Dagmar Pinkasová: V domácím prostředí se dá najít hodně bylinek

Ve výrobě čajů Apotheke
Autor: Martin Singr

Máte přehled, jaké bylinky se sem vozí, nebo se to už nedá zapamatovat?

„Já přehled mít musím, protože je objednávám. Je jich kolem stovky a je to téměř vše, na co si vzpomenete z léčivých bylin. Z těchto bylin tady pak vznikají skoro dvě stovky různých čajů, protože bylinky kombinujeme.“

Asi to nejsou jen bylinky, které si člověk může nasbírat sám v přírodě. Dalo by se říct, jak velký podíl zde mají bylinky, které člověk buď nepozná, nebo se k nim v českých podmínkách nedostane?

„Je to tak půl na půl. Nasbírat se dá téměř všechno, jde o to, jak je člověk erudovaný a jak moc tomu rozumí. Já jsem si sbírala bylinky od mládí, protože vždy mě to bavilo, takže já si byla většinu bylin schopná nasbírat. Ale laici hodně bylin nepoznají, třeba jestřabinu… Ale dá se najít, když člověk ví, po čem jít a kam.“

Je rozdíl mezi čajem, který si člověk udělá z bylinek, které si sám nasbíral a bylinným sypaným čajem Apotheke?

„To je složité. Když máte čaj od nás, je to pohodlnější. Člověk je dnes dost zaměstnaný, nemá čas a ani znalosti a tohle je opravdu pohodlí. Samozřejmě paní v důchodu, která má znalosti, si může vše nasbírat a má to čerstvé. Já se zde také snažím mít vše čerstvé a víme i odkud bylinky máme, probíhají u nás kontroly mikrobiologické i na těžké kovy. Máme smlouvy s dodavateli, ale člověk samozřejmě vždycky víc věří tomu, co si sám natrhá. Ale nemůžete tomu věřit stoprocentně – když žijete na Ostravsku, tak i když si bylinky nasbíráte na zahrádce, může to být horší.

Druhá věc je, že u nás zákazníci mají záruku správné skladby bylinek. Když je to třeba ledvinový čaj, musí se jednat o směs bylinek, které jsou účinné na ledviny. I když je to u každého člověka malinko individuální, snažíme se najít vyváženou kombinaci.“

Když jde člověk na houby a zmýlí se, hrozí otrava. Jak je to u bylinek? Hrozí i zde až takové následky?

„Samozřejmě, že hrozí a myslím, že je to úplně stejné. Rulík asi každý pozná, ten by člověk nesbíral. Ale dají se zaměnit rostliny například z čeledi mrkvovitých, třeba anděliku a bolehlav. Když si nasbíráte v lese černý bez, ten může být také jedovatý. A pak je zde také třeba jmelí - to se používá jako léčivé, ale ve vyšších dávkách je jedovaté nebo zemědým se ve vyšších dávkách vůbec nedoporučuje. Naše čaje ale obsahují jen bylinky, které jsou bezpečné.“

Bylinky jsou lékem v podstatě na všechno. Dalo by se říct, že kdo má přehled, vystačí si s čajem místo léků?

„Bylinky v řadě případů mohou pomoct, ale ve spolupráci s doktorem. Když máte bolení břicha, vzít si čaj, který obsahuje bylinky na pomoc při zažívání a uklidnění trávicího traktu je vhodné, ale i tak je třeba konzultace s doktorem. Ale pokud by měl člověk závažnou chorobu, oddálil by tím cestu k doktorovi… Je to těžká otázka a není to černobílé.

Všude se píše, jako jsou bylinky zázračné, my k čajům nemůžeme s ohledem na legislativu skoro nic napsat, protože jsou na pranýři. Určitě když má člověk chřipku, tak nevyléčí vyloženě chřipku. Pomůžou vypotit se, doplnit tekutiny a urychlit nemoc. Ale určitě ne ze sedmi dní na tři.“

Takže je to spíš prevence…

„To se nedá takto definovat. Některými bylinkami můžete podpořit činnost imunitního systému, podpořit trávení, činnost ledvin. Podle bylináře Pavla Váni, se kterým jsme spolupracovali, byla jedna z nejlepších bylinek dvojzubec v čisticím čaji. Spousta bylin působí tak, že podporují metabolismus – jaterní činnost a to je důležité. Třeba také ostropestřec, pampeliška, kopřiva na pročistění ledvin… Ale my nesmíme u našich čajů zmiňovat žádnou prevenci. Určitě by však lidé měli bylinky používat čas

Je rozdíl, jestli je čaj porcovaný nebo sypaný?

„Rozdíl tam určitě je. V tom sypaném může člověk bylinky vidět, zatímco když je namelete najemno, rychleji může dojít k oxidaci nebo kpostupnému znehodnocení látek v delším časovém období. Ale my vyrábíme z čerstvých bylin a čaje posíláme rychle do obchodů. Hlavně je to pohodlnější – ne každý si chce nasypat čaj do sítka. Já bych se přikláněla pro kompromis – doma večer si udělejte sypané bylinky a přes den v práci pytlíkované čaje.“

Nabízíte i biočaje. Jaký je o ně zájem? Je vlastně vůbec rozdíl mezi bylinkami v bio kvalitě a konvenčními?

