EKOPORADNA - aneb nad Vašimi dotazy - Dřeviny

autor: redakce Příroda.cz
Vzhledem k tomu, ze se nám v redakci začínají hromadit dotazy na stejné nebo podobné téma, rozhodli jsme se tyto dotazy a naše odpovědi na ně zveřejnit. Zároveň Vám čtenářům umožníme na nové dotazy reagovat prostřednictvím debat. Dnes jsou na radě dotazy na téma: "dřeviny".


Jaké jsou imisní limity pro lípu?

Dobrý den, potřebovala bych někde najít imisní limit pro lípy (Tilia cordata, T. platyphyllos a T. argentea /=T. tomentosa/) a nedaří se. Z imisí alespoň NOx, SO2 a myslím tím, jaké hodnoty lípa snáší bez obtíží a jaké ji již jakkoli omezují a jak dlouhodobé to působení musí být. Děkuji moc Standa

Imisní limity stanovené přímo pro jednotlivé stromy patrně nikdy nebyly, i když studie zabývající se odolností na imise samozřejmě existují. Jelikož jsou ale prázdniny, nemám přístup do archivů a vědeckých knihoven a nemohu tedy žádnou takovou práci vyhledat. Níže uvedené limity jsou uvedené ve sbírkách zákonů a jsou stanoveny pro kvalitu vzduchu v celé ČR pro člověka.

Lze, ale předpokládat, že lípy jsou docela odolné vůči znečištění především emisemi a imisemi aut. Vzpomeňte si například na německou třídu 'Pod lipami' (Linden Strasse). Zde ročně projedou miliony aut a lípám se zde daří.

Druh Poznámka
Tilia euchlora Není to náš původní druh, ale snáší emise lépe než naše domácí lípy.
Tilia platyphyllos Je citlivá na emise, proto se nedoporučuje na výsadbu do center měst.
Tilia tomentosa Velmi dobře snáší emise.

Jinak je tato otázka natolik specializovaná, že by skoro bylo vhodnější obrátit se na nějaké odborné pracoviště biologie - Státní rostlinolékařská správa a nebo Botanický ústav AV ČR

Emisní limity podle zákona č. 86/2002 Sb. a nařízení vlády č. 354/2002 Sb., přílohy č. 5 (od 15.11.2004)

Látka O2 HCl SO2 NOx CO Prach TOC NH3
Limit [mg/m3] >6% 10 50 200 50 10 10 10

Použitá literatura:
zákon č. 86/2002 Sb.
nařízení vlády č. 354/2002 Sb., přílohy č. 5
i-poradce.cz

Odpovídal: Honza Havránek
Doplnil: Jiří Jakl


Jaké původní dřeviny rostou na Moravě?

Buďte zdrávi, zajímá mne jaké jsou původní dřeviny, které rostly a rostou na Moravě. Sic trošku zavádějící, ale budu rád za vysvětlení a napsání jich. Děkuji R.Nádeníček

Morava, zejména pak jižní část patří k nejteplejším oblastem. To se projevuje i na typu květeny.

Keře:

Rostlina Poznámka
Dřín obecný - Cornus mas Podle vyhlášky MŽP č.395/1992 Sb. Patří mezi ohrožené druhy.
Mandloň nízká - Prunus tenella Nízký keř, který kvete brzy z jara. Kriticky ohrožená.
Dřišťál obecný - Berberis vulgaris Druh podobný zahradnímu d. thunbergerovu (B. thunbergii).
Lýkovec vonný - Daphne cneorum Podobný hojnému lýkovci jedovatému (Daphne mezereum). Kriticky ohrožený druh.
Sklaník celokrajný - Cotoneaster integerrimus
Čilimník řezenský - Cytisus ratisbonensis
kručinka chlupatá - Genista pilosa Druh podobný domácí kručince německé (Genista germanica)
brslen bradavičnatý - Euonymus veruccosa Podobný brslenu evropskému (E. europeae).
Klokoč zpeřený - Staphylea pinnata Ohrožený druh.
Růže galská - Rosa gallica Jedna z našich mnoha druhů růží.
Kalina tušalaj - Viburnum lantana

