Minimalizace ekologické zátěže 1 - odpady z obalů

A teď k té minimalizaci: Podle mého je nejvýznamnější problém množství odpadů které každý vyprodukujeme. A jak řešit tento problém? Jsou dvě složky tohoto problému:Je škodlivost materiálu z kterého jsou odpady. Druhou je problém samotného objemu odpadu.

První problém se dářešit snadno, ale neměl by mít vliv na druhý. Když si kupuji nějaký výrobek tak si vyberu ten vpřijatelnějším obalu pokud mam možnost této volby. Obal bývá totiž nejpodstatnější složka ze které setvoří odpad z výrobku. Je důležité aby se dotyčný zamyslel a uvědomil si že některý výrobek má obalů více-např.: klasická bonboniéra : 1/vrchní plastový obal přes celou krabici, 2/ papírová krabice, 3/papírová krytka bonbónů aby se moc nehýbaly + plastové lůžko, 4/ plastové či alobalové obalyjednotlivých bonbónů. 5/ pěkný dárkový papír s mašlí(volitelné).

Jedná se sice o hodně výrazný příklad,ale dobře ukazuje problém násobných obalů. A co s tím? Jednoduše koupím jinou bonboniéru o které vím ženemá tolik zbytečných obalů či tu která je má z přijatelnějších materiálů.

A co tolikdiskutované PET láhve? Sklo je těžké a křehké, plechovky značně energeticky náročné na výrobu a skoronikdo se nezabývá recyklací materiálů. PETky mají své výhody pro které jsou tak oblíbené. Lehké a levné navýrobu, dají se vyrobit v jakékoliv velikosti a barvě. Nevýhody: ročně se jich vyrobí stovky tun (při 45g/1 kus to je neuvěřitelné množství).

Dobrý byl model vratných plastových lahví. Lidé jsou alepohodlní a kupují radši nevratné láhve než se zatěžovat a odnést zpět drahou láhev. Pamatuji si že se za nedávalo 10 Kč (počátkem 90.let). O tom, že to jinde funguje vím z vlastní zkušenosti z cesty do Norska. Tampoužívají vratné plastové láhve a nedělá jim to žádné potíže. Stačí jen chtít. A když u nás není možnostvolby a nechci se vzdát výhod plastu tak bych Vás poprosil o důkladnou separaci. Strhnout etiketu,sešlápnout a hodit do kontejneru zvlášť víčko a láhev. Dalším problémem je, že je jen minimumfirem které se zabývají recyklací PET. U nás je totiž hygienickou normou zakázané opětovné použití propotraviny, a v dalších odvětvích není o tento materiál velký zájem. Recyklovaný je totiž o něco dražší nežnově vyrobený. Klíč spočívá v legislativě (např. daňové úlevy apod.)

Takto je možné pokračovatskoro u jakékoliv oblasti výrobků. Ale všichni již jistě přijdou na konkrétní řešení které se jich týká.Jen velmi málo firem dbá více na to, aby jejich produkty byli šetrné k přírodě ve všech směrech než na to,aby měli výrazné marketingově skvělé obaly které Vás ihned praští v obchodě přes oči. Neuvědomují sitotiž, že i ekologie je reklama mnohdy lepší než to co předvádějí oni. Já osobně si myslím želidstvo má pořád silnější pud sebezáchovy než pud lenosti, a proto začne dělat sice malé dětské krůčky alepřece se jednou rozeběhne k čisté planetě. První vlašťovky trvale udržitelného rozvoje již vylétly azáleží jen na nás, jestli se chceme k hejnu přidat anebo je nám jedno co se stane s našimi potomky. Hlavně že mě se to už týkat nebude. Je to jen a jen na Vás.

foto: ROS a.s.