Strava v přírodě

Jak začít? Nejspíš rozdělením. V zásadě můžeme stravu rozdělit na dvě části: stravu nouzovou a dlouhodobou.

Nouzová strava

Nouzová strava je široký pojem. Většinou se v dnešní krajině nedostanete do situací, kdy jste odříznutí od civilizace a čekáte kdy Vás zachrání (i když i to se může stát). V dnešním světě se jako nouzová strava dá označit spíše ta část jídla, kterou neseme jaksi navíc pro případ, že bychom špatně odhadli množství jídla. To, co si necháváme v zásobě, když bychom se rozhodli prodloužit si víkendový pobyt ještě třeba o půl dne. Jako nouzová se dá také označit ta strava, co nosíme zkrátka někde v batohu jen tak pro strýčka příhodu. Může mít různé podoby. Od jedné tatranky až po promyšlený jídelní balíček.

Co by měla nouzová strava obsahovat a jaká by vůbec měla být?
Předně by měla být lehce přenositelná s malým objemem. Bohatě postačí, aby obsahovala cukry a bílkoviny. Protože je nouzová, jde nám o to získat energii teď hned. Proto považuji tuky za zbytečné, i když nejsou na škodu. Co si tedy připravit? Moje doporučení je: sušené maso, chalva a sušené ovoce. Proč tyto věci? Mám to vyzkoušené. Je to chutné, skladné a výživné. Kde to sehnat? Chalvu a sušené ovoce seženete většinou v obchodech se zdravou výživou. Sehnat sušené maso je větší problém. Je k sehnání většinou ve specializovaných obchodech s outdoorovým vybavením. Vakuovaný balíček 30 dkg stojí kolem 30 korun. K dostání jsou různé druhy masa (krůtí, hovězí, vepřové...).

Před tím, než si vezmete něco takového s sebou do lesa doporučuji jednotlivé potraviny vyzkoušet, jak Vám budou chutnat a jak moc se budete cítit zasyceni. To ostatně platí pro vše, co zde budu popisovat. Někdo dává přednost jiné skladbě - třeba tabulce čokolády a müsli tyčinkám. Pro ty "línější" je možnost koupit si v některém armyshopu vojenskou potravinovou dávku. Jako nouzovku bych doporučoval americkou dávku MRE. Existuje v několika verzích, ale ve výsledku dostanete malý vakuově zalisovaný balíček, kde je vše potřebné. Pouze vodu musíte dodat. Najdete v něm lžičku, sušenky, hlavní jídlo, čaj, kávu atp. za cenu 100-200 Kč. Podle toho kam půjdete. Jen tak pro představu, tyto dávky se používají 3 na den, takže bych je bral pouze jako nouzovku. Jinak by se vám to mohlo pěkně prodražit. Abych nebyl vlastenci nařčen z propagování cizích výrobků, musím říci že české KDP a BDP jsou příliš velké. Jsou totiž plánovány jako celodenní dávka, čemuž odpovídá rozměr. Ovšem s půlkou chleba se s těmito balíčky dá vydržet i dva dny.

Strava na delší pobyt

Delší pobyt je individuální pojem, ale již při pobytu nad 3 dni by jsme měli mít lépe rozmyšlenou stravu. Je důležité z této stravy získat ucelené spektrum potřebných látek. Tedy cukry, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerály. Samozřejmě, že při týdenním vynechání vitamínů se nám nic stát nemusí, ale nedoporučoval bych to zkoušet moc často. Na co se zaměřit při plánování složení dlouhodobé stravy? Na několik věcí: čas přípravy, trvanlivost, dostupnost, praktičnost. Rozebereme si je po pořádku.

Čas přípravy: jde o to, že nemáme v přírodě čas ani chuť 3x denně připravovat hodinu jídlo. Musíme volit takové recepty, abychom měli ještě nějaký čas na ostatní činnost.

Trvanlivost a dostupnost: pokud už si nějaké jídlo vymyslíme, měli bychom si také pořádně rozmyslet, jak budeme obstarávat suroviny. Nést jich můžeme jen omezené množství. Ty, co neseme delší dobu, musejí být trvanlivé a skladné. Ty ostatní musíme volit tak, abychom je spotřebovali co nejdřív po pořízení. Pokud si pořídíme například vajíčka nebo kusové nevakuované uzeniny, měli bychom je večer sníst. Delší skladování nám může přivodit újmu na zdraví.

Praktičnost: Tedy jakým způsobem budeme koupené potraviny nosit, v jakých obalech je pořídíme atp. Zkrátka by nás mělo zajímat, abychom nesli potraviny v odolných a málo vážících obalech, se kterými nebudeme mít při likvidaci problém.

Jaká má být skladba jídelníčku?

Ráno a večer sytější jídlo, v poledne postačí něco menšího a rychlejšího. Také by jsme neměli zapomínat na něco malého k odpolední svačině, kdy postačí třeba sušenky i s jablkem.

Ráno by jsme neměli vynechat teplý nápoj. Je to nejlepší na rozjezd. Jinak klasiky chleba s něčím. Velmi dobrá věc je třeba krupicová nebo ovesná kaše. Mléko získáme z naředěného Salka. Oběd je různý. U turistů po památkách se často odehrává v nějaké hospůdce Pod Hradem, Pípě u přívozu apod. V lese je to většinou chleba s ohřátou konzervou. Večer je relativně nejvíce času a chuti s něčím se vyvařovat. Zde Vám již moc neporadím. Záleží, aby každý šáhnul do své zásobárny receptů a "spáchal" co umí. Samozřejmě že čím zkušenější je to kuchař, tím má větší výběr. Potkal jsem i takové lidi, kteří se patlali s lívanci na lihovém vařiči a šlo jim to (viď Syslíku). A nebo takové, co celý týden jedli guláš a párky z konzervy a měli navíc takovou smůlu, že poté, co vylezli z lesa, tak hospoda kterou navštívili měla na výběr pouze guláš a buřty (dotyčný smolař mi to osobně vyprávěl).

Ale přece něco poradím. Nějakej receptík od cesty( nečekejte žádné zázraky):

Nudle a konzerva: rychlé a výživné: instantní nudle s vhodnou masovou konzervou zamícháme ve vhodném poměru, ochutíme a sníme.

Polo rizoto: balíček rýže, konzerva masa, hrášek, kukuřice. Uvaříme, ohřejeme, zamícháme.

Luncheon meat s hořčicí/kečupem a chléb

Nudle s čokoládou: uvaříte nudle a do nich rozlámete kus čokolády podle chuti a necháte rozpustit. (zatím nemám odzkoušeno)

Kaše s ovocem: ovesné vločky, plechovka kondenzovaného mléka (Salka), ovoce (čerstvé, sušené, konzervované). Kaši uvaříme z vloček a naředěného salka. Do hotové pak přimícháme ovoce (velmi dobré).

Doporučuji ještě jednou, aby jste si před výletem řádně naplánovali co kdy budete jíst, zvolená jídla vyzkoušeli vařit v tábornickém nádobí a ochutnali, jak vám sednou.

Na závěr ještě jedna dobrá rada: kečup/hořčice, nějaké koření. Nezapomeňte na ně a v nouzi poznáte, že jídlu bez chuti alespoň nějakou dodají.

Ještě jedna malá výzva pro čtenáře: pokud máte nějaký svůj osvědčený nápad, napište ho do diskuse ať se ostatní poučí. Jsem na Vaše nápady velmi zvědavý.