Vychází 3. číslo Naší přírody

Víte co je edafon?

Edafon, edafon – mikrofon, gramofon, telefon, suzafon, fon ... Fon, to je přece jednotka hladiny hlasitosti. Tak to bude určitě něco se zvukem. Že by nějaký hudební nástroj, nebo vylepšený Edisonův fonograf? Takovéto myšlenky proběhnou jistě alespoň části čtenářů hlavou a začne jim v ní vrtat, proč by článek o nějakém hudebním nástroji či snad předchůdci gramofonu měl být zrovna v časopise o české přírodě. Pro uklidnění musíme poznamenat, že termín edafon nemá se zvukem pranic společného a poprvé jej použil německý přírodovědec Raoul Heinrich Francé v roce 1913 k označení půdních mikroorganismů. Dnes má význam poněkud širší a rozumí se jím prakticky všechny živé organismy, které se volně vyskytují v půdě – netýká se tedy kořenů a semen rostlin.

Živoucí fosilie našich vod – perlorodka říční

Snad každý zná mořské perly jako malé lesknoucí se kuličky různých barev a odstínů. Ne každý však ví, že i ve vodách na našem území se od dávných dob vyskytuje skutečná perlorodka, vzdálená příbuzná té mořské. Jedná se o perlorodku říční (Margaritifera margaritifera, Linnaeus, 1758), velmi vzácného živočicha obývajícího naše oligotrofní vody. V minulosti byla cíleně lovena a decimována právě pro své perly, a ačkoliv se jí dostalo ve 20. a 21. století přísné ochrany, postupně vymírá a z našich vod tak mizí. Jednou z hlavních podmínek pro život perlorodky jsou totiž chladné vody s nízkou eutrofizací, bez rozpuštěného anorganického vápníku, ale s přítomností vápníku organického, který se nachází v opadu z rostlinného materiálu. Už jen tyto charakteristiky se v našich současných vodotečích téměř nenachází a tím existenční problémy perlorodek zdaleka nekončí.

Jeskyně zkamenělých snů

Kdysi jeskyni Pec obývali paleolitičtí lovci. Co se skrývá v jejím podzemí, pod Plaveckým hradem, donedávna sotva kdo tušil. Před třemi roky pronikli jeskyňáři do míst možná stovky tisíc let uzavřených před vnějším světem. V jedné z nejkrásnějších jeskyní Malých Karpat se vývoj krasu zastavil před dlouhou dobou. Unikátní výzdoba tu vytváří zvláštní a zcela výjimečný mikrosvět, jaký v Plaveckém krasu nikde jinde nenajdeme.

Obsah čísla 3/16

Šplhouni z rákosí / Alena Říhová
Víte co je edafon? / Hana a Vladimír Motyčkovi
Živoucí fosilie našich vod – perlorodka říční / Jiří Krouza
Majka obecná / Mladen Kaděra
Červenka nás varuje, co naše ptáky zraňuje / Alena Říhová
Jaro na rybníku / Přemysl Pavlík
Jeskyně zkamenělých snů / Jiří Sladký
Královstvím orchidejí v podhůří Chřibů / Jakub Hloušek
Neznámý svět maďarských hor / Martin Janoška
Velká Homolka / Jan Moravec
Perm – doba rudých pouští / Lukáš Kukal
Školní „kecy“ aneb Plazi nejen se plazící / Marek Velechovský
Poznáváme naše hřibovité houby: hřib růžovník / Michal Mikšík