Copak to mám to běhá na chalupě? Kolčava, hranostaj, kuna, tchoř, vydra nebo snad jezevec? Aneb lasicovití v Čechách

Já si výjimečně odpustila přednášku o tom, že kuna je přece asi 5x větší a svišť ještě více. Je to přece lasička, ježiši!

Tak jsem se rozhodla udělat přehled o zástupcích čeledi lasicovití (Mustelidae) v České republice.

Řazeni jsou od nejmenšího po největšího.

Obecně

U všech lasicovitých šelem lze pozorovat výrazný pohlavní dimorfismus- samci jsou větší a mohutnější než samice. Jedná o noční zvířata, jen vzácně je lze pozorovat při lovu za dne. Mláďata rodí zpravidla jednou za rok, přičemž doba březosti může u některých zástupců trvat až 12 měsíců. Pokud je rok hojný na kořist (takzvaný hraboší rok), rodí i víckrát. Oplozená vajíčka jsou schopna zůstat delší dobu v klidu a dál se vyvíjet až při lepších podmínkách. Lasicovití jsou povětšinou samotáři a sbližují se jen v době páření.

Celkově lze říci, že se jedná o velmi hbitá a inteligentní zvířata, neobyčejně vynalézavá a agresivní při lovu. Mají ostré drápy, neumí je ale zatáhnout.

V zimě nespí pravým zimním spánkem, ale jen takzvaným nepravým- během zimy občas vylézají, ale po celou dobu spotřebovávají tukové zásoby.

Nejvíce jsou lasicovití ohroženi lovem pro jejich kožich anebo jako myslivecké trofeje. Bývají pronásledováni jako škodná.

Lasice kolčava (Mustela nivalis)

Tato lasička je nejmenší zástupce čeledi lasicovití v Čechách. Populace u nás je velká a stabilní a rozšířená po celém území republiky. Lasice kolčava obývá lesy v horách i nížinách, otevřenou krajinu i města. Tyto malé lasičky nevydávají téměř žádné zvuky a jsou velmi hbité, čímž je jejich sledování obtížnější. Samci jsou s 13-26 centimetry větší a mohutnější než samice. Samice měří 11-22 centimetrů. Živí se drobnými hlodavci, vejci a nepohrdne ani mršinou.

Snadno ji lze rozeznat podle rezavě zbarvené srsti včetně ocasu, bílého bříška a drobné a štíhlé postavy. Jedincům žijících u nás na zimu kožich lehce zesvětlá, v severních oblastech Evropy ale může i zbělat. Více o kolčavě.

Lasice hranostaj (Mustela erminea)

Hranostaj je větší než kolčava- dorůstá délky 24-29 centimetrů a váha se pohybuje od 130 do 350 gramů. Ovšem velký samec kolčavy může být stejně velký jako samice hranostaje. Odlišit je lze od sebe podle černé špičky ocasu, kterou disponuje pouze lasice hranostaj. V zimě srst vždy zbělá a přes léto může mít různé odstíny hnědé. Spodní část těla je bílá. Osidluje méně husté lesy, křoviny a horské oblasti.Více o Lasici hranostaj zde nebo zde.

Tchoř tmavý (Mustela putorius)

Tchoř je zavalitější a větší než lasice, tělo dorůstá délky kolem 33-44 centimetrů, ocas 10 centimetrů a váží kolem 1 kilogramu. Identifikovat ho lze snadno podle bílé srsti na stranách hlavy. Žije u vod, v otevřené krajině, horských oblastech i v blízkosti lidských obydlí. Umí se výborně potápět. Typický je pro něj štiplavý puch, který vypouští z análních žláz, pokud se cítí být ohrožen. Vyskytuje se údajně na celém území České Republiky, velikost populace ale není známa. V pářícím období je velmi hlasitý.

Tchoř je ohrožen lovem pro svůj kožich. Jeho zdomácnělá podoba- fretka, se stala oblíbeným domácím zvířetem. Více o tchořovi se dozvíte zde.

Kuna skalní (Martes foina)

Kuna skalní dorůstá délky až 50 centimetrů a váží až 2kg. Srst má hnědou a náprsenku bílou stejně jako břicho. Kuna skalní se živí hlodavci, vajíčky a je schopná ulovit i slepici. Na podzim se přiživuje ovocem. Není příliš plachá, můžeme ji pozorovat i v centrech měst (jedna nám bydlela pod střechou), když se cítí být ohrožená, bez dlouhého rozmýšlení zaútočí. Více o kuně skalní se dozvíte zde.

Kuna lesní (Martes martes)

Kuna lesní je o něco málo drobnější a štíhlejší než kuna skalní. Nápadná je svými velkými ušními boltci a žlutě zbarvenou skvrnou na hrdle. Bříško je opět světlé. Kuna lesní žije v rozlehlých lesích a klidnějších oblastech, vzácně ji lze spatřit na vesnicích. V lesích také loví, pohybuje se velmi obratně v korunách stromů a je schopná ulovit i veverky. Setkat se s ní můžete na území celé ČR.

Velikost populace u nás není důkladněji prozkoumána, ale odhaduje se hustota populace v rozmezí 4,5-9,3 jedinců/100 ha. Více o kuně lesní se dozvíte zde.

Vydra říční (Lutra lutra)

Vydru říční rozeznáte lehce tím, že ji spatříte pouze v blízkosti řek a stojatých vod a jedná se o jediného lasicovitého s plovacími blánami. Zbarvení je typicky hnědé a spodní část bílá. Živí se převážně vodními živočichy. Vydra je chráněna zákonem. Trvale se vyskytuje v jižních, jihozápadních a středních Čechách a Českomoravské vysočině, Beskydech, Labských pískovcích a bývá viděna i v povodí Ploučnice. Více o vydře se dozvíte zde.

Jezevec lesní (Meles meles)

Tento druh jezevce je jediným zástupcem tohoto rodu u nás a zároveň největší lasicovitou šelmou. Váží 10 až 20 kilogramů a s ocasem měří až 1 metr. Typický je svou zavalitou postavou netypickou pro lasicovité šelmy. Dožívá se až 20- ti let.

Samice jezevce mají pouze tři páry bradavek.

Živí se téměř vším, co les nabídne: od bobulí, po žáby, hmyzem i drobnými savci. Ukrývá se ve složitých systémech spojených nor, v zimě spí nepravým zimním spánkem. Více o jezevci se dozvíte zde.

Závěrem

Na závěr je asi vhodné připomenout, že svišť horský (Marmota marmota) patří mezi hlodavce a je největší zástupce čeledi veverkovití. Váží 4-8 kg, je býložravec a vypadá úplně jinak. V České republice nežije, nejblíže obývá Tatry svišť tatranský (Marmota marmota latirostris) -v tom měla paní pravdu.

Zdroje:
www.iucnredlist.org
www.biomonitoring.cz