Stromy:

Rostlina Poznámka
Višeň mahalebka - Prunus mahaleb U nás původní pouze poddruh simonkaii. Ohrožený druh.
Dub pýřítý (šípák) - Quercus pubescens Silně ohrožený druh.
Jeřáb břek - Srobus torminalis
Jedle bělokorá - Abies alba

Dále pak klasické druhy : buk, duby, břízy, habry...

Seznam není vyčerpávající a lze doporučit Květenu ČR či Atlas autochtonních dřevin v ČR.

Použitá literatura:
Klíč ke květeně ČR (K. Kubát a kolektiv, 2002)
Teplomilná květena jižní Moravy (V. Štolfa, J. Tomeček, M. Chytrá, nakld. Svan 1996)

Odpovídal: Honza Havránek
Doplnil: Jiří Jakl


Výška dřevin

Dobrý den, Mohl bych o Vás získat informace ohledně délky vzrůstu stromů ( např. trnky, osiky, borovice atd. ) Popřípadě kde bych to mohl vyhledat na internetu?

Mnou uváděná vzrůstová výška stromu je použita podle níže uvedených publikací. Nesmíte zapomenout na různé přírodní vlivy. Borovice v 1000 m n. m. bude jistě menší než borovice v 500 m n. m., strom rostoucí v zápoji (lese,stromořadí…) bude nižší než strom rostoucí ojediněle (tzv. solitera). Vybral jsen nejběžnější druhy, které v ČR rostou. Druhy označené D jsou domácí. Ostatní pak patří mezi druhy parkové a zahradní. Pokud by Vás zajímal druh, který zde není vypsán, napište jej. Uvedeny jsou vždy největší průměrné výšky.

Název stromu Prům. výška [m]
Jehličnany
jedle bělokorá (Abies alba) D 40 - 60
jedle ojíněná (Abies concolor) 40
jedle obrovská (Abies grandis) 50
cedr libanonský (Cedrus libanony) 30
cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniia) 40
jalovec obecný (Juniperus communis) D 15
modřín evropský (Larix decidua) D 30 - 40
smrk ztepilý (Picea excelsa) D 50
smrk omorika (Picea omorika) 40
smrk pichlavý (Picea pungens) 40
borovice - u nás je v parcích a lesích cca 30 druhů od 5 do 30 m
tis červený (Taxus baccata) D 20
zerav západní (Thuja occidentalis) 20
douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) 50
jedlovec kanadský (Tsuga canadensis) 30
Jínany
jínan dvoulaločný (Ginko biloba) 35
Listnáče
buk lesní (Fagus sylvatica) D 50
dub letní ,zimní (Quercus robur, petrea) D 45
lípa srdčitá (Tilia cordata) D 40
lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) D 50
bříza bělokorá (Betula pendula) D 35
topol černý (Populus nigra) D 40
topol osika (Populus tremula) D 30
topol bílý (Populus alba) D 25-30
líska obecná (Corylus avellana) D 15
střemcha pozdní (Prunus serotina) D 25
střemcha pravá (Prunus padus) D 20
jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) D 35
vrba jíva (Salix caprea) D 25
vrba ušatá (Salix aurata) D 25
javor mléč, klen (Acer platanoides, pseudoplatanus) D 40

Použitá literatura:
Výška stromů - ke květeně ČR (K. Kubát a kolektiv, 2002)
Klíč k určování stromů a keřů (J. Martinovský, M. Pozděna, SPN 1980)

Odpovídal: Honza Havránek



autor:
datum vydání:
26. srpna 2005


Diskuze k článku „EKOPORADNA - aneb nad Vašimi dotazy - Dřeviny“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!