Recenze českého překladu knihy Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu – Svensson a kolektiv – druhé vydání

Po osmi letech je na českém trhu k dostání druhý překlad „Svenssona“. O tom, jak dopadl, informuje následující recenze.

Ihned poté, co se v roce 1999 objevilo na pultech knihkupectví první vydání knihy Collins Bird Guide, sklidilo mezi ornitologickou veřejností obrovský úspěch a krátce nato bylo označeno za nejlepší příručku pro určování ptáků západopalearktické oblasti. Obsáhlost (kniha pokrývá nejen oblast Evropy, ale také severní Afriky a Blízkého východu) v kombinaci s věrnými ilustracemi od předních evropských malířů ptáků a kvalitním doprovodným textem od experta na terénní určování ptáků dala vzniknout opravdu perfektní určovací příručce, která snadno překonala všechny své předchůdce. Popisuje nebo alespoň uvádí všechny druhy zaznamenané ve sledované oblasti, včetně vzácných zatoulanců a druhů introdukovaných a uniknuvších ze zajetí. U většiny z nich (s výjimkou posledních tří jmenovaných skupin, které jsou uvedeny na konci knihy) nechybí vyobrazení šatu jednotlivých pohlaví, mladých ptáků, popř. svatebního a prostého šatu, mnohde nechybí ani vyobrazení více poddruhů, v letu, v typickém prostředí nebo při typickém chování. Doprovodný text se pak soustřeďuje hlavně na fakta potřebná k určování v terénu, tj. typickým prostředím daného druhu, jeho popisem a popisem hlasových projevů; nechybí ani malá mapka s rozšířením.

Druhé, aktualizované vydání se na trhu objevilo v roce 2009, a od svého předchůdce se výrazně liší. Nejnápadnější změny se odehrály v taxonomické oblasti, v rámci které přibylo 41 nových druhů a tím pádem i 24 nových dvoustran. Na první pohled je patrné také „přeházení“ jednotlivých skupin – první vydání začínalo potáplicemi a pokračovalo přes potápky a veslonohé dál, až k pěvcům, ve druhém vydání jsou na základě současných poznatků nejdříve vrubozobí a hrabaví. Oproti prvnímu vydání je příjemnou změnou také vylepšení desítek ilustrací a aktualizace map rozšíření. První české vydání vyšlo v roce 2004 (Svojtka & Co., Praha; překlad Romana Anděrová). Prvotní nadšení však krátce na to vystřídalo zklamání, neboť se zjistilo, že překlad obsahuje řadu nepřesností i vyložených nesmyslů, které mohou mást zvláště amatérské ornitology. Nejrizikovějšími oblastmi byly početnost druhů v ČR a české názvosloví, ale chyby se objevovaly i v samotném překladu. Mohli jsme se tak například dočíst, že vlaštovka obecná na našem území hnízdí v počtu menším než 100 párů (ve skutečnosti je celková početnost odhadována na 400-800 tisíc párů) nebo káně lesní v počtu větším než 100 tis. párů (velikost skutečné populace 9500-13000 párů). Kvůli špatnému názvosloví jsme se pak mohli setkat například s neexistující žlunou levantskou (správně žluna africká) nebo orlem nepálským (správně orel stepní).

Zprávu, že se začíná pracovat na novém, přepracovaném vydání, tak většina ornitologů přijala s nadšením a velkým očekáváním, zda se překladatel (Robert Doležal) dokáže vyvarovat chyb z prvního vydání a neudělá nějaké další.

Druhé vydání (Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu, vydalo nakladatelství Ševčík, Plzeň 2012) se stejně jako jeho předchůdce na první pohled příliš neliší od anglického originálu. Má tak celé uhlově černé desky se zlatavě bílým nápisem a ilustrací letícího rybáka dlouhoocasého. Co však mnohé nemile překvapí již při zběžném ohledání je měkká vazba. Nevím, proč byl zvolen zrovna tento typ (nižší hmotnost?), ale do terénu, kam je příručka primárně určena, se nehodí a kniha je díky ní výrazně choulostivější. Naopak při jejím listování na první pohled potěší zachování vysoké kvality tisku a papíru. Dostáváme se tedy k samotnému překladu. Po chvíli pročítání je již patrné, že na rozdíl od prvního vydání prošla odbornou recenzí (od RNDr. Jiřího Horáčka) a úspěšně se tak vyhnula jeho největším problémům (chybám v názvosloví a početnosti v ČR). U názvů nedávno vzniklých druhů, které ještě nemají ustálený název v češtině, se autor radil s Faunistickou komisí České společnosti ornitologické a takový název od ostatních jednoduše odlišil netučným písmem. Toto řešení považuji za velmi vhodné.

Bohužel, ani tentokrát v textu nechybí faktické chyby a překlepy. První nalezneme již na první straně v ilustraci topografie ptačího těla, kde jsou ruční krovky chybně označeny za ruční letky, a do konce knihy jich můžeme napočítat celkem 10 (z toho 2 jsou zřejmě již v originále) + dalších asi 19 překlepů (jejich seznam je k dispozici zde: http://birdwatcher.cz/novy_svensson_chyby.html). Vlastník druhého anglického vydání si v českém překladu u několika druhů všimne také další nesrovnalosti – doplňování původního textu novým, přímo nesouvisejícím s výskytem v ČR. Sám autor tento krok zdůvodňuje tím, že mu při překládání anglického originálu místy český text nevycházel na celou stranu, a byl proto požádán, aby ho doplnil svým vlastním. Rozhodl se tak vycházet z aktuálního vydání Fauny ČR - Ptáci, ale text neoznačil a neopatřil poznámkou, což může působit značně matoucím dojmem, že se informace týká celé sledované oblasti (typický příklad lze nalézt u krahujce obecného, kde je výhradně v českém vydání uvedeno, že „na jeho početnost má vliv krom člověka především jestřáb, puštík a kuna lesní“).

Jak tedy nové vydání dopadlo? Oproti prvnímu vydání udělalo značný pokrok, ale k dokonalosti má stále ještě daleko. I tak ho však - na rozdíl od vydání prvního - lze doporučit všem českým ornitologům a birdwatcherům. Je však vhodné si chyby na základě přiloženého seznamu přímo v knize opravit.

EAN: 9788072912247
Vydavatel: Ševčík
Rok vydání: 2012
Počet stran: 448
ISBN:978-80-200-2185-4
Autor: Svensson, Mullarney, Zetterström
Vazba: Brožovaná
Knihu lze koupit na wwwknihysevcik.cz

Zdroje:
Svensson a kol. (1999): Collins Bird Guide. 2nd edition: The most complete Guide to the Birds of Britain and Europe. Harper Collins Publishers, London.
Svensson a kol. (překlad Robert Doležal; 2012): Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Ševčík, Plzeň.
Seznam chyb na stránkách překladatele