„Na první pohled samozřejmě rozdíl poznat není. Nakupuji bylinky s certifikátem, že jsou vypěstované v bio režimu bez použití umělých hnojiv a postřiků proti plevelům a škůdcům. Věřím tomu, že jsou ekologicky pěstované. Ono nejde v bio jen o přínos ve vlastním výrobku, ale i o náš přínos přírodě. Při pěstování se neničí příroda, nepoužívají se chemické hnojiva ani postřiky. My výrobci i zemědělci jsme kontrolovaní pověřenou organizací, že vše probíhá tak, jak má.

U bio čajů každý rok stoupá prodejnost. Za to jsem ráda, ale byla bych radši, kdyby nárůst byl vyšší. Asi lidé na bio čaje tolik nehledí nebo je nežádají v lékárnách, protože tam není odpovídající propagace. Ani není o moc vyšší cena, proto bych řekla, že je to nedostatek pozornosti. Většina našich dětských čajů je z biosurovin, zde to určitě význam má a tyto čaje jdou hodně na odbyt…“

Jak vybíráte, jaké čaje budete nebo nebudete vyrábět? Třeba čaj na imunitu nedávno zmizel z pultů lékáren…

„Co mizí z našeho výrobního programu, o to lidi nejeví zájem, tudíž se to nevyplácí vyrábět. Musíme splňovat určité množství krabiček při objednávkách a podobně. Kvůli stovce čajů vám nikdo nevytiskne krabičky.

Co se týká nových čajů, sledujeme nové trendy, a když vidíme, že třeba zázvor má dobrou odezvu u lidí, můžu vyrobit více druhů čajů se zázvorem, aby to vyhovovalo více lidem. Moderní bylinky, třeba rakytník,používáme do více druhů našich výrobků, má vynikající chuť i použití, spolupracovali jsme s léčitelem Váňou, který měl také spoustu nápadů a zajímavých receptur, ale bohužel zemřel. Tam se řada nerozšiřuje, ale ještě od něj máme asi patnáct dalších receptur, které bychom mohli využít. Jinak dělám receptury já, zkušenosti i vzdělání na to mám…“

Mohu se tedy zeptat, kde se učí, jak vyrábět bylinné čaje?

„Absolvovala jsem na farmaceutické škole dvouletý studijní program léčivé rostliny. A jinak mám VŠCHT v Praze, kde jsme se tedy o bylinách neučili, ale zase mám blízko k chemii a účinným látkám. A jak jsem již říkala, od mládí jsem sbírala bylinky a sama jsem se o léčivé rostliny zajímala, vždy mě přitahovaly. Při tvorbě receptur vycházíme ze znalostí starých herbářů, ale snažíme se plnit i současné chuťové požadavky. I když je čaj na žaludek, snažíme se, aby byl čaj chutný a nebylo to něco odporně hořkého, co nikdo nepozře. Zároveň musím vědět, že ta bylinka je účinná na žaludek a jednotlivé bylinky k sobě musí ladit.“

Poslední dobou jsou „in“ limitované edice. Děláte něco podobného i u čajů nebo chystáte něco podobného?

„Ano, děláme třeba teď různé dárkové baličky. Neděláme jen bylinné čaje, ale také aromatizované ovocné čaje, o které je velký zájem a z těch se dělají dárkové krabičky. Co je v přebalu, to můžeme dávat do dárkových krabiček tak, aby lidé ochutnali co největší šíři našich výrobků a pak si mohli vybrat, co jim chutná. Samozřejmě se to snažíme podpořit nějakým dárkem, letos jsme třeba sepsali herbář, aby se lidé uměli v bylinkách orientovat…“

Zmínila jste aromatizované čaje. Asi nikdo si nebude myslet, že do pomerančového čaje dáváte pomeranče… jak to probíhá?

„No, to si lidé dost často myslí (úsměv). Samozřejmě, když ho nazvu pomerančový, tak tam nějaké pomeranče musí být, ale technologicky je to omezené množství. Většina výrobců používá pouze šípek, ibišek, jablko a aroma, to jsou obyčejné, levné čaje, které najdete ve všech supermarketech.

My se snažíme používat mnohem více složek, které čaj ochutí a mají i nějaké příznivé účinky. Ráda používám i mátu, ovoce, černý rybíz, rakytník, lékořici, koření jako anýz nebo fenykl… Dělám to prostě tak, aby čaj nebyla jen ovoněná voda.“

Aroma samo o sobě je špatné nebo není?

„Snažíme se dávat do čajů přírodní aroma. Samo o sobě úplně špatné není, záleží na původu a na množství. V čajích bych to neviděla jako problém, spíš je problém, že se dneska aromatizuje i to co by se nemuselo, vlastně mnoho potravin, u kterých by to nikdo nečekal.“