Češi jednoznačně chtějí zdravé životní prostředí

Výsledky zveřejnila Evropská komise na sklonku dubna letošního roku.

Z průzkumu jednoznačně vyplývá, že obyvatelé všech členských zemí Unie přikládají značnou důležitost ochraně životního prostředí, ochraně přírody a důrazu na ekologické dopady poltických rozhodnutí. Desítka nových členských zemí v tom není žádnou výjimkou. Řada z nich, včetně České republiky, je ještě "zelenějších", než evropský průměr.

Průzkum zjišťoval názory 25 000 obyvatel 25 států EU. U nás zahrnul reprezentativní vzorek 1025 dotazovaných. Procházíme-li závěrečnou zprávu z tohoto unikátního výzkumu popořadě, čeká nás řada vcelku překvapivých zjištění.

Na otázku, zda stav životního prostředí významně ovlivňuje kvalitu našeho života, odpovědělo 75 % Čechů kladně (tzn. odpověděli buď "velmi silně" nebo "do značné míry"). Pro srovnání - průměr EU-25 je v této otázce 72 % takových odpovědí. Téměř všichni (89 %) navíc vzkazují politikům, že při svém rozhodování mají brát životní prostředí stejně vážně jako hospodářství a sociální oblast (průměr EU-25 je 85 %). Devadesát pět lidí ze sta je přesvědčeno o tom, že při všech rozhodnutích musí úřady i politici zohlednit dopady svých rozhodnutí na životní prostředí.

Nejvíce se Češi obávají rizik, spojených s nehodami, způsobenými člověkem (úniky nebezpečných látek, průmyslové havárie, apod.) - ty jsou jedním z 5 největších environmentálních rizik pro 59 % dotázaných občanů Česka. Na druhém místě jsou obavy ze znečištění vod (54 %), ovzduší (49 %) a z důsledků klimatických změn (43 %). Každý pátý obyvatel ČR se obává rizik, spojených s úbytkem přírodní rozmanitosti (biodiverzity) a téměř polovina lidí (40 %) považuje za jedno z pěti největších nebezpečí narůstání objemu odpadů, přírodní katastrofy či zdravotní rizika používání chemikálií v domácnostech.

Češi se cítí v porovnání s ostatními Evropany v oblasti životního prostředí relativně málo informovaní. Zatímco "velmi dobře" či "docela dobře" informovaných Dánů je 78 %, Němců 64 % či Švédů 67 %, Češi cítí, že mají dost informací pouze v 46 % případů - podobně jako Španělé, Italové, Slováci či Francouzi. Hůř na tom jsou pouze Litevci (32 %) a Poláci (37 %). Lidem u nás nejvíce chybí informace o důsledcích používání chemikálií v domácnostech (47 %), využívání GMO v zemědělství (45 %), zemědělském znečištění pesticidy a hnojivy (39 %) a úbytku biodiverzity (38 %).

Pokud jde o to, komu lidé nejvíce věří, když jde o životní prostředí, v celé Evropě jednoznačně vedou nevládní ekologické organizace - nejvíce jim věří 42 % lidí, stejně odpovídali i Češi. Druhou nejvyšší důvěru u nás požívají vědci (37 %, průměr EU 32 %), na třetí příčce je televize (32 %, průměr EU 27 %) a čtvrté jsou politické strany, které se o životní prostředí zasazují (28 % oproti evropskému průměru 13 %). Celá polovina Čechů doporučuje, aby se kvůli ochraně životního prostředí dále zpřísňovala ekologická legislativa - česká i evropská, zvyšovalo ekologické povědomí veřejnosti (47 %), zdaňovali ti, kdo životní prostředí znečišťují (44 %) a zvýšila se vymahatelnost environmentálního práva (43 %).

Kompletní výsledky průzkumu