Senát prosazuje ničení kvalitní půdy a krajiny

Skupina senátorů [1] získala podporu většiny svých kolegyň a kolegů pro svůj návrh zvýhodňující zábory půdy pro logistické a průmyslové komplexy na okrajích měst a obcí [2]. Právě tyto stavby přitom nejčastěji zabírají volnou krajinu. Poplatky za zábor mají investory motivovat k využívání zastavěné a méně kvalitní půdy místo volné krajiny. Senátory navrhovaná rozsáhlá výjimka by tuto motivační funkci poplatků zrušila, čímž by navíc připravila státní rozpočet o nejméně desítky milionů korun ročně na příjmech z poplatků [3]. Návrh bude nyní projednávat Poslanecká sněmovna.

Rozsáhlá změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu [4] snižuje platby za zábory nejcennější krajiny – od ochranných pásem léčivých zdrojů a minerálních vod až po národní parky. Ze všech nejméně mají podle nového senátorského návrhu za zábor půdy platit právě nová skladiště a průmyslové závody [5].

Developeři musí nyní podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu hradit poplatek za každý hektar zemědělské půdy, který přemění ve staveniště. Zástavba přitom nyní zabírá asi 59 nových hektarů zemědělské půdy týdně - často úplně zbytečně. Rychlost zástavby se přitom stále zvyšuje [6]. Poplatky za vynětí kvalitní půdy ze zemědělského půdního fondu byly výrazněji zvýšeny od ledna 2011, a to poprvé po téměř dvaceti letech. Hlavním důvodem zvýšení byla skutečnost, že poplatky již mnoho let od zabírání půdy neodrazovaly a nové investice vznikaly zpravidla na zelené louce. Na dnešním jednání Senátu někteří předkladatelé návrhu tvrdili, že jediným důvodem vyšších poplatků byly zábory půdy kvůli fotovoltaice. Tato informace není pravdivá. V takovém případě se totiž obvykle jedná o dočasné vynětí pozemku ze zemědělského půdního fondu, za které se platí jen zlomek poplatků za trvalé vynětí. Zvýšení poplatku navíc státní správa připravovala mnohem dříve (MŽP už v roce 2008) než problémy s umísťováním fotovoltaiky na zemědělskou půdu vůbec vznikly. [7]

Povinnosti platit poplatek za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu byly dosud zbaveny výhradně pozemky, u kterých by poplatek smysl neměl - například čističky, rybníky, zahrady nebo obytné domy uvnitř zastavěného území.

Krok této skupiny senátorů a senátorek tak prakticky kopíruje dosud neúspěšné návrhy, které v červnu a v září loňského roku pokoutně předkládali někteří poslanci formou tzv. přílepků k věcně nesouvisejícím zákonům. Po veřejné kritice ze strany ekologických organizací byly tehdy tyto návrhy pokaždé odmítnuty drtivou většinou zákonodárců [8].

Mgr. Daniel Vondrouš ze Zeleného kruhu uvádí:
„Návrh prakticky ruší motivaci pro šetrné nakládání s půdou a krajinou. Libovolné rozšiřování stávajících průmyslových zón stejně jako vládou posvěcené budoucí nové zóny mají platit směšně nízké poplatky. Desítky milionů korun ročně budou v napjatém státním rozpočtu chybět.“

Poznámky:
[0] www.senat.cz
[1] Veronika Vrecionová, Jiří Bis, Pavel Eybert, Adolf Jílek, Miloš Malý a Petr Pakosta
[2] Kompletní znění návrhu senátní skupiny
[3] V roce 2010 tvořila průmyslová výstavba rovnou čtvrtinu (2 924 ha) půdy zabírané za účelem zástavby. Jen v těchto případech museli developeři zaplatit téměř 77 milionů korun. Nový zákon ovšem s platností od roku 2011 tyto odvody zmnohonásobil. Údaje za rok 2010 uvádí Statistická ročenka životního prostředí České republiky, str. 498
[4] 10821 Aktuální znění zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu
[5] V příloze části D bodu 2 se slova „jednotlivé odpovídající ekologické váhy sečte“ nahrazují slovy „uplatní se nejvyšší určená ekologická váha ovlivnění. Je-li půda odnímána pro účely výroby a skladování nebo smíšené výrobní na pozemcích, které tvoří souvislou plochu navazující na zastavěné území využívané pro tyto účely, anebo se nacházejí v průmyslových zónách schválených vládou, a tyto pozemky jsou k takovému účelu určeny územním nebo regulačním plánem, ekologická váha vlivu skupiny faktorů B „Chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních a povrchových vod, ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně“ v části B se nepoužije.“
[6] V devadesátých letech se v Česku zastavělo více jak 5000 hektarů, ale mezi roky 2000 a 2010 to bylo již přes 25 000 hektarů.
[7] www.mzp.cz
[8) Tiskové zprávy Zeleného kruhu