkám, modráčkům a dalším vodním ptákům nebyli zničeny a vysušeny další mokřady a jiné tahové zastávky....

Podzim je také doba vhodná pro úpravu vaší zahrady tak, aby se stala oázou života kde žijí ptáci, ještěrky, žáby i třeba ježci. A o obojím si teď povíme...

Co s nalezeným ježkem

Mnoho lidí si na podzim klade otázku, co s nalezeným malým ježečkem. Přežije či nepřežije pichlavý brach útrapy zimy a zimního spánku, mám ho vzít a zachránit, nebo ponechat v přírodě? Ještě donedávna jsme jako ochránci přírody tvrdili, že malí ježci, kteří k určitému datu nedosahují určité hmotnosti, je nutno vzít, neboť nepřežijí zimu. Chtěli jsme tak alespoň trochu eliminovat ztráty na našich silnicích, které jak všichni víme, jsou obrovské. Jenže doba již trochu pokročila a s ní pokročily i výzkumy na ježčích populacích. Zjistilo se, že toto tvrzení je pravdivé pouze za určitých okolností. Zcela zásadní pro přežití ježků (malých i velkých) v přírodě není totiž jejich hmotnost, ale především dostatek vhodných zimovišť v místech kde ježek žije. Dříve bývala u každého stavení hromada dřeva, za ní stála kolna či stodola se senem, vedle byly uskladněny balíky slámy, v rohu zahrady bylo nahrabáno listí,... Všude tady nacházeli ježci ukrýt a bezpečí jak v průběhu celého roku, tak zejména přes zimu. Mohli zde rodit a vychovávat mláďata i trávit zimní spánek. Jenže pak došlo k náhlému obratu. Naše zahrady a venkovská hospodářství se velmi změnila. Zmizela hospodářská zvířata - zmizelo seno i sláma, začalo se topit plynem - zmizelo i dřevo, dřevníky a stodoly ztratily svoji funkci a byly zlikvidovány, na jejich místo nyní nastoupil jako mor rozlezlý krátce střižený "anglický" trávníček a to ne jenom na "Západě" či u nás, ale nyní již téměř po celé Evropě. A ti borci ježci, kteří nám do dnešních dnů ještě zázrakem vydrželi a přežívají většinou jen díky tomu, že buď mají veliké štěstí, nebo umí dobře kličkovat mezi koly automobilů, dostávají další a mnohde definitivní ránu. Nemají přes zimu kde spát a kam se ukrýt.

Máte na zahradě malého ježka, je vám sympatický a chcete se s ním potkat i po letošní zimě? Pokud máte starou a tradiční venkovskou či příměstskou českou zahradu, stačí, když ho do doby dokud ježek neusne zimním spánkem budete na zahradě přikrmovat. Vhodné je syrové i vařené maso, psí a kočičí konzervy (ale ty bez sóji, umělých barviv a ochucovadel), které můžete smíchat i třeba s vařenými těstovinami či rýží, nebo namočené granule. Jestliže však máte vy a vaši sousedé zahradu střiženou jako podle pravítka a na širokých "anglických planinách" se vám z dřevin v růžku vedle trpaslíka krčí jenom čtyři tůjky, tak ani ježečka přikrmovat nemusíte. Pokud vám tam totiž nějaký nešťastník do dnešních dnů ještě vůbec přežil, tak tuhle zimu už zcela určitě nepřežije. Jestliže nezměníme naše zahrady, bude zbytečné snažit se zachraňovat ježky přes zimu, neboť případné zachráněnce nebude kam vypustit (respektive nebude možné je vypustit tak, aby když už je nepřejede auto, nezahynuli vlivem nedostatku zimovišť a úkrytu).

Náprava je možná

Pokud vám záleží na ježcích, ale také na celé řadě dalších obyvatel, kteří svůj nový (mnohdy jen náhražku za lidmi zničený) domov našli poblíž našich staveních, tak neváhejte a přispěchejte s nápravou. Co se ježků týče, tak je opravdu žádoucí, aby jste jim někde na vaší zahradě vytvořili nové zimoviště. Může to být alespoň metr vysoká kupa starého listí či sena, umístěná někde v klidném koutě. Také pro ježky můžete vyrobit boudu, která bude sloužit právě také tomuto účelu. Ježčí stloukané zimoviště je však také pochopitelně nutné zaizolovat listím, slámou či senem, a to jak zevnitř, tak z venku. To je však teprve začátek.

Vytvořte takovou zahradu, která ježkům nabídne i další úkryty a hlavně dostatek potravy. Na stříhaném trávníčku rostou jen dva, či tři druhy trav, sedmikrásky, případně jetel nebo pampelišky. Proto je zde i žalostně málo hmyzu a zkrátka co se přírody týče, tak žalostně málo všeho.

