Jak pomoci ptákům na zahradě

autor: Jan Stehlík
Není to tak dávno, co jsem v jednom odborném časopise četl rozhovor s paní architektkou, která hned na začátku upozornila na to, čeho si všímám již delší dobu: spousta nových českých zahrad se stává velmi "sterilními", bez vyšších, hustších stromů a křovin a s několikrát do měsíce sekaným anglickým trávníkem - jinými slovy tedy místy, kde není příliš živo. Rozhodl jsem se proto sepsat vlastní zkušenosti s udržováním zahrady atraktivní pro ptáky a přiblížit tak fakt, že vytvoření takového prostředí není nic složitého.

Svou zahradu jsem si vždy představoval zčásti jako užitkovou s ovocnými stromy a zčásti jako okrasnou. A přesně takovou zahradu v současnosti vlastním. Jedná se o rozlehlejší pozemek na okraji chráněné krajinné oblasti, ze dvou stran ohraničený polem, z jedné strany zahradou a z další silnicí. Vždy po perném týdnu si zde jako vášnivý ornitolog náležitě užívám časně ranní a pozdně večerní posedávání a poslouchání zpěvů nejrůznějších ptačích druhů. Již několikrát jsem byl přitom tázán, jak to vlastně dělám, že mám na zahradě tak živo. Odpověď je jednoduchá: je třeba stanovit určitá pravidla, jejichž dodržování ptáky na zahradu přiláká a pokud možno i přiměje, aby zde zůstali nebo se sem vraceli. Zde je přehled nejefektivnějších z nich:

* sekat není třeba několikrát do měsíce, nikdy navíc ne na celé ploše - vždy přitom nechávat část pozemku neposečenou. Takto neudržovaná místa přilákají hmyz a tím i některé hmyzožravé ptáky.

* nelikvidovat staré, částečně nebo zcela mrtvé stromy; jejich měkké dřevo je ideální pro přilákání hmyzu a hlavně strakapoudů, kteří v nich vytvoří dutiny, zahnízdí a poté v dutině umožní hnízdění i jiným ptákům, hlavně sýkorám, brhlíkům nebo krutihlavům

* vyvěsit různé typy ptačích budek

* vybudovat na svém pozemku nesečené houštiny, tzn. pásy nebo skupiny hustých křovin nejlépe prorostlých bylinami, které k hnízdění preferují např. pěnice

* při výsadbě nových dřevin dbát na druhovou rozmanitost, tzn. pokud možno na své zahradě docílit zastoupení jak jehličnatých, tak listnatých stromů

* v zimě ptáky přikrmovat vhodnou stravou, např. slunečnicovými semeny, lojem či kusy tepelně ani jinak neupravovaného masa (pro strakapoudy a krkavcovité; více informací v našem starším článku.

Výskyt hmyzu můžete podpořit i tvorbou kompostu. Více ptačích druhů přiláká také vybudování mělkého jezírka se zarostlými břehy, které mohou využívat někteří mokřadní ptáci jako zastávku při tahu i většina hnízdících ptáků jako místo k pití a koupání.

V momentě, kdy zjistíte, že již ve vaší zahradě nějaký pták zahnízdil, je vždy třeba dbát na co nejmenší rušení! Vysoce nežádoucí je také sekání i jiné upravování nejbližšího okolí hnízda, vedoucí ke zbytečnému vyrušování hnízdících ptáků a odhalení hnízda predátorům. Během hnízdního období je vhodné také minimalizovat nebezpečí ze strany domácích mazlíčků, hlavně koček.

A jak je na tom má zahrada? Za 3 roky podrobnějšího monitorování jsem zde zaznamenal celkem 57 druhů ptáků, z toho 22 prokazatelně hnízdilo. Je však třeba poznamenat, že lokalitu navštěvuji většinou jen o víkendech, a to hlavně od jara do začátku zimy, druhy navštěvující zahradu jindy mně tak většinou unikají.

Hnízdily zde jak druhy běžnější (pěnkava obecná, sýkora koňadra a modřinka, pěnice černohlavá, hnědokřídlá a pokřovní, budníček menší, stehlík obecný, konopka obecná, sedmihlásek hajní, zvonek zelený), tak i některé vzácnější (hrdlička divoká, krutihlav obecný); z nehnízdících druhů pak stojí za zmínku např. krkavec velký, křepelka polní nebo jestřáb lesní.

Doufám, že jsem svým příspěvkem někoho motivoval a jsem si jist, že při dodržení většiny z výše zmíněných pravidel se na své zahradě budete moci z pozorování a objevování nových ptačích druhů těšit i vy.



autor:
datum vydání:
26. června 2013


Diskuze k článku „Jak pomoci ptákům na zahradě“



 

Líbí se Vám naše články? Sledujte nás na Facebooku nebo pomocí RSS kanálu!