Jak by tedy měla vypadat zahrada

tak, aby nebyla chudá a nastala se travní pouští, ale naopak oázou překypující fascinujícím životem živočichů a rostlin?

Plot: živý plot je pochopitelně živý a pro živočichy příznivější i když je jen z masově rozšířených zeravů (tůjí). Pro zahradní obyvatele je však daleko lepší vysázet volně rostoucí živý plot. Ještě lépe je když použijeme místní druhy dřevin a necháme se inspirovat přírodou. Vhodné dřeviny pro živé ploty jsou tak například divoké svídy, střemchy, kaliny, krušiny, zimolezy, kručinky, maliny, babyky, řešetláky, dříny a celá řada dalších druhů, které nám rostou za humny. Pochopitelně neměli bychom přerýpávat dřeviny vzácné a chráněné (např. lýkovec), či rabovat zvláště chráněná území. Opravdový milovník přírody pak neváhá do volně rostoucího živého plotu použít i dřeviny pichlavé jako je hloh, šípek či trnka, nebo i jedovaté jako třeba brslen, navíc přitom důsledně dbá, aby se jednalo opravdu jen o rostliny z okolí, kvůli zachování místního genofondu.

Travnatá plocha: není pravdou že "anglický trávníček" nemá na zahradě milovníka přírody své místo. Na místech kde se často chodí, nebo se jezdí autem, či si hrají děti má trávníček jistě své místo. Nesmí však pohltit celou zahradu i váš volný čas který strávíte lopocením za smradlavou sekačkou (volný čas se dá využít daleko lépe i aktivněji). Tam kde není použití trávníku nutné by pak měla být obyčejná a přece tolik krásná louka, plná kopretin, zvonků, kohoutků, "kominíčků", "bouřky" a dalších překrásných divokých rostlin. Bohužel tolik krásných zahradních palouků už nesmyslná mánie se zahradními sekačkami pohltila. Vypěstovat trávníček zvládne jak vidět na našem bavorizovaném venkově snad opravdu každý, zkuste si však vrátit zpět původní květnatou louku! Sázím na to, že jediným výsledkem bude místo krátce střiženého monotónního trávníku, jen dlouze přerostlý, leč stejně monotónní trávník bez jediného květu (snad vyjma již zmiňovaných sedmikrásek a pampelišek).

Dřeviny: Stejné dřeviny které jsme použili do živého plotu můžeme pochopitelně použít i jinde v zahradě. Podle velikosti zahrady i cítění majitele můžete pochopitelně vysadit i nějaké divoké stromy (lípa,habr, dub, buk, bříza, borovice, jedle,...) nebo ovocné dřeviny. Každopádně jen už proboha nepoužívejte kombinaci smrk pichlavý (či ztepilý), který obklopuje nějaký kultivar jalovce či cypřišku, škumpa a tůjka. Když se podíváte na naše zahrady tak jistě i vy postřehnete, že tato kombinace by se dala označit za národní záležitost...

Pro ptáky i hmyz jsou také bezvadné popínavé dřeviny (zejména třeba břečťan) které je dobré vysadit jak na stěny domu, tak i na staré stromy. Pokud vám uschne jabloň či jiný starý strom, pokud je to jen trochu možné tak jej nekácejte. Nechejte ho porůst nějakou popínavou rostlinou, která ho znovu oživí. Mrtvý strom se stane dalším místem pro život. Svůj domov zde najde spousta hmyzu (například zlatohlávci či interesantní nosorožík kapucínek), který bude mimo jiné i potravou pro ptáky a jiné živočichy.

Ostatní prvky vhodné pro podporu života ve vaší zahradě: vhodné je v zastíněném koutě založit kompost, který poskytuje životní prostředí mnohým bezobratlým živočichům, za kterými sem však zavítají rádi ptáci i třeba ježci. Velmi důležité až téměř zcela zásadní může být i větší či alespoň menší jezírko (s pozvolným sklonem břehu, žádná zakopaná káď) a opět s našimi druhy rostlin, nejlépe z okolí. Mokřad si na své zahradě založí asi jen opravdoví nadšenci, ale volně skládané kamenné zídky či alespoň skalku (nemělo by se jednat o sbírku nerostů a minerálů, ale o jeden druh kamene, nejlépe také z okolí) si může vytvořit rovněž každý. O hromadě listí a zimoviště pro ježka kdesi zastrčeném v koutku jsem se již také zmínil, neměli bychom zapomenout ani na ptačí budky či napajedla (pokud se vám na zahradu zmiňované jezírko opravdu nevejde). Pak už zbývají věci které jsou už jen opravdu pro veliké nadšence a přirodomili, jako jsou hotely pro hmyz, kořenové čistírny, ranná sukcesní stádia či úhory, ale o tom zas někdy příště.

Zdroj: datel.enachod.cz